Zásadní změnu, pokud jde o zmocnění obcí k vydávání tržních řádů, stanovil zákon č. 280/1997 Sb., kterým bylo do zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zařazeno ustanovení § 181). Uvedené ustanovení výslovně zmocnilo obce k vydávání tržních řádů formou obecně...
Zásadní změnu, pokud jde o zmocnění obcí k vydávání tržních řádů, stanovil zákon č. 280/1997 Sb., kterým bylo do zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zařazeno ustanovení § 181). Uvedené ustanovení výslovně zmocnilo obce k vydávání tržních řádů formou obecně závazné vyhlášky v přenesené působnosti2).
Podle § 24 odst. 1 zákona o obcích na základě zmocnění v zákoně a v jeho mezích může obec vydávat obecně závazné vyhlášky v přenesené působnosti. Při výkonu přenesené působnosti se obec řídí zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích usneseními vlády a směrnicemi ústředních orgánů státní správy.
Tržní řády vydává obecní rada podle § 45 písm. l) zákona o obcích, případně místo ní orgány vyjmenované v § 44 odst. 2 písm. d) zákona o obcích (městská rada, rada města, místní a obvodní rada3) v rozsahu jim svěřeném nebo starosta obce). Starosta obce vydává obecně závazné vyhlášky v přenesené působnosti v obcích, kde se nezřizuje obecní rada4).
Obecně závazné vyhlášky v přenesené působnosti nevydává obecní zastupitelstvo, které je oprávněno vydávat pouze obecně závazné vyhlášky v samostatné působnosti.
STANOVENÉ NÁLEŽITOSTI
Podle ustanovení § 18 odst. 1 živnostenského zákona obec tedy může v přenesené působnosti vydat tržní řád formou obecně závazné vyhlášky. Vydání tržního řádu je fakultativní.
Náležitosti tržního řádu jsou stanoveny v § 18 živnostenského zákona. Podle jeho prvního odstavce tržní řád pro nabídku5), prodej zboží (dále jen prodej) a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona6) vymezí:
a) místa pro prodej a poskytování služeb, jimiž jsou zejména tržnice a tržiště (dále jen tržiště) a jejich rozdělení (např. podle druhu prodávaného zboží nebo poskytované služby)7),
b) stanovení kapacity a přiměřené vybavenosti tržišť,
c) dobu prodeje zboží a poskytování služeb na tržišti,
d) pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti na tržišti,
e) pravidla, která musí dodržet provozovatel tržiště k zajištění jeho řádného provozu.
Tržní řády se podle § 18 odst. 2 živnostenského zákona vztahují s výjimkou ustanovení § 18 odst. 1 písm. a), b) a c) téhož zákona i na prodej zboží a poskytování služeb na tržištích majících charakter stavby podle zvláštního zákona. Podle § 17 odst. 1 živnostenského zákona se provozovnou rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Za provozovnu se pro účely tohoto zákona považuje i stánek, pojízdná prodejna nebo obdobné zařízení, sloužící k prodeji zboží nebo k poskytování služeb. Tržním řádem lze upravit prodej zboží a poskytování služeb pouze v provozovnách, které nejsou k tomuto účelu určeny kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona. Kromě toho se část ustanovení tržního řádu vztahuje i na provozovny uvedené v § 18 odst. 2 živnostenského zákona.
ad a) Obecně závazná vyhláška obce vydaná dle § 18 živnostenského zákona (tržní řád) tedy vymezí místa určená v obci k prodeji zboží a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona. Obec je tedy oprávněna podle vlastního uvážení stanovit místa, na nichž je povolen prodej zboží a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu v kolaudačním rozhodnutí podle zvláštního zákona.
ad b) Obec dále v tržním řádu stanoví kapacitu (tj. pro kolik prodejců a poskytovatelů služeb má určité tržiště sloužit) a dále určí své požadavky na přiměřenou vybavenost tržišť (např. přiměřené osvětlení a tekoucí pitnou vodu, zařízení potřebných pro prodej jednotlivých druhů zboží, např. u prodeje obuvi vybavení místy na zkoušení obuvi, zrcadlem, u elektrospotřebičů přípojky energií).
ad c) Významným oprávněním obce je stanovení doby prodeje a poskytování služeb na tržišti. Vhodným stanovením prodejní doby může obec předcházet případným stížnostem občanů na rušení nočního klidu. V tržním řádu lze prodejní dobu pro jednotlivá tržiště stanovit různě. Takové oprávnění má však obec pouze pro místa vymezená v tržním řádu, na nichž se prodává zboží nebo poskytují služby mimo provozovnu určenou k tomuto účelu v kolaudačním rozhodnutí podle zvláštního zákona.
