VYSOKÉ ŠKOLY NABÍZEJÍ POMOC OBCÍM

Jak lze získat takovou studii a program pro konkrétní obec, nám vysvětlila ing. arch. Iveta Merunková z katedry staveb LF ČZU v Praze.

Vysoké školy tradičně spolupracují na podobných úkolech pro obce i veřejné instituce, např. na Fakultě architektury ČVUT se zpracovávají běžně různé studie konkrétních objektů i urbanistická řešení jak pro malé obce, tak pro velká města. Jde jen o to, postavit zadání úkolu zajímavě a dát diplomantovi, který problém ve své diplomové práci bude řešit, dostatek prostoru a volnosti, aby mohl rozvíjet své představy a realizovat tak to, co se v průběhu studia naučil.

U oboru "krajinný inženýr" se výuka naší katedry ve finálních ročnících zaměřuje na obnovu venkovských sídel (s uplatněním znalostí z dalších oborů). Nejenže tím náš současný venkov studentům přibližujeme a seznamujeme je s možnými nástroji pro jeho regeneraci a trvale udržitelný rozvoj - územním plánem, programem obnovy venkova, strategickým plánem atd. Ale stále větší počet našich studentů si uvědomuje, že krajinář a ekolog se znalostmi urbanistických principů, historického vývoje osídlení a zástavby je nedílnou součástí týmu podílejícího se na koncepčním plánování území. To vše se projevuje v zájmu studentů zpracovávat tato témata v rámci diplomových prací.

Právě na naší fakultě - katedře staveb - nabízíme možnosti pro zadání takto zaměřených témat diplomových prací.

Podle našich zkušeností jsou výstupy těchto prací často využívané v praxi. Nejeden výsledek diplomové práce, ale také již jednotlivých ročníkových prací, byl využit jako podklad pro další rozhodování v příslušném řešeném území, a to nejen pro rozhodování samotné obecní samosprávy. Jako příklad lze vybrat dvě práce, které se liší nejen formou technologie zpracování (digitální versus klasická grafika), ale i obsahem zpracovávaného tématu.

První zpracovala, dnes již absolventka oboru kulturně technické inženýrství, Klára Buchwaldková. Pomocí nástrojů GIS hodnotila rekreační únosnost území obce Rataje nad Sázavou. Poskytla obci - pořizovateli územního plánu obce (ÚPO) - podklady pro posouzení možného rozvoje chatové zástavby (včetně stanovení únosné kapacity území). Práce posloužila při formulaci zadání ÚPO a posuzování konceptu tohoto plánu pořizovatelem.

Další absolventka oboru aplikované ekologie Pavla Kozáková ve své práci pro šumavskou obec Strážov zpracovala "Podklad pro program obnovy venkova". Zaměřila se na regeneraci krajiny a veřejných prostranství sídla. Výsledky využije obec jako námětovou studii k realizaci úprav veřejných prostranství a údržby zeleně. Diplomantka připravila i ekonomickou rozvahu pro čerpání možných finančních prostředků programu obnovy obce.

Dalším uživatelem některých prací, zpracovávaných v oboru urbanismus a územní plánování na našem pracovišti, jsou projektanti územních plánů. Využívají získaná data a závěry jako krajino - ekologický informační podklad ve vztahu k osídlení.

V čem ještě může vaše fakulta nabídnout pomoc obcím a městům?

V rámci fakulty naše katedra reprezentuje celý okruh technických disciplín od vlastní typologie a architektury venkovských staveb a účelových komunikací, konstrukci staveb, urbanismu až po vlastní územní plán převážně venkovských sídel.

