Kapitola Životní prostředí představuje z odborného i finančního hlediska jednu z nejobtížnějších částí procesu přípravy ČR na vstup do EU.
Kapitola Životní prostředí byla předběžně uzavřena 1. června 2001, definitivně však vyjednávání skončilo v listopadu 2002, a to schválením upravené Společné pozice EU ke směrnici 2001/80/ES.
Podpisem Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii /dále jen Smlouva/ (16. dubna 2003) se od května loňského roku ČR otevřela možnost účastnit se všech jednání na půdě EU a vyjadřovat se k diskutovaným tématům včetně nových návrhů legislativy apod. Od května letošního roku bude mít naše země jako právoplatný člen EU hlasovací právo a být tak přímou součástí rozhodovacího procesu v rámci EU.
Tři žádosti o přechodná období
K 1. květnu musí mít ČR národní legislativu v souladu se stávající legislativou EU, tj. plnit veškeré její požadavky (s výjimkou sjednaných přechodných období). Celkem EU akceptovala ČR v kapitole Životní prostředí tři žádosti o přechodná období, a to pro směrnice 91/271/EHS (čištění městských odpadních vod - do 31. 12. 2010), 94/62/ES (obaly a obalové odpady - do 31. 12. 2005) a 2001/80/ES (o omezení emisí znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení - konkrétně splnění emisních limitů pro 2 kotle - teplárna Přerov a Nová huť - do 31. 12. 2007).
V současné době je většina požadavků existující legislativy EU již transponována, případně nové návrhy nebo novely existující legislativy projednává Parlament ČR.
V rámci přípravy ČR na vstup do EU byly v oblasti životního prostředí zpracovány především strategické dokumenty - Implementační plán pro oblast životního prostředí (poslední aktualizace v lednu 2004) a Rámcová strategie financování investic na zajištění implementace environmentální legislativy ES. Z hlediska integrace do EU je důležitým dokumentem i Státní politika životního prostředí (aktualizovaná v únoru 2004; během pár týdnů ji projedná vláda ČR), která zohledňuje cíle 6. Akčního programu Evropského společenství pro životní prostředí. Státní politika životního prostředí současně reaguje i na další prioritní environmentální problémy, jako je například udržitelný rozvoj.
V návaznosti na vstup do EU byla zpracována Koncepce směřování České republiky v rámci Evropské unie pro léta 2004-2013. Tento materiál, který souhrnně připravilo Ministerstvo zahraničních věcí na základě podkladů ze všech resortů, prezentuje priority, které bude ČR v krátkodobém i dlouhodobém horizontu prosazovat v EU. V sektoru životního prostředí se zaměří především na ochranu klimatického systému Země a ovzduší, ochranu krajiny, vod, půdy a nerostného bohatství, komplexní management chemických látek a udržitelnou spotřebu a výrobu.
Kdy a za co postihy
Postihy za nedodržení evropské legislativy mohou pro ČR vyplývat již od data vstupu, tj. 1. května. Co to však znamená a v jakých případech k tomu může dojít?
Jestliže se členský stát dopustí jednání, které je v rozporu s komunitárním evropským právem, je zahájeno řízení o porušení evropského práva, tzv. infringement procedure. Za protiprávní jednání státu se považuje jakékoliv jednání proti evropskému právu, ať už v případech nekomunikace členského státu s Evropskou komisí, nebo ve formě špatné aplikace evropského práva, či v případě neshody vnitrostátního práva členského státu bez ohledu na to, jaký orgán, úřad, instituce v konkrétním případě jednaly (centrální, regionální, místní úroveň či soukromá sféra).
Cílem řízení o porušení evropského komunitárního práva je dosáhnout dodržování povinností vyplývajících ze Smlouvy pro členské státy. Evropská komise může toto řízení zahájit i na základě stížnosti jednotlivých občanů. Taková stížnost musí být podána písemně a dostatečným způsobem odůvodněna.
Vždy, když Evropská komise obdrží stížnost, že členský stát nesplnil povinnost vyplývající pro něj z evropského komunitárního práva, poskytne příslušnému státu prostor se k celé záležitosti v přiměřené lhůtě vyjádřit. Probíhá tzv. předběžné řízení, jehož hlavní účel tkví především v možnosti mimosoudního urovnání sporu a odstranění protiprávního stavu. Nevyjádří-li se členský stát vůbec či není-li Evropská komise s odpovědí státu spokojena a dospěje k závěru, že stát porušil komunitární povinnosti, zahájí podle čl. 226 Smlouvy o ES řízení o porušení Smlouvy a vydá odůvodněné stanovisko, kterému je stát povinen vyhovět. Nevyhoví-li členský stát tomuto stanovisku ve lhůtě stanovené Evropskou komisí, předloží se záležitost Evropskému soudnímu dvoru (ESD). Většina těchto případů se vyřídí v předběžném řízení a pouze 10 - 20 % z nich tvoří předmět vlastního řízení před ESD. Soudní řízení ve svých důsledcích může vést až k uložení vysokých finančních postihů za nesplnění povinností. Tak tomu bylo v roce 2000 v případě Řecka, kterému byla za "divokou" likvidaci odpadů na Krétě uložena pokuta ve výši několika miliónů eur. Celý postup včetně soudního řízení může trvat až několik let (2 až 4 roky).
Informace o uvedených tématech jsou na www.env.cz. V případě dotazů kontaktujte Ministerstvo životního prostředí, odbor Evropské unie (tel.: 267 122 086, RadaEU@env.cz ).
odbor Evropské unie MŽP
