Veřejný ochránce práv je novým prvkem našeho právního řádu. Bývá často označován synonymním výrazem ombudsman. Veřejný ochránce práv odpovídá za výkon své funkce Poslanecké sněmovně (PS) Parlamentu ČR. Avšak toto přirozeně platí při zachování ombudsmanovy plné nezávislosti a nestrannosti. Ochránce...
| Veřejný ochránce práv je novým prvkem našeho právního řádu.
Bývá často označován synonymním výrazem ombudsman. Veřejný ochránce práv odpovídá za výkon své funkce Poslanecké sněmovně (PS) Parlamentu ČR. Avšak toto přirozeně platí při zachování ombudsmanovy plné nezávislosti a nestrannosti. Ochránce pozbývá svou funkci dnem následujícím po dni, kdy: [*] uplynulo jeho funkční období, [*] nabyl právní moci rozsudek soudu, kterým byl ochránce odsouzen pro trestný čin, [*] přestal být volitelným do Senátu, [*] se ujal výkonu funkce neslučitelné s výkonem funkce ochránce práv (tj. prezidenta, poslance, soudce...) nebo vykonává činnost ve veřejné správě, [*] předsedovi PS bylo doručeno písemné prohlášení ochránce, že se této funkce vzdává. Pozbytí funkce z uvedených důvodů vysloví předseda PS a uvědomí o tom písemně osobu, která funkci ochránce pozbyla. Vykonává-li ochránce činnost neslučitelnou s výkonem jeho funkce, nebo je-li členem politické strany nebo politického hnutí, sněmovna ho z funkce ochránce odvolá a písemně ho o tom vyrozumí; účinky odvolání nastávají dnem doručení písemného vyrozumění. dvolání ombudsmana z funkce je ze zákona č. 349/1999 Sb., předseda PS povinen informovat Senát, prezidenta republiky i veřejnost. O pozbytí funkce uvědomí rovněž Poslaneckou sněmovnu. Ochránce nelze trestně stíhat bez souhlasu Poslanecké sněmovny. Ochránce je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu funkce, a to i po ukončení výkonu funkce, pokud zákon nestanoví jinak. Stejnou povinnost mají i zaměstnanci jeho kanceláře. Ombudsmanova nezávislost a současně garance ochrany informací jím shromážděných je legálně posílena tím, že státní orgány včetně orgánů činných v trestním řízení, jsou oprávněny nahlížet do spisů ochránce nebo mu tyto spisy odejmout jen na základě zákona a se souhlasem ochránce, a odepře-li ochránce souhlas, pouze se souhlasem předsedy PS. Ochránce jedná z následujících důvodů: 1. na základě podnětu fyzické nebo právnické osoby jemu adresovaného, 2. na základě podnětu adresovaného poslanci nebo senátorovi, který jej ochránci postoupil, 3. na základě podnětu adresovaného některé z komor Parlamentu, která jej ochránci postoupila, anebo 4. z vlastní iniciativy. I zde je patrný význam politické nezávislosti veřejného ochránce práv, zejména u důvodů k zahájení jeho činnosti subsumovaných pod bodem 2. - jelikož je ex lege nucen spolupracovat se zákonodárci ze všech politických stran a hnutí (a samozřejmě i s nezávislými). Každý má právo obrátit se s písemným podnětem na ochránce ve věci, která patří do jeho působnosti. Podnět lze učinit také ústně do protokolu. Podnět osoby, která je zbavena osobní svobody, nesmí být podroben úřední kontrole. Pro občany je velice důležitá skutečnost, že podnět k veřejnému ochránci práv nepodléhá žádnému poplatku. To má význam zejména pro sociálně slabší občany. Na základě zahraničních zkušeností lze presumovat, že právě tito méně movití občané budou tvořit značnou část "klientů - stěžovatelů" u veřejného ochránce práv. Co musí zmíněný podnět nutně obsahovat: [*] vylíčení podstatných okolností věci včetně sdělení, zda věc byla předložena také jinému státnímu orgánu, popřípadě s jakým výsledkem, [*] označení úřadu, popřípadě jméno a příjmení nebo jiné údaje o totožnosti osoby, jíž se podnět týká, [*] doklad o tom, že úřad, jehož se podnět týká, byl neúspěšně vyzván k nápravě, [*] jméno, příjmení a bydliště, u právnické osoby název, sídlo a osoby oprávněné jejím jménem jednat, toho, kdo podnět podává. Pokud se podnět týká rozhodnutí, je stěžovatel povinen přiložit jeho stejnopis. Ochránce podnět odloží, jestliže věc, které se podnět týká, nespadá do jeho působnosti anebo se netýká osoby, která podnět podala. Ochránce může podnět odložit, jestliže: [*] náležitosti nebyly doplněny ani ve stanovené lhůtě, [*] je zjevně neopodstatněný, [*] od právní moci rozhodnutí nebo od opatření či události, kterých se podnět týká, uplynula v den doručení podnětu doba delší jednoho roku, [*] věc, které se podnět týká, je projednávána soudem nebo již byla soudem rozhodnuta, nebo [*] jde o podnět ve věci, která již byla ochráncem přešetřena a opakovaný podnět nepřináší nové skutečnosti. O odložení podnětu a důvodech odložení ochránce písemně vyrozumí stěžovatele. Může se stát, že se stěžovatel na veřejného ochránce práv obrátí s podnětem, který co do svého skutečného obsahu "je něčím úplně jiným". Jak se poté postupuje? Je-li podnět podle svého obsahu opravným prostředkem podle předpisů o řízení ve věcech správních nebo soudních, žalobou nebo opravným prostředkem ve správním soudnictví anebo ústavní stížností, ochránce o tom stěžovatele neprodleně vyrozumí a poučí jej o správném postupu. Veřejný ochránce práv zde plní nezastupitelnou a přitom bezplatnou úlohu poradní, osvětovou a pedagogickou. PETR KOLMAN, právník, člen zastupitelstva MČ Brno - Komín |
