Města a obce vlastní celou škálu staveb: od obytných budov, škol a školek až po administrativní objekty. Stranou zájmu při řešení energetických úspor těchto objektů doposud zůstávají vzduchotechnická zařízení, respektive optimální způsoby větrání jejich vnitřních prostor. Vnitřní mikroklima je...
Města a obce vlastní celou škálu staveb: od obytných budov, škol a školek až po administrativní objekty. Stranou zájmu při řešení energetických úspor těchto objektů doposud zůstávají vzduchotechnická zařízení, respektive optimální způsoby větrání jejich vnitřních prostor.
Vnitřní mikroklima je ovlivňováno řadou faktorů. Jedním z nich je výměna vzduchu. K té dochází prakticky ve všech prostorách i bez vlivu speciálního zařízení. Jsou však prostory, které vyžadují zvýšenou intenzitu výměny vzduchu, kde ji běžná infiltrace nezabezpečí.
Zásady, které platí pro větrání, jsou totožné v bytových i nebytových prostorech - např. pro lokálně situované šatny, malé sklady, sanitární místnosti a čajové kuchyňky v administrativních budovách apod. Jsou to vesměs prostory, které obvodovou stěnou nesouvisejí s vnějším prostředím, jsou většinou v hloubce dispozice objektu, a tudíž musí mít samostatný větrací systém.
OPATŘENÍ
V souvislosti se zateplováním fasád a utěsňováním oken či jejich výměnou za nová, avšak s nedostatečnou infiltrací, se však problematika týká i místností při vnějších obvodových stěnách.
V současné době jsou vlastníci budov zaplaveni informacemi o celé řadě opatření, která údajně zaručují význačnou úsporu energie. O záporných dopadech mnoha těchto opatření, obzvláště na tepelné mikroklima, se však již málokdo zmiňuje. A přitom lze dosáhnout úspor tepelné energie a zároveň zachovat požadavky na tepelné mikroklima a spokojenost uživatele.
Mezi opatření ke snížení tepelné energie můžeme zařadit: snížení úniku tepla pláštěm budovy, zvýšení účinnosti tepelného zdroje, zvýšení účinnosti otopného systému a dodávek teplé užitkové vody, snížení tepelné ztráty spojené s větráním budovy. Tato opatření nejsou nezávislá, jedno ovlivňuje řadu ostatních.
JAK VĚTRAT
Hlavním a nenahraditelným cílem větrání je zajištění hygieny vzduchu, protože jeho dobrá kvalita je základním předpokladem zdravého bydlení. Větrat okny by se nemělo v topném období - často to bývá obtížné i z důvodů emisí (hluk, prach). Nepromyšlené větrání okny může promarnit všechna opatření na úsporu energie.
I když např. kuchyně, koupelna a toaleta mají eventuálně okna, lze spotřebu energie pro vytápění minimalizovat pouze tehdy, jestliže budou tyto prostory vybaveny nuceným větráním.
Zapojení větracích zařízení je jednoduché. Základní větrání na nižším stupni umožňuje kontinuální výměnu vzduchu. Podle potřeby - využívání prostor - lze přepnout na vyšší stupeň větrání. Jednoduché regulační prvky umožňují samočinné ovládání v závislosti na vhodné řídící veličině, např. vlhkosti vzduchu.
Výhodou odsávacích systémů je, že je může obsluhovat kdokoli. Nejpoužívanější jsou decentralizované jednotlivé ventilátory v provozních prostorách, jako je např. kuchyně, koupelna a toaleta.
Pokud je jeden z těchto prostorů více využíván, je možné příslušný ventilátor přepnout na vyšší stupeň - intenzivní větrání. Při decentralizovaném způsobu větrání nemá toto přepnutí vliv na ostatní místa. To šetří energii pro vytápění i elektrický proud.
Odvětrávací zařízení vyvolávají ve svém okolí v domě slabý podtlak. To je velmi výhodné, protože tím je omezena nekontrolovatelná infiltrace venkovního vzduchu při větru nebo v důsledku rozdílů teplot mezi venkovním prostředím a vnitřními prostorami domu. Jedině ventilátor určuje svými provozními stupni množství vzduchu, kterým je v dané chvíli prostor větrán.
