Sdružení obcí a mikroregionů Křivoklátsko se spolu s místními podnikateli a neziskovými organizacemi chystá zapojit do evropské iniciativy LEADER+. Červencová beseda u kulatého stolu Moderní obce se soustředila na to, jaké jsou v této části okresů Beroun, Kladno a...
Sdružení obcí a mikroregionů Křivoklátsko se spolu s místními podnikateli a neziskovými organizacemi chystá zapojit do evropské iniciativy LEADER+. Červencová beseda u kulatého stolu Moderní obce se soustředila na to, jaké jsou v této části okresů Beroun, Kladno a Rakovník předpoklady, aby se tam tento evropský program pro všestranný rozvoj venkova ujal.
V iniciativě LEADER+ mj. platí zásada přístupu "zdola - nahoru", což v praxi znamená, že výběr a realizaci projektů v předem stanovených finančních rámcích na daném území řídí tzv. LAG (anglicky Local Action Group - místní akční skupina), složený z představitelů obcí a soukromého sektoru (do něhož se započítávají i nevládní neziskové organizace). Založení místní akční skupiny LAG se připravuje i ve Sdružení obcí a mikroregionů Křivoklátsko, které zahrnuje mikroregiony Bratronicko, Hudlicko, Balkán, Záplavy a některé další jednotlivé obce s celkem zhruba 25 tisíci obyvateli. Počítá se i s tím, že činnosti této skupiny LAG se budou účastnit i mikroregiony Střední Povltaví a Horní Berounka, takže lze reálně předpokládat, že cílová oblast nakonec obsáhne až 50 tisíc obyvatel.
V besedě u kulatého stolu jsme v Bratronicích hovořili s ředitelkou neziskové organizace Letohrádek Vendula v Horním Bezděkově Mgr. Dájou Kabátovou, starostkou města Unhošť PhDr. Lenkou Mazuchovou, generálním ředitelem stavební firmy Česká národní energetická společnost, a. s., (ČNES) Ing. Vladimírem Drábem, ředitelem Regionální rozvojové agentury Střední Čechy PhDr. Jiřím Svítkem a starostou Bratronic a Dolního Bezděkova Vladimírem Štěrbou, který stojí i v čele Sdružení obcí a mikroregionů Křivoklátsko.
Vladimír Štěrba: Založení místní akční skupiny LAG teprve chystáme a dovolím si říci, že ani mnozí z představitelů samospráv a podnikatelů, kteří se v polovině června v Bratronicích přípravné schůzky účastnili, ještě plně nedoceňují, o jak významný posun v pravidlech pro přidělování evropských dotací půjde. Upřímně řečeno, o iniciativě LEADER+ chybí i více informací. Nicméně například v našem mikroregionu Bratronicko už existuje zásobník projektů, jimiž bychom rádi na evropské peníze dosáhli. Především je to projekt vodovodu Bratronice - Běleč - Dolní a Horní Bezděkov, který předpokládá náklady ve výši zhruba 55 miliónů korun. Ale chceme připravit i jiné projekty, třeba na rekonstrukci návesních prostor, místních komunikací a inženýrských sítí, na opravy škol a ve prospěch rozvoje cestovního ruchu.
PhDr. Lenka Mazuchová: V Unhošti zase například chceme postavit sportovní halu. Ráda bych však připomněla, že společným rysem řady těchto projektů je to, že by nesloužily jen místním, ale i dalším občanům. Také sportovní hala v Unhošti by byla přístupná všem lidem z přilehlého území. V Bratronicích mají fotbalový oddíl, tak proč by nemohl tuto halu rovněž využívat? Unhošť má naopak otevřené dveře kupříkladu do Informačního střediska regionu Bratronicko a Křivoklátsko, které bylo v minulých dnech otevřeno v Bratronicích a je vybudované z prostředků evropského programu SAPARD.