Z toho také vyplývá bohatá škála možných témat:

[*] Studie území jako podklad pro územně plánovací dokumentaci nebo pro aktualizaci územně plánovací dokumentace či programu obnovy venkova,

[*] Podklad pro rozvoj regionu s příkladovou studií vybrané obce řešeného území,

[*] Analýza možností rozvoje části území (mikroregion, obec) pomocí nástrojů GIS jako podklad pro ÚPD nebo pro místní program obnovy venkova,

[*] Studie území jako podklad pro program obnovy venkova se zaměřením na řešení veřejných prostranství včetně jejich ozelenění a koncepce krajiny,

[*] Venkovské stavby, jejich využití, vztah k prostředí a krajině - venkovská lidová architektura vybraného regionu jako prvek ovlivňující rozvoj území,

[*] Únosnost a možnosti využívání různých oblastí např. ve vztahu ochrany přírody a rekreace či výstavby.

Témata jsou vždy upřesněna s ohledem na příslušné podmínky a lokalizaci řešeného území, a to i v určitých typech úloh s možným počítačovým zpracováním, pokud je k dispozici převážná část digitálních podkladů.

Jaké jsou perspektivy případné spolupráce s veřejnou správou?

Již od roku 1996 se někteří naši studenti každoročně s úspěchem účastní původní studentské soutěžní přehlídky "Stavba pro venkov", dnes "Cesty venkova", kde konvencemi nezatížený studentský přístup k aktuálním i obecným tématům přináší nové podněty k řešení problémů venkova. Velký přínos, vzhledem k regionálním odlišnostem, spočívá v tom, že zúčastnění studenti vycházejí z aktuálních požadavků získaných od orgánů státní správy, sdružení měst a obcí.

Veliký klad studenských ročníkových nebo závěrečných diplomových prací spočívá v možnosti, již v době studia, nahlédnout do praxe třeba komunikací se zastupitelstvem, s orgány státní správy. Studenti získají praktické zkušenosti a odborný názor umožnující pohled do legislativního procesu a ekonomiky s upozorněním na vhodné či nevhodné příklady realizace, rozvoje osídlení v rámci regionu z pohledu uživatelů i tvůrců.

Možnost využít výsledků závěrečných prací si dnes uvědomují nejen v obcích, ale i v dalších orgánech státní správy. Přínosem v tomto smyslu byla dosud spolupráce zejména s pracovníky informačního střediska Okresního úřadu v Kutné Hoře. Navíc tyto kontakty přinášejí studentům příležitost k získání odpovídajícího zaměstnání po absolvování naší univerzity.

Například několik absolventů získalo na základě prezentace výsledků diplomové práce uplatnění v projekčních ateliérech zabývajících se územně plánovací činností, jiní využili nabídek orgánů státní správy. (Klára Buchwaldková získala vedoucí místo v informačním středisku Agentury ochrany přírody a krajiny.)

Jeden z prvních diplomantů, který u nás zpracovával diplomovou práci na téma obnovy Únětic, se stal zaměstnancem Obecního úřadu v Úněticích na částečný úvazek. Spolu se starostou založil Nadaci pro obnovu Únětic. Nadace umožnila realizovat záměr založit muzeum Únětické kultury.

Přináší nové správní uspořádání nějaké další možnosti?

Ano. Musíme rozvíjet aktivity související s formováním regionů a mikroregionů. Vysoká škola v našem oboru musí mít neustálé vazby na praktickou činnost. Tu pokládám za jeden z primárních zdrojů (vedle stále měněné legislativy) nových informací a aktuálních potřeb. Vysokoškolský pedagog by měl získávat informace ve své konkrétní praxi v oboru, který přednáší a hodnotit, zobecňovat a využívat je především ve výuce studentů. Jedním z pramenů se stávají práce studentů, případně nabídky ke spolupráci od obecních úřadů a veřejných institucí.

Společenské proměny z posledního období odrážejí nově zadávaná témata diplomových prací jako například studie příměstských částí s urbanisticko - ekologickými eliminacemi důsledků různých aktivit, např. budování inženýrské infrastruktury nebo konkrétně "Podklad pro rozvoj regionu Mladovožicko s příkladovou studií vybrané obce řešeného území".

