Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, upravuje orgány orgánů obce, kterými jsou vedle komisí rady obce výbory zastupitelstva obce. Úprava právního postavení, složení a druhů výborů zastupitelstva obce je obsažena v § 117 až 121 obecního zřízení. Je třeba...
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, upravuje orgány orgánů obce, kterými jsou vedle komisí rady obce výbory zastupitelstva obce. Úprava právního postavení, složení a druhů výborů zastupitelstva obce je obsažena v § 117 až 121 obecního zřízení. Je třeba zdůraznit, že výbory zastupitelstva obce nemají postavení orgánů obce ve smyslu § 5 obecního zřízení.
Výbory mají povahu iniciativních a kontrolních orgánů zastupitelstva obce. Vzhledem k tomu, že výbory zřizuje jako své orgány zastupitelstvo obce, je zde obecně dána úzká vazba (převážně) na zastupitelstvo obce. Z tohoto vzájemného vztahu (zastupitelstvo obce - výbor zastupitelstva obce) proto obecně platí, že stanoviska, návrhy či jiné úkony předkládají výbory pouze zastupitelstvu obce, přičemž na druhou stranu výbory plní jen takové úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo obce. Ze své činnosti tedy odpovídá výbor zastupitelstvu obce.
DRUHY VÝBORŮ
V souladu s § 117 odst. 2 obecního zřízení zastupitelstvo obce zřizuje vždy finanční výbor a kontrolní výbor.
V případě naplnění zákonného předpokladu uvedeného v § 117 odst. 3 obecního zřízení zřizuje zastupitelstvo obce rovněž výbor pro národnostní menšiny. Zákonným předpokladem pro zřízení výboru pro národnostní menšiny je skutečnost, že na území obce žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v každé obci musí být zřízeny nejméně dva výbory (finanční výbor a kontrolní výbor), přičemž v situaci, kdy je naplněn zákonný předpoklad uvedený v § 117 odst. 3 obecního zřízení, se v dané obci povinně zřizuje ještě třetí druh výboru, kterým je výbor pro národnostní menšiny.
Nepovinně zřizovaným výborem je tzv. osadní výbor či místní výbor (zákon používá pro tento typ výboru legislativní zkratku »osadní výbor«), který může být zastupitelstvem obce zřízen v částech obce.
Vedle uvedených výborů, které jsou výslovně uvedeny v obecním zřízení, může zastupitelstvo obce zřídit podle svého uvážení další výbory, jejichž označení (příp. další související záležitosti, např. stanovení úkolů výboru) je věcí daného zastupitelstva obce.
SLOŽENÍ VÝBORŮ
Výbory jsou kolektivní orgány, které jsou v souladu s § 84 odst. 2 písm. l) obecního zřízení zřizovány nebo rušeny zastupitelstvem obce (jedná se o vyhrazenou pravomoc zastupitelstva obce). Zastupitelstvu obce je vyhrazeno rovněž volit předsedu a další členy výboru a odvolávat je z funkce.
V souladu s § 117 odst. 4 obecního zřízení je předsedou výboru vždy člen zastupitelstva obce, avšak s jednou výjimkou, a to v případě předsedy osadního výboru (předseda osadního výboru nemusí být členem zastupitelstva obce). Členové výborů (s výjimkou předsedy výboru) tedy nemusejí být členy zastupitelstva obce a ne- musejí být ostatně ani občany příslušné obce. V této souvislosti je vhodné odkázat na odlišnou úpravu u výborů Zastupitelstva hlavního města Prahy, kdy v § 77 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, je stanoveno, že člen výboru Zastupitelstva hlavního města Prahy je volen nejen z řad členů Zastupitelstva hlavního města Prahy, ale rovněž i z řad (ostatních) občanů hlavního města Prahy. Členem výborů Zastupitelstva hlavního města Prahy nemůže být osoba, která není občanem hlavního města Prahy.
Podle § 118 odst. 2 obecního zřízení je počet členů výboru vždy lichý. Vzhledem k tomu, že výbory jsou kolektivní orgány, nepřichází v úvahu složení výboru pouze z jednoho člena. Výbor zastupitelstva obce proto musí mít nejméně tři členy (maximální počet členů výboru není zákonem stanoven).
Obecní zřízení se v § 119 odst. 1 výslovně zabývá složením finančního výboru a kontrolního výboru, když konstatuje, že oba tyto výbory jsou nejméně tříčlenné, přičemž členy finančního výboru a kontrolního výboru nemohou být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu.
V § 117 odst. 3 obecního zřízení jsou kladeny zvláštní požadavky na složení výboru pro národnostní menšiny. Členy tohoto výboru jsou i zástupci národnostních menšin, pokud je deleguje svaz utvořený podle zvláštního zákona; vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru. Obecní zřízení v citovaném ustanovení odkazuje formou poznámky pod čarou v záležitosti »svazu utvořeného podle zvláštního zákona« na zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že poznámka pod čarou není normativně závazná, přicházejí v úvahu i jiné typy »svazu« mající právní subjektivitu a sdružující fyzické osoby, jako jsou např. církve a náboženské společnosti [viz zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech)], obecně prospěšné společnosti (viz zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů) či politické strany nebo politická hnutí (viz zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích).
Vzhledem k nabytí účinnosti nového občanského zákoníku k 1. lednu 2014 (zákon č. 89/2012 Sb.) je vhodné zmínit, že místo obecně prospěšných společností budou moci být zakládány tzv. ústavy (§ 402-418 nového občanského zákoníku) a místo občanských sdružení jiný typ právnické osoby, kterými jsou obecně tzv. korporace (§ 210-302); v případě popisované záležitosti přicházejí z korporací v úvahu pouze spolky a nikoliv již obchodní společnosti. Rovněž tzv. fundace (§ 303-401, jsou to nadace či nadační fondy, jejichž základ - fundus - tvoří majetek určený k určitému účelu) z povahy věci nespadají pod pojem »svaz utvořený podle zvláštního zákona«.
V případě osadního výboru obecní zřízení v § 120 stanoví, že osadní výbor má minimálně 3 členy, přičemž počet členů určí zastupitelstvo obce. Členy osadního výboru jsou občané obce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen, a jsou určeni zastupitelstvem obce. Předsedu osadního výboru zvolí zastupitelstvo obce z řad členů osadního výboru.
Co se týká případného odměňování členů výborů za jejich členství ve výborech zastupitelstva, lze uvést, že ti členové výborů, kteří jsou zároveň členy zastupitelstva obce, mohou být odměňováni podle nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů. U těch členů výborů, kteří nejsou členy zastupitelstva obce, může o jejich případných odměnách rozhodnout zastupitelstvo obce v rámci své vyhrazené pravomoci v souladu s § 84 odst. 2 písm. u) obecního zřízení.
JEDNÁNÍ VÝBORŮ
Podle § 118 odst. 2 obecního zřízení se výbor schází podle potřeby. Zákon nestanoví, jak se jednání výboru označuje, jako je tomu u zastupitelstva obce (zasedání) nebo rady obce (schůze). Usnesení výboru se vyhotovuje písemně a podepisuje je předseda výboru.
Usnesení výboru je platné, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru.
Obecní zřízení v § 121 odst. 2 stanoví specifické pravidlo, které se týká předsedy osadního výboru ve vztahu k zasedání zastupitelstva obce, podle něhož platí, že pokud požádá předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce o slovo, musí mu být uděleno.
Mgr. JAN BŘEŇ
právník
Obecně platí, že stanoviska, návrhy či jiné úkony výbory předkládají pouze zastupitelstvu obce a také pouze jemu se zodpovídají ze své činnosti.
