V Nových Heřminovech, malebné slezské obci v údolí řeky Opavy, trhají rekordy v separaci znovu využitelného odpadu. Co vytřídí občané v domcích, to se ještě dotřiďuje pod střechou jedné místní stodoly. Jenže co je vhodné pro vesničku s necelými třemi stovkami obyvatel, to už si těžko dokážou...
V Nových Heřminovech, malebné slezské obci v údolí řeky Opavy, trhají rekordy v separaci znovu využitelného odpadu. Co vytřídí občané v domcích, to se ještě dotřiďuje pod střechou jedné místní stodoly. Jenže co je vhodné pro vesničku s necelými třemi stovkami obyvatel, to už si těžko dokážou představit o patnáct kilometrů výše proti toku Opavy, v šestitisícovém Vrbně pod Pradědem. Přesto obě sídla srovnejme. V loňském roce se podařilo ve Vrbně pod Pradědem správně vytřídit 224 387 kg odpadů, což představuje necelých 38 kg na jednoho obyvatele. Na skládky odtud technika vyvezla 1730 tun netříděného domovního odpadu. V Nových Heřminovech dokázali vytřídit na každého občana 17,72 kg papíru, 20,14 kg plastů, 12,81 kg skla a navrch 0,68 kg dalšího využitelného odpadu. Obec z Bruntálska se tak zařadila do TOP 10 menších obcí Moravsko-slezského kraje, které vykazují naprosto nejlepší výsledky v separování komunálního odpadu. Mimochodem, těch devět dalších je z Frýdecko-Místecka. CO SE OSVĚDČILO V okolních vesnicích se osvědčil svoz vytříděného odpadu v barevných pytlích z určených míst, zpravidla přímo od branek domů. Například ve Světlé Hoře má proti odpadkům z popelnic a kontejnerů přednost právě svoz odpadu vytříděného, což vítají i chataři a chalupáři. Pokud si ale někdo z nich chtěl někdy práci usnadnit a mezi vytříděný odpad odhodil i to, co tam nepatří, dostal za vyučenou. Pytel s odpadem zůstal před brankou jeho stavení až do příštího víkendu, pracovníci služeb ho totiž nechali na místě. Z obcí na Vrbensku se sváží nevytříděný odpad pravidelně jednou týdně, pytle se separovaným materiálem pak každý lichý týden. Lidé tam mohou pohodlně bez vlastních nákladů připravit k odvozu papír, kov, sklo, PET lahve a další plasty, ale také třeba textil. Ve Vrbně se v oblastech zástavby rodinnými domky využívá pytlový sběr a lidé mají k dispozici zdarma dvacet pytlů na PET lahve. V sídlištích jsou naopak rozmístěny kontejnery na tříděný odpad, které se vyvážejí podle potřeby. Jsou to jednak velké, přepážkami rozdělené kontejnery a také menší barevné, o objemu 1100 litrů. "Občané mají také možnost přímo odvézt tříděný odpad do sběrny Technických služeb. I mimo provozní dobu sběrny je možno odložit odpad do barevných kontejnerů umístěných na veřejně přístupném prostoru před sběrnou," potvrdila starostka Vrbna pod Pradědem Ing. Helena Kudelová. Kromě toho město nechává na své náklady na jaře a na podzim přistavit v ulicích obří kontejnery na likvidaci objemného odpadu. Další prostředky vydává na likvidaci černých skládek, byť takových ubylo, a na úklid příkop a krajů lesů u přístupových cest do města. Tam se čas od času objeví modré plastové pytle s odpadky, ale také pneumatiky nebo PET lahve. POHLED NA SKLÁDKY JE TRISTNÍ V přístupu k třídění komunálního odpadu je i na Vrbensku co zlepšovat. Současná legislativa totiž stále nedokáže přimět obyvatele k větší zodpovědnosti vůči přírodě. Srovnatelně velké domácnosti na vesnicích dokážou vyprodukovat propastně rozdílné množství odpadků. A tak zatímco čtyřčlenná domácnost využívá jedinou popelnici a hlava rodiny do ní navíc pravidelně sype i popel z ekologického kotle na hnědé uhlí, před jiným domkem s pěti obyvateli (a stejnou technologií spalování hnědého uhlí) už mají popelnice tři. "Myslím si, že na venkově je dost znát, že lidé přestávají chovat domácí zvířectvo. To dříve dokázalo zužitkovat část zbytků z kuchyně. Jenže leccos se dá účelně zkompostovat a znovu vrátit do zahrádky, a toho málo využíváme. Nás, starší generaci, takový přístup docela mrzí, je to nehospodárné. Pohled na skládky je tristní," říká chalupář František Kamenský. I když třeba každý Vrbeňan zaplatí ročně poplatek 490 korun, město loni dotovalo třídění a likvidaci odpadů částkou 1251 tisíc korun. "V této částce navíc nejsou zahrnuty dotace na separaci a na recyklační dvůr," upozorňuje starostka Kudelová. Ministerstvo životního prostředí počítá s růstem poplatků za likvidaci komunálního odpadu až na 900 korun na obyvatele. "Výrazné navýšení poplatku si v krátké době neumím představit, i tak se setkáváme s neplatiči a vymáhání dluhů odčerpává další prostředky z rozpočtu města. Určité zvýšení přesto bude nezbytné, protože dotace města každý rok narůstají," řekla inženýrka Kudelová. Podle ní totiž rozhodně neplatí premisa, že by se lepší třídění odpadu v rodinách promítlo do snižování nákladů v odpadovém hospodářství: "Důvodem jsou absolutní zvyšování celkového objemu odpadu vytvářeného na území města, růst nákladů na ukládání odpadu i na dopravu a také snižování úhrad za vytříděný odpad. Také zlepšování podmínek k separaci odpadu zhušťováním sběrných hnízd žádá další investice do zařízení."
ALENA KIEDROŇOVÁ
