Celkové výdaje vládních institucí dosáhly v roce 2018 výše 2166 miliard korun, což odpovídalo 40,7 % hrubého domácího produktu. Ministerstva a další ústřední orgány státní správy, místní samospráva, zdravotní pojišťovny, ale i příspěvkové organizace jako dětské domovy, muzea či divadla tak oproti předchozímu roku vydaly o 201 miliard korun více.
Výdaje vládních institucí lze členit podle jejich účelu. Nejvíce prostředků přitom směřovalo do sociální oblasti (640 mld.), zdraví (405 mld.), ekonomických záležitostí (320 mld.) a vzdělávání (247 mld.). Naopak nejmenší zastoupení měly výdaje na bydlení a společenskou infrastrukturu (42 mld.), ochranu životního prostředí (46 mld.) a obranu (47 mld.).
„Oproti předchozímu roku došlo v roce 2018 k nárůstu výdajů vládních institucí o 10,2 %, tedy
o 201 miliard korun. Nejvíce vzrostly výdaje na vzdělávání, konkrétně o 39 miliard, a sociální oblast, kde nárůst činil 37 miliard korun,“ uvádí Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Z hlediska jednotlivých druhů výdajů došlo k nejvyššímu nárůstu u investičních výdajů (30,0 %), kapitálových transferů (16,7 %) a náhrad zaměstnancům o 12,8 %.
„Ve srovnání s Evropskou unií byl podíl výdajů vládních institucí nižší. V roce 2018 činil 40,7 % hrubého domácího produktu, zatímco průměr EU byl 45,8 %,“ upozorňuje Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ. Nejvyšší podíl výdajů vládních institucí byl zaznamenán ve Francii (56,0 %), Finsku (53,1 %) a Belgii (52,1 %), zatímco nejnižší v Irsku (25,4 %), které má ovšem specifickou strukturu ekonomiky.
V České republice tvořily výdaje na sociální oblast 12,0 % hrubého domácího produktu, což byl pátý nejnižší podíl mezi zeměmi unie. Nejvíce za sociální oblast vydaly vlády ve Finsku (24,1 %) a ve Francii (23,9 %), evropský průměr byl přitom 18,6 %. Naopak podíl výdajů na zdraví byl v České republice nadprůměrný s hodnotou 7,6 % HDP, zatímco evropský průměr dosahoval 7,1 %.*
/TZ ČSÚ/
