Územní rozhodnutí zajišťuje soulad navrhovaného umístění stavby, nebo jiného opatření v území, se záměry a cíly územního plánování, které jsou pro konkrétní území stanovovány právě v územně plánovací dokumentaci, popř. v územně plánovacích podkladech, které jsou také neopominutelným být podkladem...
Územní rozhodnutí zajišťuje soulad navrhovaného umístění stavby, nebo jiného opatření v území, se záměry a cíly územního plánování, které jsou pro konkrétní území stanovovány právě v územně plánovací dokumentaci, popř. v územně plánovacích podkladech, které jsou také neopominutelným být podkladem pro vydání územního rozhodnutí. Územním rozhodnutím se současně zajišťuje soulad s veřejnými zájmy v území, které jsou chráněny zvláštními právními předpisy a jsou předmětem stanovisek dotčených orgánů státní správy. Nezbytnost souladu s cíli a záměry územního plánování je konstatována v § 39 zákonač. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Z ustanovení § 37 odst. 1 stavebního zákona vyplývá, že základním a současně i závazným podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územně plánovací dokumentace. Podkladem pro územní rozhodování je územně plánovací dokumentace schválená jako celek, tzn. její závazná i směrná část. Závaznost územně plánovací dokumentace pro rozhodování v území vyplývá i z ustanovení § 29 odst. 3 stavebního zákona. Základní zásady uspořádání území a limity jeho využití, vyjádřené v regulativech musí být respektovány v rozhodování o území všech správních úřadů, tj. i stavebního úřadu při vydávání územního rozhodnutí a v návaznosti na to i stavebního povolení.
V případě, že by stavební úřad vydal územní rozhodnutí v rozporu s územně plánovací dokumentací, nesplnil by tak svou zákonnou povinnost, kdy dle ustanovení § 37 odst. 2 stavebního zákona musí v územním řízení přezkoumat návrh a jeho soulad s podklady uvedenými v § 37 odst. 1 stavebního zákona, přičemž mezi tyto podklady patří i územně plánovací dokumentace.
Na základě shora uvedeného je zcela zřejmé, že zjistit soulad, či nesoulad návrhu na vydání územního rozhodnutí s platnou územně plánovací dokumentací je úkolem stavebního úřadu. Z žádného zákonného ustanovení nelze dovodit, že by ve věci zjištění takového souladu, či nesouladu vydával stanovisko příslušný orgán územního plánování. V případě potřeby si stavební úřad může vyžádat vyjádření orgánu územního plánování, ten však při vydávání stanoviska o potvrzení souladu či nesouladu návrhu na vydání územního rozhodnutí s platnou územně plánovací dokumentací nemá postavení dotčeného orgánu státní správy, tak jak je tento orgán chápán ve smyslu ustanovení § 126 stavebního zákona. Účelem tohoto ustanovení je ochrana důležitých zájmů, které jsou chráněny závaznými právními předpisy, které tvoří tzv. "právní okolí" stavebního zákona, a chrání jednotlivé zvláštní, zejména veřejné zájmy. Tyto zvláštní zájmy hájí věcně příslušné tzv. dotčené orgány státní správy. Vyjádření (stanovisko) orgánu územního plánování vydané pro potřeby stavebního úřadu však není závazné. V obecné rovině lze konstatovat nepochybně prospěšnost takového postupu, kdy stavební úřad ve svém uvážení vychází ze znalostí pořizovatele územně plánovací dokumentace, zejména pak v případech pochybností o jejím výkladu, kdy je nezbytné nahlédnout do dokladové části ÚPD a využít informace v ní obsažené. Odpovědnost za posouzení souladu s územně plánovací dokumentací, což lze dovodit z příslušných ustanovení stavebního zákona, však zůstává vždy na stavebním úřadě.
odbor územního plánování
Ministerstva pro místní rozvoj
