Městský obvod Ostrava - Jih eviduje 117 tisíc trvale hlášených občanů, kteří bydlí ve 46 500 bytech a rodinných domech. Z toho 36 tisíc bytů v cihlových a později i panelových domech bylo postaveno od počátku 50. let 20. století do konce roku 1990. O tom, jak se daří jednotlivá sídliště udržovat, jsme hovořili s místostarostou městského obvodu L'ubomírem Košíkem.
Městský obvod Jih pečuje o největší ucelený bytový fond v Ostravě. Jakou jste zvolili koncepci při revitalizaci této velké sídlištní lokality?
V roce 2001 pro nás odborníci vypracovali analýzu technického stavu domovního a bytového fondu. Na jeho celkovou revitalizaci vypočítali investiční náklady ve výši 6 miliard korun, z toho na nutné náklady 3,2 miliardy korun. Přitom v té době už jsme část z původních 16 tisíc bytů, které nám v roce 1990 byly svěřeny do správy, zprivatizovali. Dnes se staráme o 7500 bytů, z nichž 4800 je ve 200 domech postavených panelovou technologií. Postupujeme přitom podle doporučení specialistů ze Stavební fakulty Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava ještě z roku 2003. Podle schváleného seznamu a stanovených kritérií pokračujeme v privatizaci bytů, přičemž výnosy investujeme do bytového fondu, který zůstává v majetku města.
Kolik prostředků jste již z privatizace získali a jak chcete postupovat dál?
Od roku 1997 do března 2008 činily výnosy celkem 818 milionů korun, polovina putovala do fondu rozvoje bydlení na renovaci bytového a domovního fondu. To však zdaleka nestačilo. Vždyť jenom rekonstrukce panelových domů s 3539 bytovými jednotkami si za posledních deset let vyžádala 606 milionů korun! Pomohl nám stomilionový úvěr od státu, dostali jsme také dotace od magistrátu. Rovněž počítáme s výnosy z nájemného, které pro letošní rok představuje 141,7 milionu korun, z toho polovinu můžeme opět využít na investice. Odborníky stanovená částka 3,2 miliardy korun na nutné opravy je však nedosažitelná, je to téměř polovina rozpočtu statutárního města!
Nedostatek finančních prostředků na revitalizaci bytového fondu trápí snad každé město a vesnici. Kdo se však seznámí s našimi sídlišti, jistě mi dá za pravdu, že jsme nezaháleli. Například v ulicích Volgogradská, Svornosti, Lumberty a dalších se pyšníme řadou panelových domů v nových barevných "kabátech". Při rekonstrukci této lokality jsme se zaměřili zejména na pětipodlažní panelové domy s technickým označením G57, které se v obvodu začaly stavět v 60. letech 20. století. A také na první sídlištní domy z přelomu 40. a 50. let, tzv. dvouletky, a na vícepodlažní věžáky. Řadu domů jsme již zateplili včetně střech, výměny oken, oprav vstupů, balkonů a elektroinstalace.
Podařilo se zachránit a postupně rekonstruovat Jubilejní kolonii, kterou v lokalitě Hrabůvka vybudovaly Vítkovické železárny (ke 100. výročí svého vzniku) v letech 1921 až 1932 podle projektu J. Freiwalda. Tato kolonie s 605 dělnickými byty dnes patří mezi chráněné kulturní památky. Je to klenot našeho obvodu. Přitom se dokonce uvažovalo, že jedno až dvoupatrové domky se budou asanovat! Nakonec jsme přece jen přistoupili k jejich postupné rekonstrukci. Nyní je vyhledávanou a žádanou lokalitou pro bydlení. Z původních dělnických bytů třetí kategorie zde vznikají prostorné a dispozičně zajímavé byty pro náročné nájemníky. Kolonie se tak změnila z bydliště nepřizpůsobivých občanů na velmi dobrou adresu.
Jubilejní kolonie se neobejde bez desítek milionů korun na další rekonstrukci, stejně jako 21 základních a 30 mateřských škol. A k tomu ještě kilometry komunikací, chodníků a parkovacích ploch. Jedinou možnou cestu k získání financí pro revitalizaci bytového a domovního fondu vidíme v další privatizaci bytových jednotek. Máme vytipováno tisíc bytů, které nabídneme stávajícím nájemníkům. Osvědčuje se nám privatizace po celých domech. Po zkušenostech z druhé poloviny 90. let, kdy jsme prodávali i jednotlivé byty, jsme přešli na prodej výhradně celých domů, a to právnickým osobám. Jsou jimi obvykle nově vytvořená bytová družstva z dosavadních nájemníků bytů. Když se nedohodneme, prodáme tyto objekty v souladu se schválenými zásadami ve veřejné dražbě.
Budete zvyšovat nájemné v rekonstruovaných domech, které zůstávají v majetku obvodu?
Současná výše regulovaného nájemného nepokrývá plně potřeby pro správu a údržbu obecního bytového a domovního fondu, který spravuje náš městský obvod. V roce 2010 má regulace skončit. Věřím, že najdeme vhodné a postupné řešení při stanovení odpovídající výše nájemného. Skokovou deregulaci neuznávám, je neúnosná pro občany.
Odvrácenou stranou příjmů jsou dluhy na nájmu. S dlužníky máme neblahé zkušenosti. Počátkem 90. let městský obvod zdědil vysoký dluh na nájemném. Podařilo se ho snížit až zavedením přísnějších opatření a důslednějších postupů při vymáhání dluhů, v některých případech dokonce přistupujeme k exekučnímu vystěhování. Je to sice krajní řešení, ale když si neplatiči neuvědomují, že svým přístupem ubírají finanční prostředky na údržbu bytového fondu, jiné cesty není.
LIBUŠE MIARKOVÁ
