Mezinárodní konference na téma sociálního podnikání v Pardubicích byla tento týden vyvrcholením několikaletého snažení odborníků z Pardubického kraje o to, aby tady i tento specifický byznys zdomácněl a našel ukotvení. Pardubickému kraji v tom pomáhají svými dlouholetými zkušenostmi partneři z francouzského Regionu Centre – Val de Loire.
„Sociální podnikání má několik přidaných hodnot – sociální, ekonomickou i environmentální. Pracuje s lidmi znevýhodněnými na trhu práce, kteří musí tvořit alespoň 30 procent všech zaměstnanců podniku, generuje zisk, který z velké části znovu investuje do rozvoje podniku a svých zaměstnanců, a využívá místní zdroje, to znamená, že je i šetrné k životnímu prostředí,“ vysvětluje radní Pavel Šotola, který se touto problematikou začal zabývat v roce 2013. „Přelomová pro nás byla právě studijní cesta do Francie, kde jsme se seznámili s tím, jak může sociální podnikání fungovat. Od té doby se snažíme inspiraci získanou v našem partnerském regionu uplatnit i v našich podmínkách,“ konstatuje Šotola.
Vzhledem k tomu, že Česká republika ještě nezakotvila sociální podnikání legislativně (je vypracován věcný záměr zákona), hledá Pardubický kraj zatím jako jeden z prvních v naší republice vlastní cestu. Ta začala nejprve semináři o sociálním podnikání a odpovědném zadávání veřejných zakázek ve všech částech našeho kraje. Pracovníci odboru sociálních věcí se setkávali s prvními podnikateli, kteří zareagovali na výzvy z evropských programů podporujících lidské zdroje a zaměstnanost v sociálním podnikání, a ptali se jich, jak jim mohou pomoci na regionální úrovni. Na základě tohoto průzkumu byl v roce 2015 vyhlášen první krajský dotační program na podporu a rozvoj sociálního podnikání. V prvním roce pomohl celkem dvaceti projektům a letos na jaře bylo ve druhém ročníku vybráno dalších sedmnáct.
„Jedná se o efektivní nástroj, díky kterému dokážou sociální podniky získat s nízkou administrativní zátěží potřebné prostředky, a to ve výši 10–200 tisíc korun za jeden projekt. Firmy je většinou využívají jako podporu pro rozjezd podnikání a přípravu na čerpání evropských dotací. Díky krajské podpoře zpracovávají byznys plán, který je základem všeho a také si dovybaví potřebné zařízení,“ říká radní Šotola. Takto bylo například podpořeno vybavení Centra praktické výuky v Dřevovýrobě Otradov nebo v Hlinsku podpořen vznik Cukrárny Ludmilka.
To sociální podnikání ve Francii má díky legislativní opoře nejenom dlouhou historii, ale zaznamenává také dynamický vývoj. Zástupci francouzské delegace v souvislosti s tématem sociálního podnikání vidí potenciál pro spolupráci jak mezi partnerskými regiony, tak mezi zastřešujícími organizacemi z komerčního i neziskového sektoru, například formou výměnných stáží a dalších společných projektů.
Na konferenci představila bohaté zkušenosti se zaměstnáváním znevýhodněných osob na trhu práce Jarmila Menšíková z Ergotepu Proseč a s novými zkušenostmi ze sociálního zemědělství se pochlubil Antonín Nekvinda ze Sdružení Neratov. Zájemci dostali také aktuální informace z Úřadu práce a Ministerstva práce a sociálních věcí.*