NÁLEZY ÚSTAVNÍHO SOUDU
K této věci se Ústavní soud ČR vyslovil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/93 ze dne 19. 1. 1994, kterým byla zrušena obecně závazná vyhláška města Ž. n. S. s názvem Zásady prodejní doby města Ž. n. S. ze dne 6. 4. 1992.
Ve vyhlášce město stanovilo povinnou minimální prodejní dobu určením otvírací a zavírací doby "všech provozních jednotek na území města".
Ústavní soud ČR k tomu uvedl: "K vydání obecně závazné vyhlášky, jejímž obsahem jsou právní povinnosti, je obec proto oprávněna jenom v případě výslovného zákonného zmocnění. Z uvedeného plyne, že výčet obsažený v § 14 odst. 1 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, nutno z hlediska jeho interpretace ve smyslu zákonného zmocnění k vydání obecně závazných vyhlášek obcí považovat za výčet taxativní. Jeho demonstrativní dikci, jakož i všeobecnost vymezení samosprávné působnosti obce obsaženou v § 14 odst. 2 zákona o obcích nutno vztáhnout toliko na tu samosprávnou působnost obce, ve které obec nevystupuje jako subjekt, určující pro občana povinnosti jednostrannými příkazy a zákazy."
To znamená, že se Ústavní soud ČR na rozdíl od nálezu sp. zn. 18/94 přiklonil k názoru, že § 14 odst. 2 zákona o obcích sám o sobě zmocňuje obce k vydávání obecně závazných vyhlášek jen tehdy, kdy v nich nebudou ukládány povinnosti fyzickým a právnickým osobám.
Problematiky provozní doby se dotýkal také nález sp. zn. 9/93, v němž se uvádělo, že stanovení prodejní doby v obecně závazné vyhlášce je v rozporu se zákonem (ale toto ustanovení nebylo zrušeno, neboť návrh byl pro nepříslušnost přednosty okresního úřadu k podání návrhu odmítnut). Dále byly zrušeny obecně závazné vyhlášky nebo jejich ustanovení upravující provozní dobu pohostinských zařízení, případně stanovící přípustnou dobu konání tanečních a poslechových zábav (nálezy Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 31/95, Pl. ÚS 42/96, Pl. ÚS 17/97, Pl. ÚS 18/97).
Ústavní soud ČR v tomto nálezu připustil možnost použití 14 odst. 1 písm. p) zákona o obcích: "Podle § 14 odst. 1 písm. i), p) zákona č. 367/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obec může vydat obecně závaznou vyhlášku o provozování zařízení sloužících k uspokojování občanů, jsou-li ve vlastnictví obce. Vyhláška města Ž. n. S.: Zásady prodejní doby na území města Ž. n. S. se však týká všech provozních jednotek na území města Ž. n. S., v důsledku čehož je v rozporu s cit. zmocňujícími ustanoveními zákona o obcích, a tím také s ustanovením čl. 104 odst. 3 Ústavy České republiky."
Samozřejmě lze stanovit v nájemní smlouvě podmínku dodržovat určitou prodejní dobu, pokud je obec pronajimatelem nebytových prostor nebo nemovitosti. Obec je rovněž oprávněna problematiku upravit ve vyhlášce podle § 14 odst. 1 písm. p) zákona o obcích8). Podle tohoto ustanovení spadá do samostatné působnosti obce mj. správa, údržba a provozování zařízení sloužících k uspokojování potřeb občanů, jsou-li ve vlastnictví obce.
ad. d) Obec dále v tržním řádu stanoví pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti na tržišti. V tomto případě se tržní řád vztahuje i na tržiště, která mají charakter stavby dle zvláštního zákona. Ve vyhlášce lze stanovit povinnost prodávajících osob a osob poskytujících služby udržovat osobní hygienu, mít čistý pracovní oděv, nabízet k prodeji pouze čistou zeleninu a ovoce, k prodeji používat zařízení ze snadno čistitelného a zdravotně nezávadného materiálu, průběžně odklízet vzniklý odpad, zabezpečovat úklid na tržišti apod.
ad e) Dále obec v tržním řádu uvádí pravidla, která musí provozovatel tržiště dodržet k zajištění jeho řádného provozu. Může např. jít o vyvěšení tržního řádu, případně plánku tržiště a provozního řádu vydaného provozovatelem pro dané tržiště, evidenci přidělení prodejních míst, uspořádání prostoru pro bezpečný pohyb osob, zajištění požární ochrany, vymezení doby možného vjezdu vozidel do prostor tržiště, pravidelný úklid, případně deratizaci tržiště, zajištění, aby se na tržišti prodávalo mimo přidělená místa, povinnost určit fyzickou osobu - správce tržiště - dohlížejícího na dodržování tržního řádu a zajišťujícího provoz tržiště a oznámení jeho jména obci. I v této části se tržní řád vztahuje také na tržiště, která mají charakter stavby dle zvláštního zákona.
