I letos, ačkoliv už naposledy v současném programovacím období, mohou obce a města požádat o dotaci z regionálních operačních programů (ROP) - alespoň ze čtyř. Mnohé municipality však už vědí, že dotace znamená rovněž závazek.
Nové výzvy určené také žadatelům z řad obcí a měst už avizovaly regiony soudržnosti Jihovýchod, Jihozápad, Moravskoslezsko a Střední Morava.
NA DOPRAVU I CESTOVNÍ RUCH
Případné poslední výzvy pro obce a města se dotknou následujících oblastí podpory:
ROP Jihovýchod: cestovní ruch, dopravní projekty;
ROP Jihozápad: rozvoj místních komunikací, revitalizace památek a využití kulturního dědictví v cestovním ruchu;
ROP Moravskoslezsko: (v prvním pololetí 2013) výstavba cyklostezek na páteřních regionálních trasách i mimo ně, tvorba plánů udržitelné mobility a zvýšení atraktivity veřejné hromadné dopravy (Ostrava, Opava), rozvoj turistické infrastruktury včetně revitalizace památek;
ROP Střední Morava: veřejná prostranství, infrastruktura pro rozvoj sociálních služeb, vzdělávání i zdravotnických zařízení ve městech. V únoru má být opětovně vyhlášena výzva na úpravu veřejných prostranství v obcích s 500-5000 obyvateli.
V ROP Severovýchod má být vypsána pouze výzva v oblasti technické pomoci, tj. zajištění činností Regionální rady (RR), neboť celková alokace programu je už rozdělena mezi schválené projekty. Podobně je to v případě ROP Střední Čechy, kde je smluvně vázáno již 92 % celkové alokace a uplatňován režim náhradních projektů. Nové výzvy budou vypisovány zřejmě jen pro kraj a jím zřízené organizace.
Velkou neznámou prozatím zůstává ROP Severozápad, v němž je pozastaveno proplácení již odsouhlasených projektů i předkládání projektů. K obnovení programu je třeba splnit řadu podmínek. Jednou z nich je prokázat Evropské komisi schopnost vyčerpání zbylé alokace. Úřad regionální rady (ÚRR) proto nyní zjišťuje zájem minulých žadatelů, starostů a prostřednictvím hospodářských komor i podnikatelů.
Plány posledních výzev jsou sice většinou už zveřejněny, ale v závislosti na čerpání celkové alokace či vlivem případné realokace mezi operačními programy mohou doznat změn.
KAMENEM ÚRAZU JSOU ZAKÁZKY
Lze v průběhu doby vysledovat určitý posun v přístupu municipalit coby žadatelů a příjemců dotací?
»V současnosti už řada měst a obcí předkládá úspěšně projekty i do jiných operačních programů,« říká Bc. Kateřina Dobešová, tisková mluvčí ÚRR Jihovýchod. »Úspěch projektu není dán množstvím informací, ale jejich obsahem, jednoznačností a reálností záměru. Vidíme velký posun i v tom, že si žadatelé uvědomují zodpovědnost, kterou na sebe podáním projektu vkládají. K tomu nepřispěly jen zkušenosti s již realizovanými projekty, ale i změna finanční situace, přístupu bank k poskytování úvěrů i změna objemu poptávky po konkrétních službách na trhu.«
Drobné slabiny podle Kateřiny Dobešové vyplývají i z toho, že některá města a obce nemají jasnou strategii rozvoje území a jejich přístup není koncepční, což se odráží na kvalitě projektového záměru. Kritickým bodem bývá i projektový tým.
Ing. Klára Böhmová z ÚRR Jihozápad poukazuje na to, že si některé obce a města »vychovaly« schopné projektové manažery, kteří zpracovávají záměry do žádostí, řídí projekty, uskutečňují výběrová řízení atd. bez zprostředkujících agentur. »Obecně ale zůstává procento neúspěšných žádostí po celou dobu realizace programu zhruba stejné,« konstatuje. Častým problémem bývá přehlédnutí či »vyložení si jinak« některého ustanovení. Velkým kamenem úrazu jsou veřejné zakázky a nehlášení změn či nedoložení potřebných dokumentů.
Největší slabinou příjemců dotací z ROP Severovýchod jsou podle Ing. Martina Škeříka, vedoucího odboru Technické pomoci veřejné zakázky: »Po loňské novelizaci zákona se situace možná i zhoršila.« Ale jsou to i další, třebaže drobné či formální nedostatky, jež způsobují vracení části či celé dotace. »Při kontrolách jsme v několika případech zjistili, že dodavatel fakturoval příjemci služby či materiál, které nebyly vůbec dodány, příp. v jiné podobě,« dodává.
