V polovině prosince by se poprvé měl v kompletním složení, tedy už i s účastí zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, sejít pracovní tým k řešení podpory malých a středních firem. Svaz českých a moravských výrobních družstev (SČMVD), který stál u jeho pomyslné kolébky, si činí velké naděje na to, že v rámci této problematiky bude rovněž řešena účinnější podpora výrobních podniků družstev.
Tento tým by měl předložit další doplňující návrhy k Akčnímu plánu vlády pro rozvoj hospodářství a zaměstnanosti, a to zejména k zajištění růstu samostatnosti a váhy středních firem v ekonomice ČR a v podpoře zaměstnanosti. Předseda SČMVD JUDr. Rostislav Dvořák v té souvislosti poznamenává, že svaz ve spolupráci s Družstevní asociací ČR připravil projekt Restrukturalizace hospodářství České republiky. Jeho cílem je, aby se malé a střední firmy i výrobní podniky družstev staly základem struktury našeho hospodářství, jak je to běžné v silných ekonomikách EU.
Připomeňme, že za drobného podnikatele se považuje ten, který zaměstnává do 10 zaměstnanců a jehož roční obrat / příjmy nebo aktiva / majetek nepřesahují 2 mil. eur. Malým podnikatelem, resp. malou firmou je ten, kdo zaměstnává méně než 50 osob a jehož roční obrat/příjmy nebo aktiva/majetek nepřesahují 10 mil. eur. Konečně střední firmou je ta, která zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jejíž roční obrat/příjmy, případně jejíž aktiva/majetek nepřesahují 43 mil. eur.
SČMVD má za to, že vláda by se měla ještě intenzivněji a cílevědoměji zabývat dlouhodobou koncepční podporou především středních firem, aby posílila jejich pozici ve struktuře domácího průmyslu a česká ekonomika přestala být pouhou montovnou a zisk a přidaná hodnota byly realizovány v ČR a neodtékaly za hranice.
Rostislav Dvořák konstatuje, že členy uvedeného pracovního týmu, který vznikl s podporou ministra průmyslu a obchodu Ing. Jana Mládka, CSc., jsou představitelé Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR či Hospodářské komory ČR. »Ano, zatím jsme členství v týmu nenabídli zástupcům územních samospráv. Ale rychle to napravíme,« dodává.
... AŽ STÁT DECENTRALIZUJE VÝBĚR NĚKTERÝCH PŘÍMÝCH DANÍ
Svaz českých a moravských výrobních družstev bere územní samosprávy jako své partnery velmi vážně. Jeho předseda však soudí, že mnohé radnice v posledních letech, patrně i pod dojmem dopadů ekonomické recese, si začaly lépe uvědomovat, že také podniky výrobních družstev jsou pevnou součástí průmyslu v regionech a nestěhují např. své závody a výrobu za lacinou prací na východ Evropy. Zaměstnávají české občany a jsou stabilizátorem zaměstnanosti v regionech, přičemž často mnohem flexibilněji dovedou reagovat na zvraty na trhu. Navíc specifická struktura vlastnických vztahů, na jejímž základě podniky výrobních družstev fungují, je spojuje se zaměstnanci, kteří jsou a mohou být spoluvlastníky »své« firmy, což je silněji motivuje k vyššímu pracovnímu nasazení i větší loajalitě vůči svému zaměstnavateli.
Rostislav Dvořák vyjadřuje naději, že až stát znovu decentralizuje výběr některých přímých daní, budou si municipality »ještě více vážit i podniků výrobních družstev na svém území a také je více podporovat«.
VÝROBNÍ DRUŽSTVA JSOU I MEZI ČESKÝMI 100 NEJLEPŠÍMI
Výrobní družstva získávají sebevědomí. Evropský parlament už před dvěma roky svým usnesením č. 2012/2321 ocenil »přispění (evropských) výrobních družstevních podniků k překonání ekonomické krize«. Podtrhl hlavně vyšší odolnost podniků výrobních družstev, stejně jako malých a středních firem během hospodářské stagnace. Z analýz vyplývá, že tyto podniky za recese prokázaly vysokou stabilitu v oblasti výnosů, tedy v tvorbě finančních zdrojů členských zemí EU a ve srovnání s řadou konvenčních podniků zůstaly, zejména na lokální úrovni, stabilizátorem zaměstnanosti.
