Výkon státní správy podle stavebního zákona se dělí na státní správu na úseku územního plánování podle části 1 tohoto zákona a státní správu na úseku stavebního řádu podle jeho části 2. Státní správa na úseku územního plánování se pak ještě dále dělí na pořizování územně plánovací dokumentace podle oddílu 4 až 6 a územní řízení podle oddílu 7 části 1 stavebního zákona.
Zatímco pro pořizování územně plánovací dokumentace je příslušný ze zákona "orgán územního plánování", pro územní řízení a stavební řád je to "příslušný stavební úřad". V menších obcích a městech je většinou výkonem všech těchto činností pověřený jeden nebo několik zaměstnanců příslušného úřadu uvnitř jednoho odboru, např. odboru výstavby, který je pověřen výkonem jak stavebního úřadu, tak současně zajišťuje i činnost orgánu územního plánování. Naproti tomu ve velkých městech je často pořizování územně plánovací dokumentace vyčleněno do samostatného odboru, který se může jmenovat např. odbor územního plánu, odbor rozvoje města, nebo útvar hlavního architekta a pro výkon státní správy na úseku stavebního řádu bývá zřízeno rovněž samostatné pracoviště s názvem např. odbor stavebně-správní. Mezi těmito dvěma pracovišti se případ od případu různě pohybuje agenda územního řízení, jednou sloučena s pořizováním, podruhé se stavebním řádem a potřetí v některých statutárních městech posunuta statutem z úrovně města o stupínek níž na úroveň městských částí.
PŘÍKLAD VELKÉHO MĚSTA
Podívejme se na příklad velkého města, ve kterém je pořizováním územně plánovací dokumentace, neboli výkonem činnosti orgánu územního plánování, pověřen např. útvar hlavního architekta a výkon stavebního úřadu, neboli územní řízení spolu s výkonem státní správy na úseku stavebního řádu, zajišťuje odbor stavebně-správní, a porovnejme pak toto uspořádání se situací v obci, kde se všechny zmíněné činnosti odehrávají v rámci odboru výstavby.
Je-li podán návrh na zahájení územního řízení odboru výstavby malé obce, sáhne příslušný úředník po územním plánu, aby vyhodnotil soulad návrhu s platnou územně plánovací dokumentací. Pak, po provedeném řízení, rozhodne. Naproti tomu ve velkém městě, jehož úřad je vybaven samostatným odborem pro pořizování územně plánovací dokumentace, úředník stavebně-správního odboru s územně plánovací dokumentací většinou sám pracovat nemusí. Vyjádření o souladu návrhu s platnou územně plánovací dokumentací získá na základě dělby práce stanovené v organizačním řádu úřadu formou stanoviska útvaru hlavního architekta a zahrne je do podkladů k řízení.
Problémy nastanou, jestliže odbor stavebně-správní rozhodne v rozporu se stanoviskem útvaru hlavního architekta. Ten totiž sám sebe při výkladu územního plánu definuje prostřednictvím organizačního řádu úřadu jako "dotčený orgán státní správy" s odvoláním na fakt, že pořizování územně plánovací dokumentace, jako jeho hlavní pracovní náplň, ze které je činnost interpretační odvozena, je výkonem státní správy. Jako dotčený orgán státní správy pak trvá na závaznosti svých stanovisek.
Je zde ovšem námitka, že interpretace, tj. výklad územně plánovací dokumentace, nespadá do činností spojených s pořizováním a není to tedy výkon státní správy. Že proto ten, kdo ve vztahu k územnímu rozhodnutí pouze vykládá územní plán není v územním řízení dotčeným orgánem státní správy. A protože není ani účastníkem řízení, zbývá mu pouze úloha osoby zúčastněné na řízení, která nemá v územním řízení zákonem jmenovitě přidělena žádná práva.
MNOHO OTÁZEK
Ptám se tedy, který z obou výkladů úlohy pořizovatele pověřeného organizačním řádem úřadu také interpretací územně plánovací dokumentace je správný? Je takový odbor orgánem státní správy i při vydávání stanovisek k územnímu rozhodnutí a jsou tedy jeho stanoviska závazná? Nebo jsou jeho stanoviska pouhým nezávazným kolegiálním servisem pro zpracovatele územního rozhodnutí vyplývajícím z dělby práce uvnitř úřadu a mohou, ale nemusejí být respektována? Jaké je postavení takového odboru ve vztahu k § 126 stavebního zákona? A pokud je tento odbor ve vztahu k územnímu řízení opravdu pouze osobou zúčastněnou na řízení, kolika a jakými pravomocemi ho může dovybavit podzákonný právní předpis, jakým je organizační řád úřadu, aby se nedostal do konfliktu se stavebním zákonem? Je mezi takovými pravomocemi i závaznost stanovisek tohoto odboru k územnímu řízení? A je možné organizačním řádem uložit příslušnému stavebnímu úřadu respektování závaznosti takových stanovisek?
hlavní architekt města Ostravy
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den.
V souvislosti s novými změnami v letech 2004 - 2017 bych chtěl přispět trochou názoru do mlýna Stavebních úřadů, a má to souvislost výše uvedeným článkem, stejně jako se změnami dalšími - a jistě by bylo záhodno se věnovat tomuto problému " v pohybu " souvisle a cíleně. Zajímavé je, že zatím na tento příspěvek architektů Města Ostrava nikdo nereagoval. Snad jim alespoň někdo odpověděl. Nicméně :
Stálo by za to, zmínit se i o zařazení úředníků či "techniků" měst při jejich zatřídění podle nových zákonů, a to zákona 312/2002Sb o úřednících samosprávných celků a zákona 234/2014Sb o státní službě, nejen jako aktuální zařazení kompetencí, ale také jako zařazení úředníků státní správy, které SÚ jistě jsou, a naplnění litery zákona o státní službě, kde jí podléhají. Má to mj. i dopad na existující výběrové řízení na personální obsazení těchto úřadů, vč. neujasněnosti návazných dokumentů a náležitostí ( například forma VŘ, nahlédnutí do spisů VŘ a jiné náležitosti, včetně zdravotních způsobilostí a prohlídek ).
Podle praxe jsem viděl v nabídkách pracovních - služebních míst v této záležitosti spíše organizovaný chaos. Dokladovat to lze tím, že spousta těchto míst inzerovaných VŘ v místě u Měst či Obcí by měla být zveřejněna také na stránkách MV ČR, pokud jde o místa státní správy a státní služby.
Mám-li chybný právní názor, uvítám detailní odpověď, ostatní úředních, občané i volení funkcionáři si jistě rádi potvrdí či obmění znalosti.