Stejně jako nelze podceňovat problematiku související se sestavením skutečně kvalitního a funkčního projektového týmu, nelze nevěnovat pozornost dalšímu z faktorů, který se zásadním způsobem může projevit na celkovém výsledku projektu. Jak je popsáno podrobně v metodikách jednotlivých operačních...
Stejně jako nelze podceňovat problematiku související se sestavením skutečně kvalitního a funkčního projektového týmu, nelze nevěnovat pozornost dalšímu z faktorů, který se zásadním způsobem může projevit na celkovém výsledku projektu.
Jak je popsáno podrobně v metodikách jednotlivých operačních programů, je s ohledem na budoucí uznatelnost nákladů souvisejících s přípravou a realizací projektu, tedy s jejich uznáním jako předmětu dotace, podstatným momentem formálně správný výběr dodavatelů prací, služeb či zboží, kteří se projektu účastní.
Klíčovým dokumentem, který podrobně stanoví, za jakých podmínek se výběr těchto subjektů může uskutečnit, je zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006, který je ve své aktuální podobě v platnosti od července 2006.
JAKÉ JSOU LIMITY
Tento zákon přesně vymezuje kategorie veřejných zakázek a definuje, jakým způsobem se zadavatel, který hodlá při realizaci projektu využít veřejných zdrojů, musí chovat. Hovoříme-li zde o veřejných zdrojích, je zřejmé, že tato kategorie se týká rovněž zdrojů dotačních.
Veřejné zakázky se podle výše jejich předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.
Limity pro rozlišení nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek jsou:
u stavebních prací: 165 288 000 Kč (bez DPH),
u dodávek a služeb: pro státní orgány 4 290 000 Kč (bez DPH); pro orgány samo-správy 6 607 000 Kč (bez DPH); pro zadavatele v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy, poštovních služeb 13 215 000 Kč (bez DPH).
Tyto limity se budou na úrovni Evropské unie měnit každé dva roky. Nejbližší další změna proběhne 1. 11. 2008.
DRUHY ZADÁVACÍCH ŘÍZENÍ
Podle způsobu zadávání rozlišujeme šest druhů zadávacích řízení:
otevřené řízení,
užší řízení,
jednací řízení s uveřejněním,
jednací řízení bez uveřejnění,
soutěžní dialog,
zjednodušené podlimitní řízení.
Jednotlivým druhům se budeme podrobněji věnovat v následujícím díle seriálu.
Výběrové řízení by však ve všech případech mělo být nastaveno tak, aby subjekt, který jej vypisuje, byl optimálně uspokojen. Je třeba stále opakovat, že nejnižší cena by neměla být jediným kritériem pro výběr dodavatele. Měla by být brána v potaz rovněž hlediska jako jsou reference, zkušenost, renomé dodavatele, případně i pojištění pro případ neočekávaně nestandardního průběhu projektu.
TOMÁŠ KULMAN
business development manager
oddělení Řízení rizik a poradenské služby
KPMG Česká republika