Pokud jde o naši republiku, stačí si prostudovat výsledky letošní soutěže Českých sto nejlepších, která si klade za cíl v celonárodním měřítku nalézt, vybrat, zviditelnit a veřejně ocenit u nás zaregistrované firmy z co nejširšího spektra ekonomických aktivit, které dosahují vynikajících, mimořádných či pozitivně pozoruhodných výsledků. V listopadu na Pražském hradě při vyhlašování výsledků soutěže Českých 100 nejlepších 2014 v kategorii Zaměstnanost & Družstevnictví bodovala výrobní družstva: Dita Tábor, Druchema Praha, Dřevozpracující výrobní družstvo Jaroměřice nad Rokytnou, Inva Litoměřice, Kovobel Domažlice, Sněžka Náchod a Tvar Pardubice. Čestný titul LADY PRO obdržela Ing. Ludmila Tesařová, předsedkyně výrobního družstva Oděva.
CO NEJVÍCE VADÍ MALÝM A STŘEDNÍM FIRMÁM V ROZVOJI
Odbor inovačního podnikání a investic Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) se problematikou výrobních družstev přímo nezabývá. Jak však říká Filip Matys z ministerského odboru komunikace, podíl malého a středního podnikání (MSP) na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2013 činil 99,83 %. Podíl přidané hodnoty MSP dosáhl v témže roce 54,8 % a podíl na celkovém počtu zaměstnanců 60 %. Malé a střední podnikání je nepřehlédnutelné při tvorbě pracovních příležitostí a obecně je i faktorem sociální stability a hospodářského růstu.
»V době krize tak MSP představuje z pohledu zaměstnanosti daleko stabilnější prostředí než velké firmy, které za poklesu poptávky propouštějí zaměstnance ve větších množstvích. Malé a střední podniky naopak k případnému uvolnění pracovníků přistupují s daleko rozvážněji a i za cenu snížení mzdy se snaží příslušné pracovní místo udržet,« vysvětluje Filip Matys.
Co malým a středním firmám brání v podnikání? MPO uspořádalo veřejnou konzultaci při přípravě Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014-2020 na portálu BusinessInfo.cz. Konzultace se zúčastnilo 946 respondentů. Za největší problémy označovali dostupnost kvalifikovaných pracovníků a zkušených manažerů, ostrou konkurenci a nacházení zákazníků a trhu. Podnikům vadily i zvyšující se náklady a ztížený přístup k financování. Méně často firmy kritizovaly nedostatečnou proexportní podporu.
Pociťované problémy se však mezi velikostními kategoriemi podniků relativně lišily. Např. přístup k financím se zejména drobným podnikatelům jevil jako naprosto zásadní. Tento problém označili téměř ve 25 % případů. S rostoucí velikostí podniku se význam tohoto problému pro podnik snižoval a naopak rostl význam obtíží, jako je ostrá konkurence, dostupnost kvalifikovaných zaměstnanců a manažerů, rostoucí výrobní a pracovní náklady. Pro větší podniky se jako problém jevila i nedostatečná proexportní podpora.
116 MILIONŮ KORUN V OP PIK
MSP může aktuálně využívat program Záruka pro malé podnikatele a program REVIT. Dalším programem určeným na podporu inovací a zlepšení přístupu inovačně zaměřených podnikatelů k finančním zdrojům je program Inostart. Ze strukturálních fondů byly v minulém programovacím období 2007-2013 podniky podporovány prostřednictvím OP Podnikání a inovace (OPPI). Právě nyní se dolaďuje příprava OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK).
Na podporu podniků je v něm připraveno 116 mld. Kč. Nový OP PIK podpoří ve firmách jejich výzkumné a vývojové aktivity, investice do nákupu nových technologií, budování školicích středisek či využívání obnovitelných zdrojů energie. Velká pozornost bude platit podpoře nových podniků, které jsou na startu podnikatelského cyklu.
V rámci programu byly stanoveny čtyři věcně zaměřené prioritní osy:
Prioritní osa 1: »Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace«;
Prioritní osa 2: »Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních firem«;
Prioritní osa 3: »Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin«;
Prioritní osa 4: »Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií«.
OP PIK bude využívat formu dotací i nástrojů typu zvýhodněných úvěrů a záruk, uvažuje se o poskytování mikropůjček. Předpokládá se rozjezd státní podpory rizikového kapitálu provázené nabídkou poradenských služeb, koučinku, mentoringu, informační podpory a dalších aktivit se zvláštním důrazem na začínající podnikatele. Operační program je nyní ve stadiu konzultací s Evropskou komisí, proto detaily o konkrétních formách podpory nejsou dosud k dispozici.
