Národní rozpočtová rada oceňuje snahu vlády o přibrzdění tempa zadlužování ČR, velikost navrženého konsolidačního balíčku dle ní odpovídá současné ekonomické a fiskální situaci; současně varuje před dodatečným změkčováním při dalším projednávání v Parlamentu.
Ke včera (11. května 2023) vládou České republiky představenému souboru opatření, která by měla vést ke snižování strukturálního deficitu od roku 2024 a ke zvyšování finanční udržitelnosti důchodového systému, Národní rozpočtová rada (NRR) uvedla:
Celkový očekávaný (krátkodobý) dopad navrhovaný úprav daňových a výdajových politik (bez důchodového systému) v hotovostním vyjádření se pohybuje na úrovni státního rozpočtu kolem 95 mld. Kč v roce 2024. Konečný dopad na strukturální saldo veřejných financí v roce 2024 však bude pravděpodobně nižší, neboť lze zároveň očekávat souběžný nárůst některých výdajových položek (např. růst výdajů na armádu v souvislosti s plněním závazku NATO či nárůst výdajů na platy učitelů v souvislosti s novelizací zákona o pedagogických pracovnících).
NRR oceňuje, že vláda přichází s konkrétními návrhy na snížení veřejných výdajů a zvýšení veřejných příjmů. Je to zcela v souladu se stanovisky NRR z minulosti, která upozorňovala na dlouhodobou neudržitelnost současné výše strukturálního deficitu. Navrhovaný rozsah konsolidace považuje NRR za přijatelný; svým objemem by neměl ohrozit ekonomické oživení a zároveň má potenciál nastolit pozitivní rozpočtové trendy do budoucnosti, pokud bude nastoupená konsolidační trajektorie udržena.
Část konsolidačních opatření (snížení dotací ze státního rozpočtu či státních fondů) bude mít dopady na hospodaření obecních a krajských rozpočtů, avšak vzhledem k tomu, že sektor místních vládních institucí vykazuje v posledních letech poměrně vysoké přebytky hospodaření, nedojde k ohrožení jeho stability a ani funkcí zajišťovaných obcemi a kraji.
Rozložení nové zátěže do přímých a nepřímých daní považuje NRR za vhodné, neboť nedojde k významnému zvýšení distorze jednotlivých daní. Pozitivně lze též hodnotit úpravu sazeb DPH, která by měla vést k mírnému snížení daňové zátěže a zjednodušení systému. Výhody tohoto kroku tak převažují reziduální riziko, že v podmínkách stále vysoké inflace může dojít díky několika málo položkám ke zvýšení vnímané či skutečné inflace celého spotřebitelského koše. Za pozitivní NRR považuje také snahu o eliminaci některých daňových úlev, zejména pak v případě daně z příjmů fyzických osob.
Opatření na výdajové straně se správně přímo nedotýkají investičních výdajů. Otázkou zůstává realizovatelnost a udržitelnost redukce mzdových výdajů ve vládním sektoru v situaci, kdy toto nebude jednoznačně spojeno s omezováním počtu tabulkových míst.
V případě tzv. národních dotací NRR upozorňuje, že jejich dominantní část v případě kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu tvoří platby za obnovitelné zdroje energie (OZE). Pokud dojde k jejich redukci, bude nutné se zřejmě vrátit k systému z předešlých let, kdy byly placeny jednotlivými spotřebiteli elektrické energie.
V oblasti představených změn v důchodovém systému se NRR domnívá, že ve své většině jdou správným směrem a jsou nutné pro zvýšení finanční udržitelnosti systému. Za systémově rizikové považuje NRR opět problematiku tzv. náročných povolání, které mohou při neudržitelné expanzi tohoto institutu snížit spravedlnost a ufinancovatelnost důchodového systému.
Podrobnější zhodnocení jednotlivých opatření představí NRR v následujícím týdnu po pečlivém prostudování a provedení potřebných analýz.*
/zr/
Ilustrační foto: archiv Úřadu NRR
