Loňský rok poznamenala ekonomická recese, která se odrazila ve snížení příjmů veřejných rozpočtů. Krajských rozpočtů se však nižší výnos daní příliš nedotkl. Je to dáno tím, že podíl daňových příjmů v rozpočtech krajů je poměrně nízký, zatímco dotace, na rozdíl od daní, se zvyšovaly. Výsledkem bylo zvýšení příjmů krajských rozpočtů o 5,1 mld. Kč, resp. o 4 %, a zvýšení podílu dotací na jejich celkových příjmech z 59 % na 65 %.
Výdaje krajů však v roce 2009 rostly ještě rychleji než jejich příjmy, a to o 8,4 mld. Kč, resp. o 9 %, a rozpočty vykázaly schodek ve výši 7,8 mld. Kč, což představuje 6 % celkových příjmů. Potěšitelné je, že kapitálové výdaje se zvýšily rychleji než běžné, a jejich podíl na celkových se zvýšil na 20 %. Je to však stále podstatně méně než u obecních rozpočtů. Na výdajovou strukturu krajů se podíváme podrobněji, a to z hlediska hlavních výdajových kapitol.
STRUKTURA CELKOVÝCH VÝDAJŮ
Největší podíl na celkových výdajích má kapitola Služby pro obyvatelstvo (graf 1). Přestože se tyto výdaje meziročně zvýšily, jejich podíl se naopak snížil z 68 % na 66 %.
Druhou největší kapitolou je Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství, jejíž podíl na celkových výdajích se meziročně zvýšil z 23 % na 25 %. Podíly ostatních kapitol zůstaly mezi lety 2008 a 2009 v zásadě zachovány.
Nejrychleji rostly výdaje na Bezpečnost (téměř na dvojnásobek) a na Sociální věci (o 24 %). Ty však v celkovém rozpočtu představují 1 %, resp. 3 %, tudíž nejsou dominantní.
Nepatrný meziroční pokles vykázaly kapitoly Všeobecná veřejná správa a Zemědělství.
V rámci kapitoly Služby pro obyvatelstvo převažují výdaje na vzdělání. Tvořily 83 % v roce 2008 a 84 % v roce 2009. Meziročně se sice zvýšily o 7 %, bylo to ale méně než celkové výdaje. Patří sem především gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště a speciální střední školy, případně vyšší odborné školy. Se značným odstupem (s 8 %) jsou výdaje na zdravotnictví, zejména na nemocnice a léčebné ústavy, lékařskou službu první pomoci a zdravotnická záchranná služba, kojenecké ústavy a dětské domovy. Méně než 3 % z výdajů této kapitoly zaujaly výdaje na kulturu (divadla, muzea, galerie, činnost památkových ústavů, hradů a zámků a jiné kulturní památky), dále na komunální služby, tělovýchovu a ochranu životního prostředí.
DYNAMIKA VÝDAJŮ
Podívejme se, které kraje vykázaly v roce 2009 nejvyšší podíl výdajů určité kapitoly. V případě kapitoly Služby pro obyvatelstvo, měl nejnižší podíl výdajů Středočeský kraj (58 %) a nejvyšší Moravskoslezský kraj (73 %), průměr za všechny kraje byl 66 %. V rámci kapitoly Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství se na první místo dostal kraj Vysočina (34 %), nejmenší podíl měl Moravskoslezský kraj (17 %), průměr byl 25 %.
V kapitole Všeobecná veřejná správa jsou podíly výdajů jednotlivých krajů poměrně vyrovnané s výjimkou Karlovarského kraje. Ten měl daleko nejvyšší podíl na celkových výdajích, a to 9 %. Je to kraj s nejméně obyvateli. Pouhá 3 % z celkových výdajů činila tato kapitola v rozpočtu Moravskoslezskéhokraje, který je ze všech krajů nejlidnatější. Průměr byl 5 %. Na sociální oblast použil nejmenší díl rozpočtu opět Středočeský kraj (2 %), zatímco v případě krajů Ústeckého a Karlovarského to bylo 5 % jejich celkových výdajů, průměr byla 3 %.
Celkové výdaje všech krajských samospráv se v roce 2009 zvýšily ve srovnání s rokem 2008 o 9 %. Vývoj výdajů jednotlivých krajů ukazuje graf 2. Je zřejmé, že u sedmi ze třinácti uváděných krajů vzrostly výdaje o méně než 5 %, přičemž nejnižší dynamiku zaznamenal Ústecký kraj (pouze o 2 %). Jenom ve čtyřech krajích se výdaje zvýšily nadprůměrně, z toho v kraji Vysočina vykázaly růst o neuvěřitelných 31 %. K dalším krajům s nadprůměrnou dynamikou výdajů v roce 2009 patřily kraje Olomoucký, Zlínský a Středočeský.
VÝŠE VÝDAJŮ NA JEDNOHO OBYVATELE
Nejen dynamika výdajů jednotlivých krajů v roce 2009 byla značně rozdílná. Rovněž výše výdajů v přepočtu na obyvatele ukazuje značné odchylky (graf 3).
Z porovnání grafů 2 a 3 je vidět, že kraj Vysočina dosáhl v roce 2009 nejvyšší dynamiku výdajů, ale současně i nejvyšší hodnoty výdajů v přepočtu na obyvatele. Rozdíl ve výdajích v přepočtu na obyvatele v tomto kraji a v kraji s nejnižší hodnotou, tedy v Jihomoravském kraji, činil 7731 Kč a mezi krajem s druhými nejvyššími výdaji v přepočtu na obyvatele a krajem s nejnižšími výdaji je 3658 Kč. Průměrná hodnota byla 15 663 Kč na obyvatele.