Počítáme s vaší kvalifikovanou pomocí, vzkazuje radnicím předseda SČMVD
Nejen mnohé územní samosprávy řadu let zcela nedoceňovaly důležitost lokální i republikové hospodářské struktury a prioritní význam českého průmyslu jako zdroje také svého financování, tvrdí předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev (SČMVD) JUDr. Rostislav Dvořák. A dodává: Teď, když už stát prodal téměř všechen svůj majetek, čímž léta lepil díry ve svém rozpočtu, konečně si uvědomuje, že malé a střední firmy včetně výrobních podniků družstev potřebuje, protože průmyslová výroba je a bude hlavním zdrojem jeho příjmů.
Které případné legislativní či jiné překážky brání většímu rozvoji malých a středních firem, zejména výrobního družstevnictví? A jak tomu mohou napomoci územní samosprávy?
Nejde o to, co v legislativě překáží, ale co tam k podpoře rozvoje středních firem a výrobních podniků družstev chybí. Naše judikatura není špatná, ale justice a stát ji neumí aplikovat a prosadit. V některých oblastech ztrácí stát i kontrolní činnost - ale to by bylo na dlouhé povídání. Projekt, který SČMVD zpracoval na podporu středních firem a výrobních podniků družstev, má desítky stran a řadu souvislostí. Kraje, města a obce dobře vědí, co pro ně znamená stabilizace zaměstnanosti a která rizika jim hrozí, pracují-li na jejich území koncentrovaně tisíce lidí v jedné nebo ve dvou velkých zahraničních firmách, navíc zaměřených na jediné průmyslové odvětví. Dobře si uvědomují, jaké jistoty jim naopak dává rozložení rizik krizových výkyvů mezi desítky a stovky firem středních. Až stát opět umožní v jejich prospěch decentralizovat výběr některých přímých daní, budou si v regionech »svých« podniků a družstev vážit ještě víc a také je víc podporovat.
Navrhuje SČMVD nějaká konkrétní opatření ke zlepšení této situace?
Náš projekt na podporu středních firem a výrobních podniků družstev byl oficiálně podpořen Svazem průmyslu a dopravy, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, celostátním sněmem Hospodářské komory ČR a osobně jsem jej předal předsedovi vlády, ministrovi financí a ministrovi průmyslu a obchodu. Ministr Jan Mládek na něj zatím reagoval jako první a s jeho podporou jsme ze zástupců firem, svazů a resortu průmyslu a obchodu vytvořili pracovní skupinu, která k tomuto našemu projektu zpracuje realizační plán. Předložíme jej k diskusi, projednání a schválení sociálním partnerům. Jeho realizace musí podpořit posílení pozice středních českých firem a výrobních družstev na úroveň odpovídající kontextu zemí západní Evropy. Pokud se tak nestane, nemá české hospodářství za deset dvacet let šanci a budeme tou kritizovanou montovnou.
Bude z pohledu SČMVD dostatečná podpora malého a středního podnikání, zejména výrobního družstevnictví, v rámci nového programovacího období EU 2014+?
Že bude zcela dostatečná, se zatím z dostupných dokumentů nejeví jako pravděpodobné. Musíme to změnit. Výrobní družstva se podílela na připomínkách týkajících se stanovení prioritních oblastí podpory pro programovací období 2014+, jejichž opatření budou financovaná ze strukturálních fondů EU, přičemž doplňkově bude využito i národních prostředků. Důraz se klade na důležitost zohlednění specifických potřeb jednotlivých regionů ČR, zejména strukturálně postižených regionů. V uplynulém období se v řadě regionů negativně projevil nedostatek peněz na rozvoj veřejné dopravy a technické infrastruktury. Zatím se zdá, že nové období je finančně vcelku dobře pokryto. Záleží však na efektivnosti čerpání prostředků. V minulých letech měla družstva často značný problém s administrativní náročností a složitostí spojenou s využíváním evropských peněz. Pravidla by měla být nastavena jednodušeji tak, aby malé a střední firmy měly snazší přístup k těmto prostředkům.
Co byste vzkázal novým vedením obcí a měst po říjnových komunálních volbách?
Počítáme s vaší kvalifikovanou pomocí a podporou rozvoje středních firem a výrobních družstev ve vašich regionech a chceme s vámi spolupracovat. Vy naopak zase můžete počítat s tím, že se o nás jako o zaměstnavatele a tvůrce finančních zdrojů pro vaše rozpočty budete moci opřít. Žijeme v globální ekonomice a ochranou proti krizovým výkyvům, kterých bude zákonitě přibývat, jsou české úspěšné střední firmy s českými zaměstnanci. A úspěšnost musíme společně podpořit, odpracovat a vybudovat.
V době krize malé a střední podnikání představuje z pohledu zaměstnanosti daleko stabilnější prostředí než velké firmy, které propouštějí ve velkém.