Kvůli děravému potrubí v distribuční síti ročně uniká až pětina pitné vody. Platí to podle zpráv společnosti Pražské vodovody a kanalizace jak pro českou metropoli, tak pro celou republiku, což zase potvrzuje Český statistický úřad. Do oprav pražského potrubí, z nichž 70 km je ještě z 19. století,...
Kvůli děravému potrubí v distribuční síti ročně uniká až pětina pitné vody. Platí to podle zpráv společnosti Pražské vodovody a kanalizace jak pro českou metropoli, tak pro celou republiku, což zase potvrzuje Český statistický úřad.
Do oprav pražského potrubí, z nichž 70 km je ještě z 19. století, jen letos poputuje 434,963 mil. Kč. Běžným postupem při opravách je vykopání a výměna celého potrubí. Přitom existují alternativní způsoby oprav, které kromě ceny a rychlosti opravy mohou pozitivně působit i na kvalitu vody. Při takové opravě se uvnitř potrubí vytvoří povlak, takže voda v podstatě teče novou trubkou. »Oprava metru čtverečního potrubí vyjde při použití technologie ochranného povlaku desetkrát levněji než jeho výměna při stejné výsledné kvalitě,« informuje Vlastimil Sosnovec, odborník na systémy ochrany proti korozi a potrubní systémy ze společnosti 3M Česko.
Pracovníci vodárenské pohotovosti loni v Praze vyjeli k 4309 haváriím potrubí, při běžných kontrolách prověřili takřka 80 % sítě (2817 km) a objevili při nich 337 skrytých úniků vody. Do oprav potrubního systému má být letos investována takřka půlmiliarda korun.
Podle studie Výzkumného a vzdělávacího střediska pro podzemní infrastrukturu při Texaské univerzitě až 70 % nákladů při renovaci potrubí jeho výměnou padne na výkopové a dokončovací práce. Tyto náklady šetří technologie ochranného povlaku uvnitř stávajícího potrubí.
PŘÍZNIVCŮ KOHOUTKOVÉ VODY MŮŽE BÝT JEŠTĚ VÍC
»Tento povlak odolává usazování vodního kamene a dalších nečistot, které snižují kvalitu vody,« dodává Vlastimil Sosnovec. To může být dobrá zpráva pro matky novorozeňat i rostoucí skupinu těch, kteří kohoutkovou vodu běžně pijí doma nebo v restauracích. Cena opravy 1 m2 potrubí touto metodou vyjde na 3000 Kč, zatímco výměna potrubí ve stejném rozsahu stojí zhruba 30 000 Kč, a to bez započtení nákladů na materiál.
Ochranné povlaky existují dvojího druhu. Již delší dobu jsou dostupné ty na bázi epoxidových pryskyřic, jejichž tuhnutí zabere až 16 hodin. Doba odstavení potrubí tak často dosahuje i 36 hodin. Novější varianta povlaku, na bázi elastomeru zvaného polyurea, dokáže uvést potrubí zpět do provozu během jediného dne. Takto lze najednou opravit potrubí až o délce 140 m, a to v řádu několika hodin.
ČTYŘI FÁZE APLIKACE
Nejprve se potrubí vyčistí »krtkem« a následně ještě dočistí »ježkem«. Poté se potrubí musí zevnitř řádně prosušit. Poslední fází je nastříkání speciální barvy. Nástřik nezalepuje boční přípojky, takže není nutno každou přípojku znovu složitě zprůchodňovat.
Oprava potrubí využitím ochranného povlaku je šetrná k životnímu prostředí. Množství emisí oxidu uhličitého je totiž podle studie Texaské univerzity mnohem nižší než při výměně potrubí. Díky bezvýkopové instalaci nehrozí ani ohrožení okolních inženýrských sítí. »Ochranný povlak významně prodlužuje životnost potrubí. Maximalizuje vnitřní průměr potrubí, takže zajistí i větší průtok, a tím pádem i provozní efektivitu,« uzavírá Vlastimil Sosnovec.
Takové zanesení trubky je při volbě technologie vnitřního ochranného povlaku nemyslitelné.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV 3M ČESKO