CELKOVÉ VÝDAJE VS. POČET OBYVATEL
Relace mezi celkovými výdaji připadajícími na obyvatele a počtem obyvatel v jednotlivých krajích ukazuje graf 4. V zásadě platí, že čím méně obyvatel kraj má, tím vyššími celkovými výdaji v přepočtu na obyvatele disponuje. Z tohoto obecného trendu však existují výjimky, nejvýraznější jsou kraje Vysočina a Středočeský kraj.
Kraje vydaly na kapitolu Služby pro obyvatelstvo v průměru 10 366 Kč v přepočtu na obyvatele. Nejvíce z tohoto zdroje získali obyvatelé kraje Vysočina (12 358 Kč), nejméně ve Středočeském kraji (9348 Kč). I v další kapitole - Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství - to byl opět kraj Vysočina, který vykázal nejvyšší výdaje - 7244 Kč, nejméně Moravskoslezský kraj (2379 Kč). Průměr v této kapitole dosáhl výše 3877 Kč.
Nejvíce peněz na Všeobecnou veřejnou správu (v přepočtu na jednoho obyvatele) lze nalézt v rozpočtu Karlovarského kraje (1468 Kč), přičemž tento kraj vykázal i nejvyšší dynamiku jejich růstu v roce 2009. Nejméně stála správa rozpočet Moravskoslezského kraje (446 Kč), kde žije nejvíce obyvatel.
Graf 5 porovnává výdaje na správu v přepočtu na obyvatele s počtem obyvatel. Z údajů vyplývá, že se výše výdajů na veřejnou správu (vztaženo na obyvatele) snižují s růstem počtu obyvatel. Výjimkou je Středočeský kraj, jehož objem výdajů na veřejnou správu odpovídá spíše kraji s nižším počtem obyvatel, a přitom je druhým nejlidnatějším krajem.
Na sociální oblast vydaly krajské samosprávy v průměru 533 Kč. Nejvyšší částku na obyvatele dosáhl Ústecký kraj (869 Kč), nejnižší Středočeský kraj (321 Kč).
Průměrné výdaje na Bezpečnost dosáhly na obyvatele 100 Kč. Nejvíce na tuto oblast věnoval Moravskoslezský kraj (369 Kč), nejméně Pardubický kraj (32 Kč).
Podívejme se nyní blíže na kapitolu s nejvyšší vahou ve výdajích krajských samospráv - Služby pro obyvatelstvo. Za vysokými celkovými výdaji kraje Vysočina (v přepočtu na obyvatele) jsou především značné výdaje na zdravotnictví (2225 Kč, což je téměř trojnásobek průměru za všechny kraje). Naopak nejnižší výdaje v této oblasti a v přepočtu na obyvatele vykázal Moravskoslezský kraj (517 Kč) a jen o něco vyšší částky kraje Ústecký a Zlínský. Na zdravotnictví vydaly více než 1000 Kč v přepočtu na obyvatele ještě kraje Královéhradecký a Středočeský.
V průměru použily kraje na vzdělání 8705 Kč (v přepočtu na obyvatele). Nejvyšší výdaje na tuto oblast vykázaly kraje Jihočeský (9507 Kč). Více než 9000 Kč poskytly ještě kraje Královéhradecký, Olomoucký, Vysočina a Pardubický. Nejmenší výdaje pak nalezneme u krajů Středočeský (7666 Kč), Plzeňský (8090 Kč), Jihomoravský (8396 Kč).
Na oblast kultury vynaložily kraje v průměru (v přepočtu na obyvatele) 347 Kč. Nejvíce na kulturní činnosti přispěl Plzeňský kraj - 566 Kč, nejméně Jihomoravský kraj - 181 Kč.
Za komunální služby utratily kraje v průměru 234 Kč (v přepočtu na obyvatele). Nejvyšší částku dosáhl Zlínský kraj (1364 Kč), a to s velkým odstupem od ostatních krajů. U druhého kraje v pořadí - Královéhradeckého - to bylo pouze 329 Kč. Naopak, nejméně vydal na tento účel Jihomoravský kraj(jen 46 Kč).
A jak se kraje angažovaly v tělovýchově a zájmové činnosti? V průměru vyčlenily na tuto oblast 153 Kč, což je více než například na ochranu životního prostředí. Nejvyšší výdaje měl Ústecký kraj (223 Kč), nejnižší Středočeský kraj (101 Kč). Na ochranu životního prostředí přispěly kraje v průměru částkou 57 Kč (v přepočtu na obyvatele). Nejaktivnější v této oblasti byl Jihočeský kraj (142 Kč), nejmenší výdaje měl Plzeňský kraj (19 Kč).
Je nutné připomenout, že kraje mohou na zajištění svých funkcí v jednotlivých oblastech využít jednak vlastních organizací nebo je zajišťovat nákupem služeb u soukromých firem (v rozpočtu se potom objeví celkové výdaje na služby), nebo příspěvkových organizací (v rozpočtu se potom vykáže pouze příspěvek těmto organizacím). Tato skutečnost může zkreslit, jakou částkou se jednotlivé kraje podílely na financování veřejných služeb, za které jsou odpovědné.
VĚRA KAMENÍČKOVÁ
Statistical Analyses Manager CCB-Czech Credit Burreau, a. s.