NOVINKY I V ZÁVĚRU OBDOBÍ
Jakých novinek se žadatelé a příjemci dotací letos dočkají? Tak například:
ROP JV: Zavedení systému závěrečných výzev, jenž umožní využít prostředky z EU »do poslední koruny«: Zjednodušeně jde o to, že příjemci dotací ze závěrečných výzev podepisují smlouvy o dotaci na 0-85 % částky, přičemž částka, již nakonec získají, závisí na kurzu eura a množství peněz v programu. To se průběžně mění tím, jak se do něj vrací nevyčerpané peníze ze schválených projektů (úspory, korekce). Bude-li kurz k euru kolem 25 Kč, budou vyplaceny v částce blížící se 85 % výdajů.
K novinkám patří i systém nepřímých nákladů, tj. nevykazování marginálních a doplňkových položek v rozpočtu projektu, jenž by měl usnadnit příjemcům administraci projektů. Systém má vejít v platnost pro závěrečné výzvy v oblastech podpory 3.2 a 3.3 před podpisem smlouvy o dotaci s příjemci, tedy někdy v červnu 2013.
ROP JZ: V průběhu roku se otevře diskuse s příjemci podpory k otázkám, co převzít ze současného období a co dělat nově v tom budoucím. V plánu je i opakování úspěšné loňské letní kampaně »KOMPAS - hledá se nejlepší projekt ROP Jihozápad« a tipy na výlety po realizovaných projektech. Na webu se objeví průvodce projekty cestovního ruchu a občanské vybavenosti.
ROP MSK: Od loňska běží elektronický modul pro podávání změn v projektech s výsledkem úbytku papírování, časových úspor a lepším přehledem o projektech na straně příjemce i RR. Novinkou je i program Chytřejší kraj (viz anketa na str. 22).
ROP SV: Speciální novinky avizovány nejsou. Průběžně se vyhodnocují častá pochybení příjemců, o nichž se informuje na webu nebo zasíláním e-mailů. Pro příjemce se chystají semináře k problematickým či rizikovým tématům.
ROP SZ: Nejočekávanější novinkou bude případné spuštění programu.
ROP SČ: Semináře pro žadatele a příjemce doplní i tematicky a všeobecně zaměřené semináře k novému programovacímu období. Proběhne konference o možnostech čerpání pro obce i z jiných OP. Časopis »Ropoviny« vyjde i v tištěné verzi.
ROP SM: Mezi novinky lze zahrnout i aktualizaci administrace projektů v reakci na konec programovacího období.
Opravený úsek silnice III/12519 v místě průtahu Kácovem (ROP Střední Čechy).
FOTO: ARCHIV
Anketa
Programové období 2007-2013 (resp. 2015) spěje do finále. Co to znamená pro další osud sedmi úřadů regionálních rad (ÚRR), které administrují regionální operační programy (ROP)?
Ing. Artur Zatloukal, ředitel ÚRR Jihovýchod
Úřad má povinnosti vyplývající z nařízení, které musí vůči Evropské komisi splnit, de facto až do roku 2020. (Musí »pohlídat« pětiletou udržitelnost projektů ukončených v roce 2015.) To poukazuje na nesmyslnost změny současné implementační struktury. Plné nasazení pracovníků úřadu je třeba minimálně do poloviny roku 2016, kdy dojde k proplacení závěrečných projektů a uzavírání programu, budou se vypracovávat závěrečné evaluace atp., a současně je nutné realizovat období 2014-2020, jehož příprava už začala.
Ještě nevíme, jaká je budoucnost fungování a nastavení společného regionálního operačního programu, tzv. IROP (pro období 2014-2020 se už nepočítá se samostatnými regionálními operačními programy, ale s jedním Integrovaným regionálním operačním programem - pozn. red.), ale činíme veškeré kroky k tomu, abychom byli stále v regionech blízko žadatelům. V tomto duchu řešíme variantu, že bychom fungovali jako příspěvkové organizace krajů, ale toto je otázka domluvy s Ministerstvem pro místní rozvoj. Ať už bude IROP řídit v krajích jakákoliv organizace, MMR pro ni počítá se zapojením všech našich pracovníků, což je pozitivní.
Ivo Grüner, předseda RR Jihozápad
Pokud bude novou implementační strukturu zajišťovat kraj, stojíme určitě o všechny zkušené lidi, kteří realizovali ROP Jihozápad. V současnosti se však otázka struktury ještě stále řeší na vládní úrovni. Doufám ale, že nový systém bude respektovat zájmy a potřeby jednotlivých regionů, že nepůjde jen o »shora« vytvořený a řízený program.
Mgr. Ivana Makovičková, pověřena vedením ÚRR Jihozápad
Do roku 2015 budeme v rámci ROP Jihozápad celkový program uzavírat, to znamená ukončování projektů, jejich kontrolu, proplácení. S tím je spojená celková administrativa včetně konzultací i servisu pro příjemce dotací. Dále se hodláme v tomto čase podílet na přípravě budoucího programovacího období a vnášet zkušenosti, jež jsme získali při implementaci současného programu.
