Pražské Jižní Město se vrací k praxi dříve zcela běžné, dnes opět samozřejmé v nových rezidenčních budovách, ale zcela nevídané v obytných panelových domech: Zřizuje v nich vrátnice se stálou ostrahou. Na zatím půlroční zkušenosti jsme se zeptali zástupce starosty Městské části Praha 11 Ing. Jana Šimůnka.
Co bylo popudem pro zavedení této služby?
Jedním z důvodů byla snaha zvýšit renomé sídliště. Stále přežívá předsudek, že bydlení v panelových domech je něco méně hodnotného, čemuž odpovídá i skladba místních obyvatel. Přitom právě Jižní Město si zachovalo hodně z původní corbusierovské ideje bydlení v přírodě, v zeleni, s dostatkem oslunění. Pro určitou kategorii lidí je to velká přednost. Ovšem na druhé straně je pravda, že svého času jsme zejména ve velkých panelových domech zaznamenávali větší projevy vandalismu, začali se tam stahovat bezdomovci. Po dlouhých poradách jsme logicky dospěli k závěru, že nejlepším řešením je zřídit v domě vrátnici s domovníkem. Dnes jsou vrátnicemi s 24hodinovou službou vybaveny tři věžové domy, každý po zhruba 150 bytech. Prakticky to řešíme nájmem této služby od specializovaných agentur.
Co všechno mají vrátní na starosti?
Především mají zaručit, že se v domě budou pohybovat jen ti lidé, kteří tam mají co dělat. Kromě toho sledují na monitorech, co se v domě děje - vybavili jsme totiž tyto objekty také kamerovým systémem. Kamery monitorují i okolí domu, takže když někdo páchá nějakou nepravost, je tímto systémem snadno usvědčen.
Už se něco takového stalo?
Stalo, třikrát. Šlo o sprejery, které takto kamery usvědčily. Policie to velice uvítala, protože měla podklady k rychlému vyřízení případu. Uvažujeme proto o tom, jak propojit vrátnice s policií, aby obě služby sdílely stejné informace. Rovněž chceme rozšířit ochranu domů o elektronickou požární signalizaci, která opět vyústí na vrátnici. Nájemníkům hodláme nabídnout, aby si v případě zájmu sami dohodli s bezpečnostní agenturou, s níž máme smlouvu, individuální ochranu bytu. To ovšem už jako další placenou službu. A máme připravenu ještě jednu věc - vybavit lidi, kteří to potřebují, pagery, jako signál v nouzi, na jehož základě by vrátný mohl okamžitě přivolat pomoc.
Říkal jste, že vrátní mají hlídat, aby se v domě nepohyboval nikdo nepovolaný. Jak ale mohou v takto velkých domech znát všechny nájemníky, vědět, kdo tam bydlí?
To je dost jednoduché. Nájemníci dostali nové elektronické klíče; je to podobný způsob otvírání jako u auta. Každá domácnost dostala dva, pokud jich chtěli víc, museli si je už zaplatit - 500 korun za kus. Pokud přichází do domu kdokoli cizí, musí se ve vrátnici zapsat. To se sice lidem ze začátku moc nelíbilo, ale dali si vysvětlit, že je to skutečně jen pro jejich dobro. A s tou anonymitou to není tak zlé; už po poměrně krátké době vrátní začali nájemníky znát. Dokonce se jakoby zlepšily mezilidské vztahy v domě, protože lidé samozřejmě při míjení vrátnice pozdraví, někteří se tu zastaví, prohodí slovo. Uvažujeme teď o tom, že vybavíme prostor kolem vrátnice nějakou lavicí, možná jej vylepšíme květinami nebo jinak.
Dostáváme se patrně k nejdůležitější otázce: Co to stojí?
Náklady na jednu vrátnici jsou měsíčně asi 70 tisíc korun. Když to vydělíme počtem bytů - řekněme zmíněnými 150 - vychází nám náklad na jednu bytovou jednotku zhruba 460 korun. Polovinu z této částky hradí nájemník, druhou polovinu městská část. Když jsme uvažovali o tom, do jaké míry lze tento systém aplikovat i na jiných domech, jednoznačně nám vyšlo, že ideální jsou domy věžové s velkou koncentrací nájemníků. Důvod je jak finanční, tak technický. U domů s více vchody už je to problematické - v každém vchodu být vrátnice nemůže, protože by to bylo moc drahé, udělat jakousi předsunutou přístavbu s vrátnicí pro všechny vchody je náročné stavebně a také lidem by se to asi moc nelíbilo. Teď v září se prostřednictvím anketních lístků nájemníků zeptáme na jejich zkušenosti, co by se ještě dalo zlepšit apod. Až tyto poznatky vyhodnotíme, uvidíme, jak dál. Jistě by bylo ideální, kdyby mohly být vrátnice všude, ale to se asi nepovede.
Pro městskou část to ovšem zvýšení finančních nákladů je. A čím víc domů, tím víc nákladů.
To je sice pravda, ale je nutné vzít v úvahu i úspory, které vznikají tím, že domy nejsou ničeny vandaly, a tudíž nevyžadují stálé opravy. Všechny zmiňované tři domy byly předem regenerovány nákladem přes 20 miliónů korun. Po roce jsou stále tak pěkné, jako kdyby odtud odešli dělníci včera. Snažíme se teď přesvědčit pojišťovny, aby nájemníkům těchto domů snížily výši pojistného, protože ochrana jejich majetku je dost výrazná.
Jak se na to pojišťovny tváří?
Některé jsou vstřícné, říkají, že je to zajímavé, ale konkrétní činy jsme od nich dosud nezaznamenali žádné. Jsou dost opatrné.
Kolika domů by se tedy mohlo vše, o čem hovoříme, týkat? Respektive - kolik si jich hodláte ponechat?
V roce 1992 jsme vlastnili ze 30 tisíc bytů Jižního Města zhruba polovinu; druhá patří družstvům. Po částečné privatizaci nám zbylo kolem 4000 bytových jednotek, což je asi 50 domů. O tom, kolik bytů si máme ponechat, se vedou v zastupitelstvu vášnivé diskuse, mj. proto, že tu máme další žádosti o jejich prodej za stejných podmínek. Pokud bychom měli vlastnit jen bytové jednotky, které lze označit jako sociální, tj. pro úzkou specifickou skupinu lidí v nouzi, pak by nám na to stačilo 200 až 300 malých bytů. Samozřejmě musely by to být byty prázdné, což při existenci možnosti převodu užívacího práva je prakticky vyloučené. Ovšem protože stále není jasné, co to vlastně sociální byt je, dospěli jsme k závěru, že si zatím ponecháme asi 3500 bytů. Další rozhodování přenecháme našim nástupcům.
Kdyby se uvolnilo nájemné, platili by nájemníci v plné výši služby vrátnice?
Zrovna teď jsme dělali propočty s výhledem do budoucna. Zjistili jsme, že u panelových domů žádné dramatické zvyšování nájemného není třeba. Dejme tomu, že by se nynějších 37 Kč za metr čtvereční mohlo zvýšit na 40, 45 korun, ale víc nepotřebujeme. Už když jsme dělali kalkulace v souvislosti s privatizací, vyšlo nám, že pokud bychom chtěli opravit všechny panelové domy a vzali si úvěr s tím, že se nám mají náklady vrátit do 10 let, mělo by se nájemné zvýšit asi na 60 Kč za metr čtvereční. Takže možnosti pro dramatické zvyšování činží nevidím.
