Zastupitelům došla trpělivost a rozhodli se konat. Pomalu, ale jistě si uvědomili, že jejich současný starosta nesprávně informuje o skutečných finančních operacích a že obec pravděpodobně nehospodaří podle zásad dobrého hospodáře. Zastupitelstvo obce se rozhodlo zvolit nového starostu a prověřit hospodaření za minulé období. Padla tak obávaná věta - potřebujeme forenzní audit.
Termín forenzní audit je v ČR často medializován. K nejznámějším patřily hlavně případy týkající se nestandardních aktivit politiků, neefektivního hospodaření nemocnic nebo prověřování hospodaření významné politické strany. Zatímco forenzní audit upevňuje své postavení především v privátní sféře, pro veřejný sektor, a zejména pro menší samosprávné celky jsou principy forenzního vyšetřování neprobádanou oblastí.
Je tedy forenzní audit vhodný i pro samosprávu? Dokáže jeho výsledky využít i malý samosprávný celek? Jaké výhody může jeho využitím získat?
CO JE FORENZNÍ AUDIT
Slovo forenzní má více definic. V zásadě ho můžeme definovat jako "náležící soudu nebo týkající se soudu". K běžným omylům v souvislosti s forenzním auditem patří jeho zaměňování s auditem statutárním. Od statutárních auditorů se často očekává, že dokážou v rámci své práce splnit to, co je podstatou auditu forenzního - odhalení a vyšetření podvodného jednání.
Forenzní audit se však od auditu statutárního v základních principech zásadně odlišuje. Cílem statutárního auditu je ověření informací uvedených v účetní závěrce z hlediska toho, zda podávají věrný a poctivý obraz o předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky. Výsledkem statutárního auditu je zpráva auditora, v níž uvádí svůj výrok k účetní závěrce a vyslovuje svůj názor na finanční situaci účetní jednotky.
Cílem forenzního auditu je prověření existujících nebo v průběhu auditu získaných podezření, obstarání důkazů o možném podvodném jednání, odhalení podvodných scénářů a shromáždění důkazní dokumentace pro další postupy. Forenzní auditor svůj názor na zjištěné skutečnosti nebo vinu či nevinu podezřelých osob zásadně nevyjadřuje.
PŘÍPRAVA NA FORENZNÍ AUDIT
Vraťme se zpět k našemu novému starostovi a jeho rozhodnutí provést forenzní audit hospodaření své obce. Zastupitelstvo, případně nový starosta by měli co nejdříve podniknout několik důležitých kroků. Vzhledem k potřebě uchovat důkazy o nekalé činnosti je třeba zamezit podezřelým nebo prověřovaným osobám v přístupu k dokumentaci a elektronickým datům a omezit i jejich přístup do informačních systémů.
Dalším krokem je správně naformulovat zadání, rozsah a očekávání od výsledků forenzního auditu. Zadání i rozsah činnosti by měly být maximálně konkrétní a detailní, aby se předešlo jejich nesprávnému pochopení. Rozdíl mezi zadáním "chceme forenzní audit hospodaření obce" a "potřebujeme prověřit podezření ze zpronevěry pokladních prostředků osobou XY za období posledních dvou let" je zřejmý. Na závěr přípravné fáze je třeba zmapovat trh a vybrat si vhodnou společnost se zkušenostmi a referencemi z oblasti detekce a vyšetřování podvodů.
PRŮBĚH FORENZNÍHO AUDITU
Po výběru a angažování forenzního auditora začíná první etapa spolupráce. Auditor bude požadovat přístup k příslušné papírové dokumentaci a elektronickým datům a bude chtít hovořit se zaměstnanci zodpovědnými za prověřované oblasti. Forenzní prověrka může standardně obsahovat následující kroky:
vytvoření hypotéz o podvodném jednání a jejich postupné prověřování,
zjištění dostupnosti informací a shromáždění dat a dokumentace,
analýza a prověření získaných elektronických dat a papírové dokumentace,
pohovory se zaměstnanci,
vyhledání informací o pozadí důležitých osob a firem,
identifikace propojení a vztahů mezi klíčovými osobami obce a třetími stranami,
popis historie případů podvodného jednání a rozkrytí podvodných scénářů,
shrnutí zjištění a formulace doporučení pro další kroky obce,
vypracování zprávy,
sběr a předložení důkazů.
PROVĚŘOVANÉ OBLASTI
Oblasti, na které se forenzní auditor běžně zaměřuje, vyplynou z konkrétních podezření a dohodnutého rozsahu prací. Obecně se však auditor zaměřuje na oblasti, v nichž obvykle dochází k porušování vnitřních pravidel a legislativy. Některými z nich mohou být například:
adekvátnost projektového řízení vybraných investičních projektů,
rozpočtování, plnění rozpočtů a zdůvodňování odchylek,
účelnost a efektivnost vynaložených nákladů obce,
ekonomické hledisko uzavřených smluv,
veřejné obstarávání,
podezření na existenci střetů zájmů,
kontrolní systém a identifikace jeho slabých míst.
ZÁVĚR A VÝSLEDKY FORENZNÍHO AUDITU
Výstupem práce forenzního auditora bude písemná zpráva. Tato zpráva bude obsahovat výsledky prověření všech oblastí podle dohodnutého rozsahu činností, a umožní tak samosprávnému celku získat představu o tom:
jak obec v prověřovaném období hospodařila,
kdo byl zodpovědný za odhalené nestandardní aktivity,
jaká byla výše případných škod,
jaké existují důkazy pro tyto závěry.
Významnou součástí zprávy bude přehled zjištění o nestandardním jednání, vyhodnocení rizik vyplývajících z případných odhalených podvodů a doporučení, jak má obec dále postupovat.
V případě odhalení podvodného jednání tak obec získá do rukou souhrnnou zprávu, která jí umožní posoudit, do jaké míry došlo k závažným porušením vnitřních směrnic a platné legislativy a k porušením zásad správy řádného hospodáře, jaké škody na majetku obec utrpěla nebo či došlo ke střetu zájmů. Na základě těchto informací se bude moci fundovaně rozhodnout, zda věc postoupí orgánům činným v trestním řízení, nebo zda sama zaujme stanovisko a vyřeší zjištěné skutečnosti interně.
JÁN LALKA
Managing Director
Surveilligence, s. r. o.
Proč vzniká podvod
Motiv:
nenasytnost, drogová závislost, osobní zadluženost,
pomsta zaměstnavateli, potřeba ukázat každému svoje schopnosti.
Příležitost:
důležitá pozice osoby v organizaci,
možnost přístupu k datům a správě majetku,
nefunkční kontrolní systém.
Odůvodnění:
nešlo o trestný čin - "nebyla to krádež, ale půjčka",
bylo to oprávněné - "zaměstnavatel se mnou nejednal dobře",
mimo kontrolu pachatele - "byl v tom dobrý úmysl, nešlo to zastavit".
