Mnohá města a obce Jihočeského kraje již mají cenné zkušenosti z využívání programu přeshraniční spolupráce CBC Phare, ale i dalších nástrojů pro rozvíjení dobrých vztahů s partnery na druhé straně hranice. Jaké nové možnosti v tomto směru Jihočechům přinese nadcházející vstup naší země do Evropské unie - a dokáží je vůbec plně využít?
Na toto téma v naší besedě u kulatého stolu v Českých Budějovicích hovořili: PhDr. Jiří Vlach, první náměstek hejtmana Jihočeského kraje a předseda Regionálního koordinačního výboru programu CBC Phare, Ing. Tomáš Jirsa, starosta Hluboké nad Vltavou a předseda Svazu měst a obcí Jihočeského kraje (SMOJK), Ing. Pavla Konopová, Ph.D., ředitelka Regionální rozvojové agentury jižních Čech - RERA, a. s., Ing. Marcela Roche, ředitelka Českého nadačního fondu pro vydru, Mgr. Pavel Hložek, jednatel Euroregionu Silva Nortica, a Ing. Miroslav Beneš, tajemník SMOJK.
PhDr. Jiří Vlach: Položíme-li si otázku, co zatím stále nejvíce brání přeshraniční spolupráci, odpovíme na ni jen těžko jedinou větou. V první řadě je třeba překonat vzájemnou nedůvěru. Na české straně je nutné vymýtit představy o rakouských a německých Trautenbercích, kteří chtějí využívat nezkušené a ušlápnuté české Anče, Kuby a hajné. Na druhé straně musí i obyvatelé Rakouska či Německa zahnat noční můry vyvolané vizemi o levných českých námezdních silách, které si už balí kufry a bez milosti hodlají zaplavit rakouský i německý pracovní trh. Ale jde i o to, aby na naší straně byly pro přeshraniční spolupráci dobudovány funkční administrativní struktury a navázány příslušné kontakty. Prostě abychom si vytvořili správné know-how. Dalším problémem ještě někdy jsou jazykové bariéry. Nedostatky vidím rovněž v informovanosti o nových přeshraničních programech. Jihočeský kraj se poctivě snaží poskytovat o nich dostatek informací, ať už prostřednictvím tisku, vlastních webových stránek, informačních listů krajského úřadu, seminářů či porad se starosty.
Ing. Pavla Konopová, Ph.D.: Pokud bych se vrátila do minulosti, tak tehdy bylo nutné se naučit programy typu CBC Phare dobře využívat. Dokonce bylo tehdy k dispozici de facto více peněz, než kolik by bylo třeba na realizaci předkládaných projektů. Naopak poslední dva roky ukázaly na nedostatek finančních prostředků s ohledem na kvalitu předkládaných projektů. Bez přehánění si dovolím upřesnit, že až v posledním kole byl desetinásobný převis poptávky ze strany předkladatelů projektů. Otázkou zůstává, jak to bude s fondy strukturálními...
Ing. Tomáš Jirsa: Podle mého názoru bude na úrovni obcí a menších měst největším problémem dokázat si u sousedů najít a získat odpovídajícího partnera. Na úrovni Jihočeského kraje či třeba Českých Budějovic to není složité, ostatně kraj už řadu let spolupracuje s Horním Rakouskem a České Budějovice s Lincem. Ale co těch ostatních 620 obcí a městeček v kraji? S kým mají v Rakousku spolupracovat, jak si mají nalézt vhodnou partnerskou obec a jak také v některých případech lámat zbytečný ostych na naší straně a na rakouské straně zase zbytečnou nedůvěru? Vůbec nejtěžší pravděpodobně je spolupráci s rakouskou stranou zahájit. Jenom pro ilustraci: Před dvěma roky, tedy když v Rakousku vrcholila kampaň kolem Benešových dekretů a temelínské elektrárny, chtělo jít naše město Hluboká nad Vltavou příkladem a v tisku u našich jižních sousedů si zadalo inzerát, že hledá partnerské město. Jedno město velmi podobné Hluboké se skutečně ozvalo, avšak po několika kontaktech se nám jeho starosta omluvil s tím, že rada mu spolupráci s námi pod dojmem uvedené protičeské kampaně neschválila. Ale ledy tají - po loňských komunálních volbách v Rakousku na stejný inzerát pozitivně reagovaly už čtyři obce! Dokonce začínáme rozvíjet kontakty s městem Grein na Dunaji, tedy s oním městem, které před dvěma roky z nabídky na spolupráci vycouvalo. Nyní z Greinu očekáváme příjezd pracovní skupiny, která přiveze návrhy prvních konkrétních společných projektů.
