Rozsudek Nejvyššího správního soudu uložil ČVUT poskytnutí informací o platu a odměnách vedení fakulty. Jedná se o přelomový rozsudek, který otevírá veřejnosti cestu k informacím o nakládání s veřejnými prostředky, podobně jako je to u platů vysoce postavených úředníků.
Přestože některé vysoké školy na dotaz veřejnosti poskytnou alespoň anonymizované údaje o platech svých vedoucích pracovníků, obecně si veřejné vysoké školy na transparentnost v poskytování informací o odměnách svých funkcionářů nezvykly. Zveřejňování platů dlouhodobě odmítají a odkazují při tom pouze na souhrnná celoškolní data ve výročních zprávách. Poskytování informací o mzdách nejvyššího vedení pak odmítají především z důvodů ochrany osobních údajů a práva na soukromí konkrétních osob nebo dokonce z důvodu ochrany obchodního tajemství jednotlivých vysokých škol.
K výši mezd a odměn vysokoškolských funkcionářů se tak dosud nedostala nejenom veřejnost, ale například ani akademické senáty, které na univerzitách plní roli parlamentu vůči vládě, když vedle mnoha dalších funkcí kontrolují jejich nakládání s finančními prostředky a hospodaření s majetkem. Platy a odměny vedení veřejných vysokých škol jsou přitom poskytovány z veřejných rozpočtů, a tím pádem z prostředků daňových poplatníků. Informace o jejich výši je tak nepochybně předmětem veřejného zájmu, což nyní bez dalších pochybností konstatoval i Nejvyšší správní soud.*
/zr/
