V kraji je mnoho závažných problémů. Které řadíte do kategorie prioritních a proč?
Prioritou je pro mne dodržení všech zákonem stanovených termínů, v nichž má být realizována a dovršena současná fáze reformy veřejné správy a s ní související legislativní proces.
V Moravskoslezském kraji usilujeme o připravenost v přístupu, věcné řešení jednotlivých dílčích kroků v následné provázanosti a důraz na ekonomicky efektivní organizační zajištění. V tomto duchu chceme řešit přenos kompetencí z okresních úřadů, které mají podle zákona zaniknout koncem roku, na krajský úřad.
Co se vám zatím během dosavadního působení ve funkci podařilo?
Od samého počátku faktické existence kraje se podařil plynulý přechod výkonu státní správy. Pozitivně se dá hodnotit a vnímat způsob, jakým byly postupně do působnosti kraje převedeny školy a školská zařízení.
Byli jsme jedním z prvních krajů v ČR, který měl svůj krajský úřad, poskytující kvalitní zázemí pro krajskou samosprávu. V prvním roce působení jsme dovedli do závěrečné fáze Územní plán velkého územního celku Beskydy. Zároveň jsme se dostatečně kompetentně vyjádřili ke změně Územního plánu velkého územního celku Jeseníky. První z nich byl již schválen vládou.
A naopak - co se zatím nepodařilo?
Reforma veřejné správy je realizována metodou "za pochodu", a to je jedním z důvodů, proč je provázena určitou nedůvěrou ze strany občanů.
Nedaří se nám, tak jak bychom si představovali, vést informačně otevřenou komunikaci s veřejností. A to zejména s důrazem na určitou osvětu, při které bychom objasňovali funkce a poslání kraje. Máme jasnou představu o svém působení, nicméně nevyjasněnost a proměnlivost jednotlivých postupů v čase nám ji zatím neumožňuje uplatnit.
Chápu, úředník je vždy v jaksi přehlížené pozici, má nálepku povýšenosti, arogance. Co s tím?
Razím zásadu, že úřední dny jsou celý týden. V opačném případě by prodělával občan zjišťováním úředních hodin a nutností přizpůsobit se jim. Stálý styk s občany, to musí zajišťovat ve své kompetenci vedoucí odborů. Nesmí se stát, že občan přijde a v předmětné záležitosti s ním nebude moci nikdo jednat.
Mou osobní prioritou od nástupu do funkce je zřídit úřad, který bude skutečně profesionální po všech stránkách, a tak bude vnímán veřejností. Protože jsme otevřeni veřejnosti denně, nepotkáte v této budově žádný den v týdnu žádné davy občanů. I to mne těší.
Máte ale dostatečně kompetentní podřízené?
Kompetentnost pracovníků úřadu je jednou z podmínek jejich přijetí. Odborná způsobilost je jednak záležitostí, kterou jsou vybaveni ze svých bývalých pracovišť, což se týká především delimitovaných pracovníků, ale také ji doplňujeme prostřednictvím celé škály studijních možností. Tím ovšem věc nekončí, protože následuje ověřování znalostí a zkoušky.
Těší mne fakt, že jsem obklopena řadou spolupracovníků, kteří jsou ve svých oborech uznávanými odborníky.
To ovšem nejspíše půjde o tak zvané staré, zkušené harcovníky. Ale co bude po jejich odchodu?
Nejspíše mne podceňujete, ale ve své především manažerské funkci myslím především na budoucnost, a to v řádu nejméně let, ale zčásti i desetiletí. Přijímáme také hodně mladé a dobře vzdělané lidi, kteří mají ambice stát se také špičkami. Musím přiznat, že mne docela překvapilo, kolik mladých lidí se k nám hlásilo a hlásí.
Při pohovorech zjišťuji, že tak činí hlavně proto, že zde vidí dlouhodobou odbornou perspektivu. Jde třeba i o lidi, kteří mají za sebou dlouhodobou zahraniční stáž, jsou velmi dobře vybaveni jazykově nebo mají spoustu kontaktů odborného charakteru a v evropských zemích.
Nefandíte si příliš? Tento typ mladých podle mne směřuje do bank, agentur nebo progresivních podniků se zahraniční účastí?
Nebudu vás o tom přesvědčovat, ale je to tak. Na úřadu se snažím vytvořit kolektiv složený ze starších a zkušených pracovníků, které vhodně doplňují mladí. Ti mladí jsou hodně důležití. Ač to třeba navenek ani tak moc nevypadá, ale vnášejí do chodu úřadu různé nové prvky, nové a neotřelé přístupy.
Tam, kde jejich starší kolega třeba váhá s rozhodnutím nebo určením směru, mají od počátku jasno, protože nejsou zatíženi či ovlivněni kvantem předchozích zkušeností a závěrů. Krátce řečeno - vycházejí ze svých poznatků a znalostí a v daném případě třeba nemají ani s čím srovnávat.
Jak vůbec označujete úředníka, který pracuje podle vašich představ?
Předesílám, že s úředníky nejrůznějších úřadů obecně mám špatné zkušenosti. Podle mne musí být úředník profesionál každým coulem. Musí být dostatečně vzdělaný všeobecně a především v oboru, který mu přísluší. Měl by mít také dostatečnou praxi, být plně loajální. Do škály schopností také nepochybně patří přiměřený psychologický přístup a řada věcí dalších.
Práce úředníka - to je služba veřejnosti, kde nesmí chybět zdvořilost, slušnost, pochopení a nejednou i otupení útočného chování občana, který cítí ublížení nebo ponížení. Vyřídit musíme všechno a mně jde o to, aby to bylo pokud možno vždy taktně, citlivě, profesionálně, ale také vždy v duchu zákona a souvisejících předpisů.
Výhodou již přijatého úředníka může být status celoživotního postu nebo alespoň být zaměstnán na dobu neurčitou. Jaký je váš názor?
Nejsem příznivcem zákona, který stanovuje dobu zaměstnání na dobu neurčitou. Ve zkušební době tří měsíců sice člověka poznáte vcelku dostatečně. Dobře ho znáte ale teprve za rok či dobu ještě delší. Proto jsem pro uzavírání pracovních smluv na dobu jednoho roku.
Osvědčuje se to, po této době jsme obměnili řadu lidí. Celkem jich má být na krajském úřadu tři sta dvacet čtyři, ale zatím jich máme dvě stě šedesát pět. Ale určitě přibudou ještě další. Je nutné připravit se na další dvě až tři stovky, což vyplývá ze zákona a všech změn, které nás v tomto státě v nejbližší době ještě čekají.
JIŘÍ STARÝ
|