Ing. Marcela Roche: Má zkušenost, ale také řady kolegů z nevládních neziskových organizací, je taková, že řada projektů, které se slovně hlásí k principům partnerství, bohužel skončí jen formální spoluprací. Prostě programy, které mají vést ke společné odpovědnosti za společné projekty, se leckdy využívají pouze k tomu, aby určitá organizace na jedné straně hranice získala peníze na to, co chce dělat pouze ona. Ten druhý partner je pak takříkajíc "do počtu", aby se formálně naplnily podmínky programu.
Ing. Tomáš Jirsa: Tahle praxe skutečně občas platí i na komunální úrovni. Nejhorší je, pokud se jako partneři sejdou města či obce, které se sobě navzájem příliš nepodobají, ať už co do velikosti, sociální a hospodářské struktury, nebo co do nejnaléhavějších úkolů, které před nimi stojí. Zbytečně otálet s vyhledáváním partnerských měst a obcí ovšem nemůžeme. Vezmu-li totiž do úvahy fakt, že se vstupem naší republiky do Evropské unie se i na nás bude už plně vztahovat iniciativa INTERREG III, pak je zřejmé, že se české obce v jejím rámci budou muset naučit aktivně získávat zahraniční partnery pro své projekty.
Mgr. Pavel Hložek: Euroregion Silva Nortica je zaměřen přímo na přeshraniční spolupráci a v jeho rámci už vznikají odborné skupiny, pro na možné konkrétní oblasti spolupráce. Ať už jde o turistický ruch, regionální rozvoj, životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova, lidské zdroje a trh práce apod. Přímo na hranici s Rakouskem už začaly pracovat i čtyři naše plošné jednotky - impulsní centra, v jejichž rámci se organizuje bezprostřední spolupráce obcí a měst.
Ing. Miroslav Beneš: Svaz měst a obcí Jihočeského kraje už připravuje dohodu o spolupráci se Svazem měst a obcí Horního Rakouska, ale i s některými dalšími sdruženími obcí u našich jižních sousedů. Společně bychom chtěli předkládat projekty, které nastartují vzájemnou spolupráci a jež se budou týkat co největšího počtu našich členských obcí. K základním kritériím takových projektů by kromě co největšího přínosu patřilo i to, aby co možná nejvíce usnadňovaly spolupráci s našimi sousedy a přinesly co největší přeshraniční efekt. Jde ovšem také o to, abychom se i my sami v kraji dokázali domluvit a koordinovali své úsilí. Když například loni v září zastupitelstvo kraje přijalo zásadní stanovisko k rozvoji hraničních přechodů na území jižních Čech, euroregion Silva Nortica se začal věnovat konkrétním otázkám spjatým s jednotlivými uvažovanými přechody.
PhDr. Jiří Vlach: Určité vazby na rakouské nebo bavorské partnery samozřejmě vznikly v rámci přeshraničního programu CBC Phare. Lze se přitom opřít také o euroregiony, regionální rozvojové agentury, ale i krajský úřad či soukromé firmy. Na krajském úřadě navíc chceme postupně vytvářet databázi potenciálních partnerů, která bude všem žadatelům o finanční pomoc z programů a iniciativ Evropské unie volně přístupná. Nicméně vyhledání zahraničního partnera je pouze částí přípravy projektu. Daleko náročnější bude naučit se vhodné projekty iniciovat, připravovat a realizovat. Zvládnout přitom celou plejádu nových a velmi striktních pravidel a nařízení, nenechat se odradit zdánlivou složitostí. A samozřejmě nepůjde jenom o INTERREG III, který je v porovnání s operačními programy České republiky vybaven relativně malým množstvím peněz. Začátky určitě nebudou snadné, ale jak vidíme na západ od nás, zvládnutelné to je. Osobně INTERREG považuji za velmi efektivní a hlavně dobře fungující program. A jsem názoru, že jeho nastartování bude v Jihočeském kraji jednodušší - už vzhledem k dílčím zkušenostem z programu CBC Phare, zkušeným sousedům na druhé straně hranice a také díky velkému zájmu, který tato iniciativa mezi starosty obcí a měst vyvolala.