Doplňkový venkovní vzduch bude směrován do domu tam, kde budou otevřeny průduchy v obvodové stěně. Proto je kvalita vzduchu v těchto místnostech nejlepší.
SYSTÉMOVÁ TECHNIKA
Doporučujeme jednotlivé radiální ventilátory s nepropustnou zpětnou klapkou na výdechu (např. Saphir) a průduchy v obvodových stěnách (např. přívodní prvek vzduchu ALD) s ochranou proti větru.
Údržba těchto přístrojů je bezproblémová a omezuje se pouze na výměnu prachového filtru. Provozní náklady jsou velmi nízké a potřeba energie pro vytápění, nutné pro obnovu vzduchu, byla větráním přizpůsobeným potřebám natolik minimalizována, že lze upustit od zpětného získávání tepla z odpadního vzduchu, protože se to již nevyplatí.
Ventilátory jsou umístěny v provozních prostorách, tj. např. v kuchyni, koupelně a na toaletě a mohou při nízkém počtu otáček převzít i základní větrání místností. Pouze při používání těchto prostor, tj. např. při vaření nebo sprchování, se budou ventilátory zapínat na intenzivní stupeň podle požadavků na větrací zařízení.
Základní větrání by mělo být v zimě používáno bez přerušení. Při nedostatečném základním větrání by jinak mohla vlhkost v prostoru výrazně narůstat a působit škody i alergické reakce v důsledku zvýšeného výskytu alergenů a plísní.
Vlhkost vzduchu je vždy ovlivněna např. květinami apod. Vlhkost je nejvyšší tam, kde jsou přítomny nějaké osoby. Je proto samozřejmé, že základní větrání závisí na vlhkosti prostoru. Protože vzduchová propustnost pláště budov je stále nižší, je třeba používat průduchy v obvodových stěnách. Tak může venkovní vzduch proudit tam, kde je nejvíce potřebný.
KONCEPCE ŘEŠENÍ
Následující doporučení jsou pouze orientační. Základní větrání závislé na vlhkosti doporučujeme zejména z hygienických důvodů a je nejlepším řešením pro domy s nízkými energetickými náklady. Doporučuje se jeden vzduchový průduch (ALD) ve venkovní zdi na obytnou místnost. Vzduchové průduchy nesmí být umístěny v kuchyni, koupelně, toaletě nebo v jiných "provozních" prostorách.
Pro zachování bytové hygieny je bezpodmínečně nutné základní trvalé větrání. Tím se vyloučí alergeny a škody vznikající v důsledku vlhka. Ukázalo se rovněž, že pokud je možné základní větrání, omezuje se během topného období výrazně větrání okny. Tím se ušetří značné množství tepla pro vytápění.
Spotřeba energie je při základním větrání velmi nízká, je dokonce nižší než u televizního přijímače připraveného k provozu. Samočinné ventilátory reagující v závislosti na vlhkosti větrají v topném období mimořádně úsporně. Větrá se pouze tak, jak je naléhavě potřebné - závisí to na množství vlhka vznikajícího v prostoru bytu.
POTŘEBA ENERGIE
Hodnoty potřeby energie pro větrací zařízení pro základní větrání a větrání podle potřeby jsou závislé na chování uživatele, na zvolené teplotě prostoru, ale také na typu instalovaného větracího systému.
Zařízení LUNOS jsou navržena speciálně pro nízkoenergetické stavební konstrukce. Jejich potřeba energie se pohybuje na nejnižším stupni. Potřeba větrání je však velmi rozdílná v závislosti na ročním období.
Dnes je již málo nabízet vzájemně nesladěné jednotlivé produkty. Koncepce řešení domů s nízkou spotřebou energie upřednostňuje kompletní systémovou techniku. Například se systémovou technikou LUNOS byl vytvořen funkční konsensus mezi úsporou energie, stavebními náklady a bytovou hygienou.
MILOSLAV CHLUM,
LUNOS PRAG, s. r. o.
Průměrná spotřeba energie pro základní větrání a větrání podle potřeby (při používání kuchyně, koupelny a WC)
Velikost bytu El. enegie (kWh) Teplo pro větrání (kWh)
měsíčně ročně při 220 topných dnech
Apartmá 6,7 80 880
Malý byt 7,8 94 1030
Byt I 14 168 1770
Byt II 16 190 2090
Rodinný domek 16 190 2090