Mgr. Dája Kabátová: Pan starosta Štěrba to už řekl. Ano, posun v pravidlech pro přidělování peněz z Bruselu určitě bude značný. Dosud vedle sebe nezávisle na sobě často existovaly projekty, které vytvářela samospráva, a další, jimiž o peníze evropských či národních fondů usilovaly neziskové organizace. Například naše zařízení Letohrádek Vendula, které poskytuje sociální služby lidem se zdravotním postižením a díky vlastní řemeslné manufaktuře jim pomáhá začleňovat se do společnosti zdravých, od roku 1994 získalo už plných sedm grantů Evropské unie a neúspěšné bylo pouze s jedinou žádostí na malý projekt v hodnotě 50 tisíc korun. Nyní vidím šanci v tom, že neziskové organizace budou moci do rozvoje daného území vnášet nové vize, a obohatit tak dosavadní přístupy samospráv. Nezisková organizace Letohrádek Vendula může poskytnout své know-how na moderní alternativní sociální služby. S mikroregionem Bratronicko teď domlouváme projekt na malé regionální domy pro místní seniory. Jakkoliv se my, mladší, obecně pravděpodobně shodneme na zásadě, že staří lidé by neměli být vytrháváni ze svého prostředím, s nímž jsou srostlí, a neměli by do podobných zařízení odcházet mimo svou obec, město, region, bohužel v běžném životě se tohle pravidlo zatím často nedodržuje. Architekt Jiří Vorel pro nás už dokončuje modelový stavební projekt na tyto domy, u nichž bude možné podle případných požadavků památkářů a místních podmínek měnit například způsob zastřešení apod.
Vladimír Štěrba: Zde se může projevit výhoda většího území, které skupina LAG pokrývá. I podle našich dosavadních zkušeností třeba s programem SAPARD bývá totiž výhodnější, je-li projekt, pro nějž se žádá dotace, větší. Jistě, můžeme si v Bratronicích postavit jeden takový dům pro seniory za pět miliónů korun. Ale budeme-li se všichni společně ucházet o dotaci s projektem sítě například deseti těchto domů v rámci mikroregionu či dokonce celého Sdružení obcí a mikroregionů Křivoklátsko, troufám si tvrdit, že naděje na přidělení peněz pak bude větší.
Ing. Vladimír Dráb: Několikrát zde byl vzpomenut program SAPARD. Možná by bylo dobré připomenout, že ze 14 projektů, které v něm byly úspěšné za Středočeský kraj, bylo šest právě ze Sdružení obcí a mikroregionů Křivoklátsko. Naše společnost ČNES na základě vítězství ve výběrových řízeních všechny realizovala. Ať už to byly rekonstrukce škol v Družci, Bělči a Žilině či obecního úřadu v Horním Bezděkově, nebo výstavba kulturního centra ve Lhotě a adaptace někdejších skladů na regionální informační středisko v Bratronicích. Pro naši firmu byla spolupráce na projektech SAPARD novou zkušeností. Přiznávám, že ani já tomuto programu zprvu příliš nedůvěřoval a byl jsem zpočátku ochotný uskutečnit pouze jeden projekt, jehož eventuální neúspěch a s tím spojenou případnou finanční ztrátu bychom jako firma ještě unesli. Ale jakmile jsme se přesvědčili o tom, že jde o funkční program, neváhali jsme ucházet se i o realizaci dalších projektů. Trochu mě přitom překvapila nedůvěra Komerční banky, která odmítala obcím poskytnout na realizaci projektů úvěr. Jako by Evropská unie, která peníze na zafinancování projektů po jejich uskutečnění přece jednoznačně schválila, nebyla dost důvěryhodná. Dost možná však banka nakonec hlavně nevěřila obcím, že projekty dotáhnou do úspěšného konce a dostojí všem tvrdým podmínkám, při jejichž splnění Unie teprve zpětně vyplácí peníze. Nakonec naše společnost sama sehnala obcím na jejich projekty věřitele, přičemž za obce jsme se zaručili sami. Jsem přesvědčen o tom, že nyní většina bank už svůj názor na realizaci projektů financovaných z fondů EU přehodnotila a že pro LEADER+ se úvěry již budou shánět snadněji. My jsme ovšem obcím pomáhali i s přípravou žádostí o dotace na projekt. Vždyť mnohé obce ani nedisponují potřebným administrativním aparátem, neřkuli aby měly právníky a další odborníky, jež naopak zase má k ruce naše společnost. Mimochodem, zjistili jsme přitom, že informace i o programu SAPARD byly podávány obcím často velmi útržkovité, nekompletní či zkreslené, že dokumenty EU byly překládány odborně velmi nepřesně, takže umožňovaly různý výklad apod. Poučením pro nás byla i nedávná kontrola realizace projektu rekonstrukce mateřské školky a obecního úřadu v Bělči. Hovořím o tom proto, že zkušenosti s programem SAPARD i naši společnost naučily lépe pracovat s evropskými penězi a dovolím si říci, že nyní máme v tomto směru před mnohými konkurenčními firmami náskok a budeme umět pracovat i se zakázkami v rámci iniciativy LEADER+.