Ing. Pavla Konopová, Ph.D.: Program Phare letos končí a bude se transformovat na INTERREG. Ale je také nutno vidět, že například program CBC Phare finančně podporoval aktivity obcí a měst až z 90 procent. To bylo samozřejmě velice příjemné, ale pokud finanční spoluúčast předkladatele projektu byla minimální, pak si ne vždy ohlídal, aby výsledek skutečně stoprocentně odpovídal všemu, co si původně předsevzal. Nyní se hladina financování například u programu CBC Phare 2002 - Společného fondu malých projektů snižuje na 75 procent a do budoucna si budeme muset zvyknout, že strukturální fondy Evropské unie se budou při spolufinancování dokonce klonit spíše k poměru 50 : 50. Tento trend potvrzují už zmiňované návrhy programů CBC Phare 2002 a 2003, u nichž se termín zveřejnění výzvy předpokládá letos v dubnu. Například nebude tolik podporován tisk různých brožurek. Naopak se ve Společném fondu malých projektů snažíme žadatele vést k dlouhodobějším úkolům. Vezmu-li třeba jen projekty, které se týkají infrastruktury, tak ty mohou výrazně napomoci i krizovému řízení v případě povodní. Nebo společné projekty na propojení sítě institucí zase mohou doslova fakticky smazat státní hranici apod.
Ing. Marcela Roche: Pro neziskové organizace přeshraniční spolupráce znamená především výměnu zkušeností, protože nechceme objevovat už objevené. Ale také jde o zefektivnění naší práce, protože společnými silami a sdružením peněz, které se v našem sektoru shánějí poměrně složitě, toho zmůžeme více. Teď se ovšem otevírají i větší možnosti pro spolupráci neziskového sektoru s obcemi a městy a taková spolupráce znásobí možnosti na peníze z fondů Evropské unie dosáhnout. Koneckonců troufám si tvrdit, že nevládní neziskové organizace už také získaly velmi bohaté zkušenosti s přípravou projektů, a tyto zkušenosti mohou nabídnout svým partnerům z oblasti municipality. A abych byla konkrétní - nyní například ve spolupráci s Chráněnou krajinnou oblastí a Biosférickou rezervací Třeboňsko a městem Třeboň se v tomto "městě rybníků" chystáme otevřít vzdělávací a návštěvnické středisko zaměřené na přírodu jižních Čech, ochranu životního prostředí a tzv. měkkou turistiku. A myšlenku, že spolupráce neziskového sektoru a veřejné správy je stále více důležitější, bych rozvedla ještě dál. Ono totiž bude nutné stále častěji k této spolupráci zvát i soukromý sektor. Jen pro příklad připomenu, že náš nadační fond po dohodě s Ministerstvem životního prostředí vystupuje i jako centrála pro evidenci případů uplatňování nároků za škody způsobené vydrou podle nového schématu náhrady škod na chovných rybách napáchaných predátory. To znamená, že se s rybářskými firmami, vlastníky rybníků apod. snažíme společně řešit případný konflikt mezi vydrou, živící se rybami, a hospodářskými aktivitami rybářů.
PhDr. Jiří Vlach: Souhlasím. To, co se dosud odehrálo při propojování úsilí měst a obcí na straně jedné a neziskových organizací na straně druhé při využívání finanční pomoci z Evropské unie, konkrétně Společného fondu malých projektů, jsou doslova jen pouhé "drobnůstky" v porovnání se šancemi po letošním 1. květnu.
Ing. Pavla Konopová, PhD.: Princip partnerství, o němž hovořila paní inženýrka Roche, je důležitý jak u "měkkých", tak u infrastrukturních projektů. Vlastně neznám žádný zásadní projekt, který by dlouhodobě fungoval bez toho, aby o něj neusilovalo město spolu s některou neziskovou organizací či subjektem privátního sektoru. Pokud jsou projekty postaveny na principu partnerství a skutečně tak fungují, potom zákonitě představují i větší přínos pro daný region.