DALŠÍ ZMĚNY
V ustanovení § 18 živnostenského zákona došlo zákonem č. 356/1999 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 356/1999 Sb.), k dalším změnám, a to s účinností od 1. 3. 2000.
Do živnostenského zákona bylo zařazeno ustanovení § 18 odst. 3, podle kterého může obec v obecně závazné vyhlášce vydané podle § 18 odst. 1 téhož zákona stanovit, že se tato obecně závazná vyhláška nevztahuje na některé druhy prodeje zboží a poskytování služeb mimo provozovnu a stanovit, že některé druhy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo provozovnu v obci nebo její části jsou zakázány. Využití tohoto ustanovení je fakultativní.
Další změna živnostenského zákona provedená zákonem č. 356/1991 Sb. spočívá ve změně ustanovení § 58 odst. 5, a to rovněž s účinností od 1. 3. 2000. Tímto zákonem byl vypuštěn text ustanovení § 58 odst. 5 živnostenského zákona: "Poruší-li fyzická nebo právnická osoba tržní řád vydaný podle § 18, vyzve ji obec, aby ve stanovené lhůtě nedostatek odstranila. Živnostenský úřad příslušný podle sídla nebo podle místa podnikání uloží z podnětu obce fyzické nebo právnické osobě, která porušila tržní řád a ani na výzvu obce neodstranila ve stanovené lhůtě zjištěný nedostatek, pokutu až do výše 20 000 Kč nebo pozastaví provozování živnosti anebo živnostenské oprávnění zruší." 9)
V současnosti již tedy nelze postihovat porušení tržního řádu podle § 58 odst. 5 živnostenského zákona, ale podle zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Vydávání tržních řádů může přispět ke zvýšení úrovně prodeje na tržištích. Tržní řády lze v současné době vydávat pouze formou obecně závazných vyhlášek v přenesené působnosti obce. V § 18 živnostenského zákona se stanoví obligatorní (§ 18 odst. 1) a fakultativní obsah (§ 18 odst. 3) tržního řádu. Porušení povinností stanovených v tržním řádu lze postihnout podle obecně závazných právních předpisů.
Poznámky:
1) V účinnosti od 27. 11. 1997.
2) V literatuře se lze setkat s názory, že zákon by měl obce zmocnit k vydávání tržních řádů v samostatné působnosti (např. Kadečka ml., S.: Tržní řády podle živnostenského zákona?, Právní rádce č. 5/1999, s. 35; Vedral, J.: Historie a současnost veřejné správy. K vymezení samostatné působnosti obce, Veřejná správa č. 6/2000, s. 29.
3) Vydávání obecně závazných vyhlášek v samostatné působnosti městskými částmi připustil Ústavní soud ČR v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 40/95, kterým byla zrušena obecně závazná vyhláška městské části B-s. o zvláštním režimu užívání veřejného prostranství náměstí Svobody (byla zrušena z jiných důvodů než z důvodu nepříslušnosti městské části k vydávání vyhlášek).
4) Obecní rada se nevolí v obcích, kde má obecní (obvodní, místní) zastupitelstvo méně než patnáct členů.
10) Slovo "nabídku" bylo do § 18 odst. 1 živnostenského zákona přidáno zákonem č. 356/1999 Sb., a to s účinností k 1. 3. 2000.
5) Podle poznámky k § 18 odst. 1 živnostenského zákona se zvláštním zákonem rozumí zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění.
6) Do ustanovení § 18 odst. 1 písm. a) živnostenského zákona byl text uvedený v závorce doplněn zákonem č. 356/1999 Sb. s účinností k 1. 3. 2000.
7) Viz výše uvedený nález Ústavního soudu ČR sp. zn. 5/93.
8) Od 1. 3. 2000 má ustanovení § 58 odst. 5 zákona č. 455/1991 Sb. upravovat zrušení živnostenského oprávnění na návrh podnikatele.
HANA NEUMANNOVÁ,
právnička
Okresní úřad v Olomouci
(Právní rádce č. 6/2000 - redakčně kráceno)
FOTO Václav Stoupa
