Daň z nemovitostí, jakožto daň majetková, představuje významný a poměrně stabilní příjem do obecního rozpočtu. Stabilita výnosů u daně z nemovitostí spočívá v tom, že bezprostředně nepodléhá reálnému ekonomickému vývoji, jako je tomu naopak například u daní z příjmů či nepřímých daní, jejichž...
Daň z nemovitostí, jakožto daň majetková, představuje významný a poměrně stabilní příjem do obecního rozpočtu. Stabilita výnosů u daně z nemovitostí spočívá v tom, že bezprostředně nepodléhá reálnému ekonomickému vývoji, jako je tomu naopak například u daní z příjmů či nepřímých daní, jejichž výnosy odrážejí aktuální ekonomický stav státu, byť s větším či menším časovým zpožděním.
Problematiku rozdělení daní mezi jednotlivé veřejné rozpočty obsahuje zákon číslo 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, který upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů, daně z nemovitostí a daně silniční (mezi daňové příjmy rozpočtů obcí patří daň z nemovitostí a podíl na výnosech daně z přidané hodnoty a daní z příjmů).
Stoprocentním příjemcem výnosu daně z nemovitostí je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází (viz § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 243/2000 Sb.).
PŘÍPADY, KDY SE ZÁKLADNÍ SAZBY NEZVÝŠILY
Dne 20. 10. 2009 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010. Součástí tohoto zákona je mj. novela zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, která s účinností od 1. ledna 2010 zvýšila základní sazby daně z nemovitostí, a to jak u pozemků, tak u staveb, na dvojnásobek.
Toto zvýšení se nedotklo pouze stávající základní sazby daně stanovené v § 11 odst. 1 písm. d) bodu 3 zákona č. 338/1992 Sb. u staveb a u samostatných nebytových prostorů sloužících pro tzv. ostatní podnikatelskou činnost, tj. jinou než u staveb sloužících pro zemědělskou prvovýrobu, pro lesní a vodní hospodářství, nebo staveb sloužících pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu.
V těchto případech - slovy zákona číslo 338/1992 Sb. tzv. ostatní podnikatelské činnosti - jde totiž většinou o sazbu daně v oblasti služeb a drobného podnikání. Důvodová zpráva k novele uvádí, že zvýšení základní sazby daně, případně ještě v kombinaci s využitím místního koeficientu v kompetenci obce, by mohlo být za současných ekonomických podmínek pro tyto podnikatele neúnosné.
KOEFICIENTY PRO VÝPOČET ZÁKLADNÍ SAZBY
Obec může ovlivňovat výši základních sazeb daně z nemovitostí prostřednictvím svých obecně závazných vyhlášek, a to na základě stanovení příslušných koeficientů. Konkrétně jde o koeficient pro výpočet daně z pozemků (viz § 6 odst. 4 zákona číslo 338/1992 Sb.) a koeficient pro výpočet daně ze staveb (§ 11 odst. 3 zákona č. 338/1992 Sb.), které jsou přiřazeny k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu (obec může tyto koeficienty pro jednotlivé části obce zvýšit o jednu kategorii nebo naopak snížit o jednu až tři kategorie). Tzv. základní sazba daně u příslušných nemovitostí se násobí koeficientem, což má následně dopad na celkovou výši daňové povinnosti poplatníka daně z nemovitostí, kterým je zpravidla vlastník dané nemovitosti (v některých - zákonem stanovených - případech její nájemce).
POVINNOST OBCE ZASLAT OBECNĚ ZÁVAZNOU VYHLÁŠKU
Novela č. 362/2009 Sb. vedle zvýšení (většiny) základních sazeb daně z nemovitostí na dvojnásobek doplnila do § 16a zákona číslo 338/1992 Sb. nový odstavec 2, který stanovil, že v roce 2009 lze pro zdaňovací období roku 2010 vydat platnou obecně závaznou vyhlášku podle ustanovení § 4 odstavec 1 písm. v), § 6, 11 a 12 do 30. listopadu 2009 s účinností od 1. 1. 2010.
Toto doplněné ustanovení představuje jednorázové specifické pravidlo vůči pravidlu uvedenému v § 16a odst. 1 zákona číslo 338/1992 Sb. Podle něho obecně platí, že obecně závaznou vyhlášku vydanou obcí podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. v), § 6, 11 a 12 je obec povinna zaslat v jednom vyhotovení příslušnému správci daně do pěti kalendářních dnů ode dne nabytí její platnosti.
Obecně závazná vyhláška musí nabýt platnosti nejpozději do 1. srpna předchozího zdaňovacího období a účinnosti nejpozději do 1. ledna následujícího zdaňovacího období; má-li vyhláška zpětnou účinnost, je neplatná. Smyslem nového § 16a odst. 2 zákona číslo 338/1992 Sb. bylo obcím poskytnout dodatečný časový prostor k případné reakci na novelu číslo 362/2009 Sb. Mají tak možnost upravit své koeficienty pro výpočet daně z nemovitostí a tzv. místní koeficient (viz § 12 zákona číslo 338/1992 Sb.) po zvýšení základních sazeb daně z nemovitostí na dvojnásobek přímo ze zákona od 1. ledna 2010.
Obecné pravidlo uvedené v § 16a odst. 1 by totiž jinak nešlo v daném případě použít na zdaňovací období roku 2010, ale až roku 2011 (novela č. 362/2009 Sb. byla přijata 20. 10. 2009, zatímco případná obecně závazná vyhláška obce, kterou by se nově stanovily příslušné koeficienty, by musela podle obecného pravidla nabýt platnosti nejpozději do 1. 8. předchozího zdaňovacího období).
Pravidla o platnosti právních předpisů obce stanoví § 12 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Podle něho právní předpisy obce (tj. obecně závazné vyhlášky a nařízení obce) musí být vyhlášeny, což je podmínkou platnosti právního předpisu obce.
Vyhlášení se uskuteční tak, že se právní předpis obce vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů. Dnem vyhlášení právního předpisu obce je první den jeho vyvěšení na úřední desce.
MOŽNOST UPRAVIT MÍSTNÍ KOEFICIENTY
Některé obce v roce 2009 před přijetím novely č. 362/2009 Sb. zvýšily například prostřednictvím místního koeficientu daň z nemovitostí na zdaňovací období roku 2010 (vydaly příslušné obecně závazné vyhlášky, které nabyly platnosti před 1. 8. 2009).
Avšak zvýšení základních sazeb daně z nemovitostí přímo ze zákona na dvojnásobek s účinností od 1. 1. 2010 podstatně změnilo situaci, za které byly původně tyto obecně závazné vyhlášky vydány.
Zákonodárce proto zcela správně musel dát obcím možnost korigovat podobu přijatých obecně závazných vyhlášek, respektive konkrétních výší příslušných koeficientů na zdaňovací období roku 2010 (například zvýšení místního koeficientu na dvojnásobek ve spojení s dvojnásobným zvýšením základních sazeb zákonem by v daném případě fakticky znamenalo zvýšení daňové zátěže pro poplatníky daně z nemovitostí na čtyřnásobek, s čímž obce při přijímání původní obecně závazné vyhlášky vůbec nepočítaly).
Proto obce mohly do 30. 11. 2009 upravit své koeficienty již za znalosti změněných právních podmínek (snížením místního koeficientu mohly zcela nebo zčásti eliminovat zvýšení základních sazeb daně z nemovitostí ze zákona).
JAN BŘEŇ
právník
Obec ovlivňuje výši základních sazeb daně z nemovitostí prostřednictvím svých vyhlášek.
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