Tento trend se zprostředkovaně objevil již v loňském roce. Jako příklad takové spolupráce mohu uvést "Podkladovou studii pro územní plán a program obnovy venkova obce Sedlice okres Příbram" (diplomantky Markéty Doležalové) nebo "Podkladovou studii obnovy obce Čepi (okres Pardubice) a jejího vztahu ke krajině" (Jana Hory).

Inženýr Ivan Dejmal, exministr životního prostředí, v posudku diplomové práce Markéty Doležalové píše:

"Šíře i hloubka zpracování návrhové části podkladové studie plně postačuje k vypracování zadání územního plánu obce i k místního programu rozvoje vesnice. Vzhledem k tomu, že jde o malou obec, pro kterou nebude zvlášť zpracováván regulační plán a že obec chce rozvíjet program obnovy vesnice, je namístě navrhovaná velmi podrobná stavební regulace, jejímž smyslem je uchovat stávající příjemný venkovský ráz obce. Ze stejného důvodu je však třeba stanovit i zásady pro zakládání zeleně na veřejných plochách a doporučení pro zeleň soukromých zahrad. K uchování venkovského rázu obce je nutno omezit užívání jehličin a vyloučit zahradní kultivary a cizokrajné druhy."

Práci oponent, po doplnění drobných údajů a po některých formálních úpravách, doporučuje k plnému využití obci. Lze z ní využít v rámci zadání i jednotlivé části, např. průzkumy a rozbory územního plánu apod.

Starosta obce Sedlice Karel Čejka na naši otázku, zda počítají s využitím této diplomové práce řekl:

"Nejenom počítáme, ale již jsme ji využili. V rámci nově založeného svazku obcí Rožmitálska (obcí kolem Rožmitálu pod Třemšínem) zpracováváme nový plán rozvoje tohoto regionu a celou řadu údajů a závěrů jsme použili, respektive z nich vychází firma, která pro celou oblast zpracovává jednotný plán rozvoje tohoto území.

Bezprostředně nám pomáhá např. i návrh na ozelenění, kde bez velkých nákladů můžeme realizovat některé návrhy a vyhnout se tak v budoucnosti chybám, které by narušily venkovský ráz naší obce, jenž chceme zachovat."

Podobně je hodnocena i druhá citovaná práce diplomanta Jana Hory, která vychází ze schválené územně plánovací dokumentace (ÚPD) s cílem přinést obecnímu zastupitelstvu několik nových podnětů a námětů na řešení některých problémů v obci i okolní krajině (v katastru obce). Největší problém, který musí obec Čepi aktuálně řešit, představuje využití stávajícího areálu bývalé cihelny.

Doc. ing. arch. Ivan Diviš, CSc. uvádí v posudku:

"Čtyři navrhované varianty hodnotí (diplomant) z různých dostupných hledisek, mj. dopadů na životní prostředí a ekologii...využil svých znalostí získaných v odborných technicky i biologicky zaměřených předmětech a shromáždil řadu cenných údajů průzkumem v terénu i konzultacemi s obecním zastupitelstvem a průzkumem veřejného mínění. Výsledky mohou sloužit jako vhodný podklad při rozhodování o dalším rozvoji obce."

Uvedené příklady ukazují, že spolupracovat s obory Lesnické fakulty pražské zemědělské univerzity se obcím vyplatí. Získají bez zbytečných nákladů přinejmenším zajímavé a neotřelé náměty k řešení svých problémů. Ty se mohou stát, pokud nebudou přímo samy využity, základem pro další diskusi nebo jedním z názorů pro konečné řešení dílčích otázek nebo celkové koncepce rozvoje obce.

Kontakt: Ing. arch. Iveta Merunková, katedra staveb LF ČZÚ,

Kamýcká 129, Praha 6 - Suchdol, 165 01

tel.: 24 38 26 66,

e-mail: merunkova@lf.czu.cz

- eč -