01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Výsledky průzkumu v Českých Budějovicích mohou být inspirací

Pracoviště Jihočeské univerzity v Táboře, kde sídlí katedra cestovního ruchu, se již řadu let zabývá zpracováním profilu návštěvníka jižních Čech a marketingovým výzkumem v oblasti cestovního ruchu obecně.

V mnoha diplomových pracích byl rovněž zpracován podrobný profil návštěvníka ze zahraničí v důležitých turistických oblastech jižních Čech. V tomto článku se budeme zabývat zejména profilem zahraničního návštěvníka Českých Budějovic. Zjištěná data mohou být cenná nejen pro samosprávu jihočeské metropole, ale i pro další města.

Motivy návštěvy

Vlastní marketingový výzkum v Českých Budějovicích se uskutečnil v jednotlivých ročních obdobích roku 2003. Celkem bylo osloveno 300 respondentů různých národností. Počet dotazníků vyplňovaných v jednotlivých obdobích byl stanoven takto: jaro (40), léto (160), podzim (40), zima (60). Dotazování probíhalo v nejvíce turisticky frekventovaných částech města, to znamená na náměstí Přemysla Otakara II. a v přilehlých ulicích, na Lanově třídě a v prostoru autobusového a vlakového nádraží. Dotazník s 24 otázkami byl k dispozici ve třech jazykových verzích. Počet mužů a žen byl zhruba stejný, nejpočetnější skupinu podle věku tvořili návštěvníci mezi 36 a 45 lety (31 %), podíl respondentů o dekádu mladší nebo starší tvořilo shodně asi 20 % dotazovaných. Poměrně vysoký byl i podíl starších 56 let (15 %). Na rozdíl od našich důchodců jsou starší lidé ze západní Evropy zvyklí častěji cestovat. Zájem o cestování roste s úrovní vzdělání - 54 % středoškoláků a 40 % vysokoškoláků neodpovídá vzdělanostní struktuře obyvatel žádné země. Také bydliště má vliv na životní styl, a tedy i na zájem o cestování. Třetina respondentů byla z měst nad 1 milión obyvatel, z míst pod 3 tisíce obyvatel byl pouze každý desátý, zatímco zbytek tvoří návštěvníci z menších měst.

Hlavním motivem návštěvy zahraničních návštěvníků ve městě České Budějovice byla ze 40 % dovolená či zájezd organizovaný cestovní kanceláří a z 31 % návštěva historických památek. Tyto důvody se jeví jako hlavní na jaře a v létě, na podzim a v zimě byly dominantním důvodem návštěvy nákupy. Celkově za nákupy přijíždí 9 % cizinců, 10 % dotazovaných přijelo navštívit své příbuzné či známé, přičemž zde nehrálo roční období velký význam. Služební cesty byly motivem k návštěvě města u 2 % respondentů. Dvě třetiny dotazovaných navštívily jihočeskou metropoli již poněkolikáté, dvě pětiny zde byly více než třikrát (především návštěva příbuzných a známých a služební cesta). Příznivé je, že dvě třetiny dotázaných hodlají navštívit další místa Jihočeského kraje. Místa podle četnosti odpovědí lze sestavit následovně: Hluboká nad Vltavou a Český Krumlov (22 %), Třeboň (16 %), Červená Lhota a Jindřichův Hradec (10 %), Holašovice - památka na seznamu UNESCO (pouze 3 %).

PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA

Na základě těchto i dalších výsledků průzkumu můžeme sestavit profil průměrného zahraničního návštěvníka jihočeské metropole. Turista ze zahraničí zavítá do Českých Budějovic nejčastěji v létě (66 %) a na jaře (17 %). Tři pětiny zahraničních návštěvníků se zdrží pouze několik hodin ve městě, zbytek pak několik dní (průměrně 4,9 dne). Protože většina respondentů (71 %) navštívila město již poněkolikáté, je turista ze zahraničí motivován k pobytu ve městě a okolí často na základě vlastní zkušenosti z minulých návštěv (15 %). Značné množství jich čerpá informace o Českých Budějovicích a okolí z poznatků svých příbuzných či přátel (36 %). Zahraniční návštěvník převážně ve věku 18 - 35 let je informován prostřednictvím údajů získaných na internetu. Průměrný turista z ciziny organizuje svou cestu individuálně (84 %), cestuje s rodinou (51 %) ve vypůjčeném či vlastním osobním autě (67 %). Průměrně utratí za jeden den 1650 Kč za ubytování, stravování včetně vedlejších výdajů. Do této částky nejsou zahrnuty náklady na dopravu.

Průměrný zahraniční turista se ubytuje v hotelu (61 %), kde stráví jen dvě noci (podle přímého dotazování je to 4,9 dne pro ty, kteří v Českých Budějovicích nocují). S tímto rozporem mezi odpověďmi respondentů a statistickými údaji hotelů jsme se setkali při všech minulých průzkumech. Zahraniční turista je nespokojený především s dopravní infrastrukturou města i okolí, naopak oceňuje stav pamětihodností a historického centra města, poskytované služby ve stravovacích a ubytovacích zařízeních a v informačním centru a zároveň i ceny, a to nejen ve službách. Pravděpodobně i z těchto důvodů by 68 % dotazovaných doporučilo návštěvu Českých Budějovic svým blízkým.

Návštěvník je starší 36 let, má střední nebo vysokoškolské vzdělání (96 %), pochází ze zemí sousedících s Českou republikou (Německo, Rakousko - 50 %) nebo z Nizozemska (21 %). Z údajů hotelů jsou Japonci třetí nejpočetnější skupinou zahraničních návštěvníků. V průzkumu se podařilo oslovit 9 Japonců (3 %). Důvod je ten, že se pohybují po městě v organizovaných skupinách. Odhadujeme, že každý dvacátý cizinec ve městě je z Japonska.

České Budějovice jsou stále převážně tranzitní turistickou destinací, kam přijíždějí na krátkodobý pobyt občané sousedních zemí (Německa a Rakouska), nebo se zúčastňují fakultativních výletů z jiných částí ČR, především z Prahy.

Co z toho plyne pro destinační management jižních Čech? Naše doporučení pro zvýšení návštěvnosti cizinců v tomto regionu uvádíme v rámečku.

Doporučení pro destinační management jižních Čech

Je nutno se zaměřit především na tři základní oblasti, a to v následujícím pořadí:

Marketingová komunikace vůči potenciálním zahraničním návštěvníkům musí být soustavná a stále účinnější. Je třeba vytvořit jednotný obraz o jižních Čechách jako turistické destinaci vhodné pro řadu forem trávení dovolené. Jednotlivá města a mikroregiony si nesmějí hrát "na vlastním písečku". Jen společná propagace jižních Čech může přinést užitek všem. Tato oblast marketingu destinace není zas tak finančně náročná.

Poněkud náročnější investicí do cestovního ruchu je zlepšení infrastruktury cestovního ruchu (ubytování, komunikace, cyklostezky, zařízení pro volný čas a další služby pro turisty a návštěvníky). Chybí také informační systém u silnic, který by bylo vhodné řešit v rámci celého kraje.

Přilákat zahraniční investory, kteří budou investovat do incomingového cestovního ruchu a budou mít zájem sem přivést turisty ze svých, ale i dalších zemí. Dobrým příkladem jsou investice nizozemských investorů, díky kterým vzrostl podíl turistů z této relativně malé země.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down