Mgr. Pavel Hložek: Všichni, kdo se učili z programu CBC Phare, mohou z těchto svých zkušeností velmi dobře čerpat i při přípravě projektů v iniciativě INTERREG. Jenže zatímco tato iniciativa bude po 1. květnu použitelná plošně pro všechny obce a města v celém kraji, program CBC Phare se nevztahoval na okresy Tábor, Písek a část okresu Strakonice. Pro INTERREG bude proto nutné zvýšit metodickou pomoc právě těmto třem okresům.
Ing. Pavla Konopová: Jak už jsem řekla, Společný fond malých projektů pomalu končí. Ale po dobu jeho trvání se u nás vyprofiloval jeho Sekretariát do podoby malé, avšak výkonné jednotky, která ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a jeho Centrem pro regionální rozvoj, s Evropskou komisí a regionálními autoritami dává dohromady jednotlivé výzvy. Takže si myslím, že tyto zacvičené odborníky se vyplatí využít i pro budoucí programy. Pokud jde o Regionální rozvojovou agenturu, vidím její roli spíše jako regionálního managementu, poskytovatele odborných veřejných služeb, a to nejen pro města a obce, ale i pro neziskový sektor. Samozřejmě zde již existuje také celá řada komerčních firem, které potenciálním předkladatelům projektů nabízejí své služby. Nemyslím, že bychom jim jako agentura měli konkurovat, spíš bychom je měli metodicky vést k tomu, aby jimi vypracované studie a žádosti byly co nejkvalitnější. Naším zájmem i zájmem kraje je "dotáhnout" do jižních Čech maximum peněz na rozvoj, tudíž na kvalitní projekty. Nezastírám, že na poslední výzvy v rámci programu CBC Phare 2002 čekáme už od loňského roku. Předpokládám, že výzvy žádostí o příspěvek z grantových schémat Doprava a Rozvoj životního prostředí a regionální rozvoj spolu s výzvou pro Společný fond malých projektů se objeví na stole během dubna. Občas se setkávám i s problémem "splnitelnosti" některých manuálů, resp. zásad a časových termínů pro udělení dotace. Je to způsobeno tím, že každý stát EU má své místní podmínky, strukturu a legislativu, takže někdy je to problém spíše překladu a jeho vyhodnocení. Chce to prostě praxi. Snažíme se vždy, pokud je nám dán prostor, na konkrétní problém upozornit. I to je významná služba, kterou můžeme centru a regionu poskytnout. Naše agentura proto nabízí nejen konzultace směrem k obcím, městům, neziskovým organizacím či podnikatelským subjektům v regionu, ale i směrem k EU, aby napříště výzvy k různým programům a iniciativám mohly lépe splnit svůj zamýšlený efekt.
Ing. Tomáš Jirsa: Starostou Hluboké jsem od roku 1994, a velmi dobře si proto pamatuji, jak po celé minulé desetiletí naši partneři v západní Evropě brali svou spolupráci i s naším městem jako svůj příspěvek na pomoc chudé postkomunistické Evropě. Jsem přesvědčen o tom, že jsme již v pozici, kdy zase my máme určitou morální povinnost pomáhat obcím a městům v Srbsku, Bosně a Hercegovině, Bělorusku, na Ukrajině... Zastupitelstvo našeho města už odhlasovalo, že vybereme další partnerskou obec právě v Srbsku či v Bosně a Hercegovině a její představitele seznámíme s tím, jak řídíme město, jaké k tomu používáme standardy, a budeme se snažit je i v rámci našich stále omezených možností pro tuto práci vybavit také materiálně.