PhDr. Jiří Svítek: Každá zkušenost firem s využíváním evropských peněz, jak se o ní zmínil pan generální ředitel, je zejména ve Středočeském kraji dvojnásob cenná. Náš kraj totiž zatím nebyl tolik napojen na dotační zdroje v Evropské unii jako pohraniční regiony, které v minulých deseti letech mohly využívat Fondu malých projektů CBC Phare i některých dalších dotačních titulů. Administrativní náročnost ani tvrdé kontroly uskutečněných projektů je proto už dnes tolik nezaskočí jako ještě mnohé Středočechy. Toto zaostání středních Čech za jinými regiony bylo právě v programu SAPARD patrné i v nižší úspěšnosti přihlášených projektů. Takže pokud si podnikatel v akční skupině LAG iniciativy LEADER+ vyzkouší svou schopnost podílet se na formulování základní strategie rozvoje území a na přípravě projektů, určitě se pak po vstupu naší země do EU bude moci směle hlásit o zakázky v celé Unii.
Ing.Vladimír Dráb: Samozřejmě zkušenosti jsou jedna věc a druhá pak schopnost i prostředky projekty realizovat. Já například vidím jako jeden z nejbližších hlavních úkolů středních Čech opravy pozemních komunikací. Naše divize specializovaná na opravy a rekonstrukce vozovek využívá v naší zemi dosud značně ojedinělou metodu tzv. studené recykláže. Ta je pro opravy vozovek ekologicky velmi šetrná, neboť se při její aplikaci prakticky vystačí s materiálem z původní konstrukce vozovky a podle zvoleného technologického postupu se do procesu recyklace přidává jen nepatrný podíl dalšího materiálu - kameniva a cementu. Proto není třeba navážet velké objemy nového materiálu a odvážet starý. Tato metoda umožňuje opravy vozovek až do hloubky 350 milimetrů a zajišťuje odolnost i vůči nejtěžším zátěžím i v dálničním provozu. Se studenou recykláží máme zájem uplatnit se i mimo střední Čechy, což se nám začíná dařit.
PhDr. Lenka Mazuchová: Bohužel musím potvrdit, že než s bankami se mnohem snadněji domlouváme s místními firmami, které nám některé stavby samy zafinancují na rok i delší dobu. Zřejmě lépe dokáží posoudit životaschopnost projektu než peněžní ústavy. Nedávno u nás v Unhošti jednala okresní hospodářská komora a já se tam právě s ohledem na naše zkušenosti přimlouvala za to, aby obce při zadávání veřejných zakázek více zohledňovaly firmy ze svého regionu. Potřebujeme silné místní podnikatele, aby zpočátku dokázali projekty v obcích sami zainvestovat. Obcím totiž chybějí zdroje na velké investiční akce. Zde v regionu je v tomto směru příkladná spolupráce například se společnostmi, jako je ČNES či Českomoravská plynárenská nebo v případě Unhoště firma ESTA a řada dalších.
Vladimír Štěrba: V současné době bych se raději než na přípravu projektů pro LEADER+ více soustředil na to, abychom včas vytvořili kvalitní rozvojovou strategii regionu podle požadavků a potřeb jak obcí, tak podnikatelů a neziskového sektoru. Ale nechci skrývat, že získat pro tuto iniciativu širší veřejnost nebude snadné. Nemálo občanů se totiž ještě domnívá, že vše nutné a užitečné pro obec by měl vymýšlet jenom starosta a jakmile vše vymyslí a sepíše, stačí mu pak někam zatelefonovat a peníze potřebné na projekt zanedlouho přijdou. Na druhou stranu si zase až tolik nezoufám. Už z dřívějška u nás působí například Regionální sdružení Křivoklátsko, v němž se sešla řada fyzických i právnických osob, usilujících o rozkvět celé oblasti. Aktivní je tu Škola obnovy křivoklátského venkova. Jako Sdružení obcí a mikroregionů Křivoklátsko udržujeme úzkou spolupráci s Centrem rozvoje občanské společnosti a českého venkova, o. p. s., s Nadací Open Society Fund, jsme členy Regionální rozvojové agentury Střední Čechy atd. Takže je o co se opřít. Pro skupinu LAG se nedoporučuje více než 15 členů a z nich by nejvýše polovinu měli tvořit zástupci samosprávy. Vzhledem k rozlehlosti cílového území a vysokému počtu obyvatel předpokládáme, že jakési pracovní skupiny tohoto typu ustavíme v každém mikroregionu a teprve jejich zástupci vytvoří místní akční skupinu LAG.
