Obecní úřad obdržel žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Protože takové žádosti vyřizujeme velmi zřídka, uvítali bychom nějaký stručný přehled toho, jakým způsobem a v jakých lhůtách by se měly žádosti vyřizovat. Povinnými subjekty, které jsou povinny poskytovat...
Obecní úřad obdržel žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Protože takové žádosti vyřizujeme velmi zřídka, uvítali bychom nějaký stručný přehled toho, jakým způsobem a v jakých lhůtách by se měly žádosti vyřizovat.
Povinnými subjekty, které jsou povinny poskytovat informace v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím, jsou mimo jiné územní samosprávné celky (tedy obce a kraje) a jejich orgány.
Podle zákona o svobodném přístupu k informacím lze žádost o informace vyřídit několika způsoby:
je-li v žádosti žadatel nedostatečně identifikován a bez těchto údajů není možné žádost vyřídit, povinný subjekt vyzve k doplnění údajů, jestliže je žadatel nedoplní, povinný subjekt žádost odloží,
je-li žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, povinný subjekt vyzve k upřesnění žádosti, jestliže ji žadatel neupřesní, povinný subjekt rozhodne o odmítnutí žádosti,
jestliže se požadované informace nevztahují k působnosti povinného subjektu, povinný subjekt žádost odloží,
pokud žádost směřuje k poskytnutí již zveřejněné informace, povinný subjekt odkáže na zveřejněnou informaci; v případě, že žadatel s odkázáním nesouhlasí, povinný subjekt informace poskytne,
jsou-li dány důvody pro odmítnutí žádosti, povinný subjekt rozhodne o odmítnutí žádosti (obdobně postupuje v případě, že žádost odmítá pouze v části a ve zbývající části informace poskytne),
povinný subjekt informace poskytne.
Zákon o svobodném přístupu k infor- macím rovněž pamatuje na situace, kdy podaná žádost nebude povinným subjektem v režimu tohoto zákona vůbec vyřizována (například elektronická žádost není podána prostřednictvím elektronické podatelny, předmětem žádosti je dotaz na názory apod.).
V závislosti na způsobu vyřízení žádosti zákon o svobodném přístupu k informacím stanoví povinnému subjektu několik rozdílných lhůt pro vyřízení žádosti. V obecné rovině lze uvést následující přehled lhůt:
lhůta 7 dnů od doručení žádosti je stanovena pro: odkázání žadatele na zveřejněnou informaci; zaslání výzvy žadateli k doplnění údajů o jeho osobě; zaslání výzvy žadateli k upřesnění žádosti v případě, že je žádost nesrozumitelná; odložení žádosti v případě, že požadované informace se nevztahují k působnosti povinného subjektu,
lhůta 15 dnů od doručení žádosti, resp. jejího doplnění je stanovena pro: poskytnutí informací (ve lhůtě 15 dnů od poskytnutí informací je zapotřebí tyto zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, tzn. na webových stránkách); předložení konečné licenční nabídky žadateli; vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti; informování žadatele o prodloužení lhůty k poskytnutí informace,
lhůtu pro poskytnutí informace lze ze zákonem stanovených důvodů prodloužit, a to maximálně o 10 dnů, tedy na max. 25 dnů od doručení žádosti, respektive jejího doplnění. O prodloužení lhůty včetně důvodu prodloužení, musí být žadatel informován před uplynutím základní lhůty (15 dnů) pro poskytnutí informace. Důvody umožňující prodloužení lhůty jsou zákonem taxativně stanoveny v § 14 odst. 7.
Připomínám ale, že každý povinný subjekt je povinen každoročně zpracovat výroční zprávu o své činnosti v oblasti poskytování informací za předcházející kalendářní rok a tuto zprávu do 1. března následujícího roku zveřejnit.
Mgr. PAVLA SAMKOVÁ
právnička