Ing. David Sventek, MBA, ředitel ÚRR Moravskoslezsko
Dnes ještě nemůžeme přesně říci, jaká bude budoucnost úřadu a jeho zaměstnanců. Věřím ale, že kompetencí a odbornosti našich lidí se naplno využije jak v závěru tohoto období, tak v období po roce 2014. Všechny projekty podpořené z ROP Moravskoslezsko musí být uskutečněné a proplacené do konce roku 2015, bude tedy potřeba zejména lidí, kteří zajistí kontrolu a proplácení výdajů a dohled v době tzv. udržitelnosti. Od příštího roku proto začne stav zaměstnanců úřadu adekvátně tomu klesat.
Do toho ale začnou nové programy, na něž se i my ve spolupráci s ostatními organizacemi pečlivě chystáme. Připravili jsme mj. program Chytřejší kraj, díky němuž se lidé se zájmem o evropské peníze dozví a naučí vše potřebné, a který umožní vznik důležitých dokumentů a strategií jako základ pro čerpání evropských peněz po roce 2014.
JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D., ředitel ÚRR Střední Čechy
Úřad bude aktivně plnit roli klíčové součásti řídicího orgánu ROP Střední Čechy do konce roku 2015. V případě, že Středočeský kraj zůstane zprostředkujícím orgánem pro některý operační program v období 2014-2020, nabídne ÚRR kraji své služby a znalosti. Obdobně nabídne své odborné zázemí a zkušenosti i ministerstvům odpovědným za správu budoucích osmi operačních programů. Je pravděpodobné, že tyto programy začnou fungovat až od roku 2015. Vzhledem k velkému množství projektů financovaných z ROP Střední Čechy, které budou ukončovány v roce 2013 a 2014, není pravděpodobné snížení počtu zaměstnanců úřadu v těchto letech.
Nebude-li Středočeský kraj administrovat žádné peníze z fondů EU v dalším období, příp. na tuto činnost nevyužije ÚRR, a pokud o spolupráci s ÚRR neprojeví zájem ani žádný z resortů, dojde zřejmě k postupnému odchodu zaměstnanců počínaje rokem 2015 do implementačních agentur odpovědných za správu nových operačních programů a ukončení činnosti ÚRR k 31. 12. 2015.
Ing. Ivan Matulík, ředitel ÚRR Střední Morava
Letos vyhlásíme výzvy za téměř 2 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že jsme žadatelům doposud proplatili 10 miliard korun, bude nezbytné v letech 2013-2015 zvládnout proplacení ještě necelých 8 miliard. Čeká nás opravdu vysoká kumulace plateb.
V letošním roce dochází také k tomu, že proplacené projekty se dostávají do tzv. udržitelnosti. To znamená zabývat se detailně kontrolou, zda projekty naplňují výsledky a dopady, k nimž se zavázaly. A s tím souvisí také nové téma - vyhodnotit si, co projekty skutečně přinesly pro rozvoj území Olomouckého a Zlínského kraje. A na tyto nové činnosti je nutné zajistit odpovídající kapacitu. Zároveň také věříme, že se využijí vytvořené kapacity v území krajů. Tedy, že se úřady regionálních rad budou podílet na využití fondů v období 2014+.
Ing. Zdeněk Vašák, pověřen vedením ÚRR Severovýchod
Regionální rada bude své povinnosti vyplývající z funkce řídicího orgánu ROP Severovýchod plnit i po roce 2013. Budeme tedy dále konzultovat s příjemci, administrovat, kontrolovat a proplácet realizované projekty a informovat o nich veřejnost a zajišťovat další činnosti směřující k ukončení a uzavření programu.
Operační programy pro příští programové období jsou již schváleny, avšak podoba implementační struktury ještě stanovena není. Vnímáme jako zásadní, aby kvalifikovaní lidé, kteří se v současném období zabývají implementací ROPů a mají dlouhodobé zkušenosti s rozdělováním finančních prostředků ze strukturálních fondů, byli součástí vytvářených struktur i pro nové období. To je naším cílem. Nesmí v žádném případě dojít k situaci, že finanční prostředky investované do rozvoje a vzdělávání těchto lidí přijdou nazmar a nové řídicí orgány budou muset investovat od začátku do rozvoje nových kapacit bez zkušeností.
Na toto riziko upozorňují i zástupci Evropské komise a ze strany MMR zatím vždy získali ujištění, že jsou si této skutečnosti vědomi a pracovníci regionálních rad budou součástí implementačních struktur i v budoucnu.
Bc. Jana Havlicová, pověřena vedením ÚRR Severozápad
Budoucnost ÚRR závisí na tom, zda a kdy bude obnovena činnost ROP Severozápad. Pokud bude financování obnoveno, je k rozdělení přibližně 7 miliard korun. To si vyžádá poměrně rozsáhlou administrativu a nedá se proto předpokládat zásadní snižování počtu zaměstnanců ani útlum činnosti úřadu.