PhDr. Jiří Vlach: Jsem rád, že se shodujeme v názoru, že přeshraniční spolupráce je v podstatě nejpřirozenější cestou, jak znovu ekonomicky i sociálně propojit a oživit příhraniční regiony. Měli jsme zde dlouhou společnou historii, kterou na více než čtyři desetiletí násilně přerušila železná opona. Lidé na obou stranách hranice žijí v podstatě ve stejných podmínkách a bez ohledu na ekonomické ukazatele řeší i podobné problémy. Na obou stranách hranice se do šumavských hvozdů pouští kůrovec, české i rakouské příhraničí se potýká s vysidlováním, hledá způsoby, jak zatraktivnit své území pro turisty i investory a jak plně využít svůj potenciál. Vzhledem ke geografické poloze Jihočeského kraje můžeme dnes v mnoha ohledech využívat zkušenosti našich sousedů při správě obcí i kraje v oblasti fungování spolků a neziskových organizací i drobných podnikatelů, při začleňování se do evropských struktur, při čerpání prostředků ze strukturálních fondů, ale například i v oblasti vzdělávání, výuky jazyků apod. Přeshraniční spolupráce má tedy pro nás velký význam i potenciál dalšího rozvoje.
Program CBC Phare v Jihočeském kraji
CBC Phare 2002:
Grantové schéma Doprava (česko-rakouská hranice) - zaměrem je zlepšit propustnost společné hranice zvýšením kapacity hraničních přechodů a zlepšit dopravní dostupnost příhraničních oblastí. Minimální příspěvek ze CBC Phare je 50 000, maximální 300 000 eur. Poměr spolufinancování EU/příjemce grantu je minimálně 75/25.
Grantové schéma na rozvoj životního prostředí a regionální rozvoj (česko-bavorská hranice) - podpoří přeshraniční spolupráci v oblasti životního prostředí a přenos informací a zkušeností ze sousedního regionu. Minimální příspěvek ze CBC Phare je 50 000, maximální 225 000 eur.
Společný fond malých projektů - projekty musí mít jasný přeshraniční dopad a musí se realizovat v regionech hraničících s Rakouskem. Fond je spravován Centrem pro regionální rozvoj při MMR ČR, jako kontaktní místa slouží místní regionální rozvojové agentury. Zaměření projektů - hospodářský rozvoj, lidské zdroje, rozvoj místní demokracie. Doporučená výše příspěvku ze CBC Phare je do 10 000 eur, finanční spoluúčast žadatele musí činit minimálně 25 %. U projektů, kde náklady na vydávání publikací a tiskovin překročí 40 % z celkových nákladů, bude maximální výše příspěvku 50 % z celkových nákladů projektu.
CBC Phare 2003:
Grantové schéma Přeshraniční sítě a lidské zdroje (česko-rakouská hranice) - chce přispět k rozvoji institucionální kapacity aktérů regionálního rozvoje s využitím přeshraniční spolupráce zaměřené zejména na přípravu programu INTERREG a na strukturální fondy; dále podpořit přeshraniční spolupráci institucí zapojených do realizace a koordinace politiky zaměstnanosti a regionálního trhu práce. Minimální příspěvek z prostředků Phare je 50 000, maximální 300 000 eur na projekt.
Grantové schéma Životní prostředí a lidské zdroje (česko-rakouská hranice) - má přispět ke zlepšení kvality životního prostředí uplatňováním ekologických technologií a postupů za pomoci transferu know-how při likvidaci a využívání odpadů a při využívání obnovitelných zdrojů energie. Minimální příspěvek z prostředků Phare je 50 000, maximální 300 000 eur na projekt.
Grantové schéma pro oblast přeshraniční infrastruktury a životní prostředí (česko-bavorská hranice) - podpoří projekty zaměřené na ochranu životního prostředí a na dopravní infrastrukturu, územní plánování a na rozvoj venkovských území. Minimální příspěvek z programu Phare je 50 000, maximální 225 000 eur.
Společný fond malých projektů - má posilovat vazby mezi hraničními regiony ČR a sousedních zemí. Projekty musí mít proto jasný přeshraniční dopad a musí se realizovat v regionech hraničících s Rakouskem. Zaměření projektů - kulturní výměny, cestovní ruch, životní prostředí (výchovné a vzdělávací akce, osvěta).
Doporučená výše příspěvku Phare je do 10 000 eur, spoluúčast žadatele minimálně 25 %. U projektů, kde náklady na vydávání publikací a tiskovin překročí 40 % celkových nákladů, bude maximální výše příspěvku 50 % z celkových nákladů projektu.
U všech uvedených programů se předpokládá termín zveřejnění výzvy během dubna 2004.
Zdroj: Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA, a. s.
