Po dlouhá desetiletí působil Jičín spíše ospalým dojmem. V létě se tu zastavili turisté z Českého ráje, v zimě lyžařské zájezdy na cestě do Krkonoš. Pak se začal Jičín objíždět dopravním obchvatem. Město ale začalo opět ožívat. O změnách posledních let jsme hovořili se starostou MVDr. Jiřím Liškou....
Po dlouhá desetiletí působil Jičín spíše ospalým dojmem. V létě se tu zastavili turisté z Českého ráje, v zimě lyžařské zájezdy na cestě do Krkonoš. Pak se začal Jičín objíždět dopravním obchvatem. Město ale začalo opět ožívat. O změnách posledních let jsme hovořili se starostou MVDr. Jiřím Liškou.
[*] Jak hodnotíte rozvoj města?
Mám radost, že se věci mění k lepšímu. Že město vzkvétá je možná příliš silné slovo, ale za poslední roky došlo k velkým změnám. Už to není to ospalé okresní městečko, jakým bylo do roku 1990. Dostalo nový duch, rozvíjí se a žije plnohodnotným životem. Jedním z největších úspěchů Jičína je, že se zde daří rozvíjet podnikatelské aktivity. Ty dávají dostatek pracovních míst, je zde určitá stabilita i dobrá atmosféra. I výhledy, které Jičín má, jsou pozitivní.
[*] Můžete být konkrétnější?
V posledních letech jsme se zaměřili na rozvoj průmyslové zóny, protože v tom vidíme budoucnost rozvoje města. Snažíme se, aby v Jičíně bylo dostatek práce, snažíme se vytvářet dobré podmínky pro investory a myslím, že se nám tyto snahy vyplácejí. V současné době u nás podniká několik silných zahraničních společností nebo firem se zahraniční účastí a nezaměstnanost v našem regionu nepřesahuje sedm procent.
Přitom největším podnikem do roku 1990 byl Agrostroj, který měl 2800 zaměstnanců. Dnešní podnik AGS jich má kolem sedmi stovek. Více než 2000 lidí muselo z podniku odejít, což je na město se 17 tisíci obyvateli obrovské množství. Přesto téměř všichni našli zaměstnání právě v nových podnicích, které zde vyrostly doslova na zelené louce.
Samozřejmě to vyžadovalo i finančně náročné investice do výkupu a přípravy pozemků, do infrastruktury apod., ale chápeme to jako vklad do budoucnosti, který se nám vrátí. Musím říci, že jsme uspěli i ve spolupráci se státem a že existence velkých a silných podniků se našemu městu vyplácí i na financích, které ve městě investují a které dosáhly okolo 4 miliard korun. To už je pro Jičín znatelné.
[*] Určitě ale nejde všechno snadno. Co vás nejvíce trápí?
To, co asi trápí většinu starostů, když vidí, co by se ještě mělo udělat, jaké dluhy z minulosti zůstaly. Je toho mnoho a finanční možnosti jsou omezené.
V infrastruktuře má město práce na několik let dopředu. Až to bude všechno hotové, teprve pak se možná budeme moci spokojeně ohlédnout.
Udržujeme partnerské styky s několika městy v Anglii, Nizozemsku i jinde. Zdá se nám, že tam už všechno uděláno mají. Trochu jim závidím. Dostat se do stejného stavu, to bych si moc přál.
[*] Musím potvrdit, že se Jičín změnil k lepšímu - opravené domy, fasády, upravená pěší zóna, všude čisto. Zřejmě si umíte poradit s odpadem.
Na téma nového zákona o odpadech se vedla široká diskuze. Já jsem byl vždy pro jeho přijetí, protože v něm vidím skutečné řešení některých problémů, které města v této oblasti mají.
My jsme se rozhodli jít cestou určité samostatnosti. Vybudovali jsme novou skládku, která odpovídá všem potřebným parametrům. Tato investice nás stála více než 20 miliónů korun. Několik let už třídíme komunální odpad a musím říci, že disciplinovanost obyvatel je vysoká. Separujeme papír, sklo a plasty, zbytek jde na skládku a vše je v režii Technických služeb města.
Ani pokud jde o odpadní vody, nemáme žádný větší problém, protože v Jičíně je již několik let v provozu čistírna odpadních vod.
[*] Existuje u vás komunální bytová výstavba?
S byty je to horší, těch jsme za poslední roky postavili málo, pokud nepočítáme nová místa v domech s pečovatelskou službou a nový domov důchodců. Na byty se chceme více zaměřit v letošním roce.
V minulých letech jsme totiž museli řešit jeden velký problém. V Jičíně je velký sportovní areál s hotelem, bazénem a tělocvičnami, který byl v roce 1992 prodán jedné soukromé společnosti. Nakonec to ale skončilo tak, že bylo všechno zavřené a v žalostném stavu. Po komplikovaném jednání jsme vysoudili celý areál nazpět. Všechno jsme opravili, hotel je v provozu, jako poslední zrovna otvíráme přestavěný bazén. Jednalo se o investici ve výši asi 120 miliónů korun.
Teď tedy budeme mít více času a snad i finančních prostředků na obecní byty. Chceme přitom využít zkušeností měst, která s jejich výstavbou mají větší zkušenosti a jsou v tomto směru úspěšné, jako například Svitavy.
I u nás se byty převádějí do soukromých rukou, ale v menší míře než v některých jiných městech. Privatizujeme městské byty nebo domy ve staré klasické zástavbě a obě naše sídliště zůstávají v majetku města. V současné době město vlastní kolem 1600 bytů a ani není žádný velký zájem nájemníků o jejich odkoupení. A my je nechceme prodávat za nízké ceny jenom proto, abychom se jich zbavili.
[*] Město bude řešit ještě jeden velký problém - bývalá kasárna...
Poslední vojáci odešli na jaře loňského roku a dnes již prázdná kasárna přecházejí do městského majetku. Zatím je máme v tzv. zápůjčce, ale už se pracuje na převodní smlouvě. Město se stane majitelem budov a rozsáhlého objektu, ve kterém v dobách "největší slávy" sídlil dělostřelecký pluk. V Jičíně tehdy bylo 1200 vojáků.
Řešení nebude jednoduché. Nabízí se možnost postavit v areálu rodinné domky, protože prostoru je tam dost. Hlavní diskuze se ale vedou kolem využití velkých budov. Pokusíme se část z nich předělat na byty s pečovatelskou službou, abychom získali státní příspěvek. Bezúplatný převod je podmíněn dost striktním využitím na sociální, charitativní a společensky prospěšné účely. Věřím, že i to se časem změní a v těchto prostorách bude možné provozovat také některé podnikatelské aktivity.
MARTIN HOSPODSKÝ
FOTO AUTOR