Mgr. Dája Kabátová: Já bych řekla, že myšlení mnoha lidí se v otázce věcí veřejných začíná lámat. Vždyť to přece není ještě tak dávno, kdy se konalo úspěšné referendum o vstupu České republiky do Evropské unie. A mně teď připadá, že ihned po něm na všech úrovních dochází k vytváření podobných akčních skupin, o jaké mluvíme dnes v souvislosti s iniciativou LEADER+. Vezměte si třeba, že takřka vzápětí po přípravné schůzce k založení skupiny LAG v Bratronicích se v Praze v rámci celorepublikového projektu občanského sdružení Spiralis "Cesty k efektivní komunikaci nevládních neziskových organizací a krajů ČR" uskutečnilo jednání "neziskovek" s hejtmanem Petrem Bendlem a dalšími představiteli Středočeského kraje. Mj. tam zazněla výzva, aby neziskové organizace vyslaly své experty do odborných komisí, které jako své iniciativní a poradní orgány zřizuje rada kraje. I kraj totiž potřebuje partnery pro využívání peněz z evropských fondů a chce se přitom opřít také o odborníky z neziskových organizací.
PhDr. Jiří Svítek: Pokud se na Křivoklátsku podaří založit místní akční skupinu LAG, prospěje to podle mého názoru nejen tomuto regionu. LEADER+ je otevřený systém a každá pozitivní zkušenost z něho se stane výzvou pro další regiony, aby se připojily. Křivoklátsko má určitě značnou naději dostat se v příštím roce mezi ty regiony, které se v České republice stanou pilotními pro LEADER+ a budou vybrány a podpořeny v rámci platných pravidel pro Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v gesci Ministerstva zemědělství. Teprve v dalším bruselském sedmiletém plánovacím období lze u nás LEADER+ předpokládat jako samostatný program obdobně, jako je tomu u ostatních současných členských zemích Evropské unie.
Ivan Ryšavý
CO JE TO LEADER+
Na spolupráci veřejného a soukromého sektoru je orientovaná iniciativa Evropské unie LEADER+ (zkratka francouzského Liaison entre actions de développement de l'économie rurale - Spojení vlastních aktivit k rozvoji hospodářství na venkově). Jak naší redakci potvrdil mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun, LEADER+ platí pro současné programovací období EU (2000 až 2006), přičemž regiony, které se ve členských zemích Unie k této iniciativě přihlašují, zpracovávají své rozvojové strategie a vybírají svou hlavní prioritu, jíž přizpůsobují své projekty. Tyto priority by se měly vtěsnat do stanovených témat, jimiž jsou: Využití nových vědomostí a nových technologií s cílem zvýšit konkurenceschopnost místních výrobků a služeb; Zhodnocení místní produkce zejména usnadněním přístupu na trh společnými akcemi malých výrobců; Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech; Co nejlepší využití místních přírodních a kulturních zdrojů.
ČR JIŽ UČINILA PRVNÍ KROKY VSTŘÍC INICIATIVĚ EU
Jako samostatný program pro Českou republiku se LEADER+ předpokládá v dalším plánovacím období EU, tedy v letech 2007 až 2013. Už nyní se však u nás formují místní akční skupiny LAG a první z nich - ustavované v některých mikroregionech - se již dokonce letos v rámci Programu obnovy venkova a jeho dotačního titulu číslo 7 (Integrované projekty venkovských mikroregionů) představily svými celkem 83 projekty, které měly v žádosti o dotaci vyznačeno, že se týkají partnerství veřejného a soukromého sektoru v intencích iniciativy LEADER+. Jde o novinku v české praxi, která má pro LEADER+ u nás připravit vhodnou půdu. Podle mluvčího MMR Petra Dimuna pro projekty tohoto typu meziresortní řídící komise Programu obnovy venkova po dohodě s představiteli krajů letos vyčlenila 36,8 miliónu korun. Letos je tedy příprava na tuto evropskou iniciativu v gesci Ministerstva pro místní rozvoj a jeho Programu obnovy venkova, napřesrok se jí ujme Ministerstvo zemědělství. V České republice by LAG měl řídit přípravu a výběr projektů na území od 10 tisíc do 100 tisíc obyvatel s průměrnou hustotou osídlení do 120 lidí/km2. Uplatnění metody co nejširší participace obyvatel, tedy i místních podnikatelů a neziskového sektoru, bude po vstupu naší země do EU jednou z rozhodujících podmínek pro příjem dotací plynoucích ze strukturálních fondů Unie do venkovského prostoru.
