Přijetím řeckého programu rozvoje venkova se vloni v prosinci uzavřel proces schvalování všech 118 programů na období 2014–2020. Tyto programy, financované částkou 99,6 miliardy eur z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a spolufinancované dalšími 60,6 miliardy eur ze státních nebo regionálních veřejných prostředků anebo ze soukromých zdrojů, pomohou venkovským oblastem a komunitám v Evropě řešit současné ekonomické, environmentální a společenské výzvy a využít nové možnosti.
Převážně venkovské regiony zaujímají 52 % území EU a žije v nich 112,1 milionu obyvatel. Jednotlivé regiony se však od sebe výrazně liší a problémy, se kterými se potýkají, jsou souhrou mnoha různých okolností. Proto také komise ponechává členským státům volnější ruku, aby byla podpora lépe přizpůsobená konkrétním potřebám každého regionu anebo země a odrážela větší důraz na subsidiaritu. Na základě těchto specifik mohou členské státy sestavit vlastní celostátní nebo regionální programy. Musí se přitom zaměřit nejméně na čtyři ze šesti společných priorit, kterými jsou znalosti a inovace, konkurenceschopnost, lepší organizace potravinového řetězce, ochrana ekosystémů, účinné využívání zdrojů a sociální začleňování. Díky těmto prioritám budou mít investice vložené do programů pozitivní vliv na celou společnost a nikoli jen na zemědělské a jiné venkovské komunity.
Například Polsko se rozhodlo věnovat třetinu peněz ze svého programu na zlepšení životaschopnosti a konkurenceschopnosti zemědělských podniků. Z programu, který se zaměřuje na vytvoření tisíců nových pracovních míst, poskytne investiční podporu přibližně 200 000 zemědělských podniků a více než 1 800 seskupením producentů. Součástí mnoha regionálních programů, například programů francouzských regionů Pikardie a Dolní Normandie, je podpora na zahájení činnosti mladých zemědělců.
Mezi nejčastější projektové priority celostátních i regionálních programů patří opatření v oblasti klimatu. Například Rakousko vyčlenilo 71 % prostředků na lepší hospodaření s přírodními zdroji a na podporu zemědělských postupů šetrnějších vůči klimatu. Jako cíl si stanovilo, aby byla na 83 % zemědělské půdy uplatňována opatření na podporu větší biologické rozmanitosti a na 75 % půdy opatření na zlepšení kvality vody.
Podobně je hlavní prioritou irského programu obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím. Na tuto prioritu Irsko vyčlenilo tři čtvrtiny všech svých prostředků.
Důležitým předpokladem konkurenceschopnosti je propojení venkovských oblastí a zlepšení infrastruktury. Díky programu italského regionu Kalábrie se přibližně pro 48 % obyvatel venkova zlepší infrastruktura vysokorychlostního internetu, což posílí sociální začlenění a ekonomický rozvoj ve venkovských oblastech.
V tomto informačním přehledu jsou uvedeny některé obecné výsledky, které se pro období 2014–2020 očekávají. Realizace a dopady programů rozvoje venkova jsou podrobně monitorovány a hodnoceny. Zjištěné závěry lze nalézt ve zprávách publikovaných na webových stránkách komise.*
/TZ/
