Výzkum ukázal, že třetina pražských žáků trpí duševními obtížemi

Třetina pražských žáků 2. stupně základních škol a středních škol vykazuje vážné příznaky úzkosti, 40 % žáků má příznaky deprese a více než polovina se potýká s problémy se spánkem. Celkem 21 % žáků by potřebovalo odbornou pomoc a podporu v oblasti duševního zdraví, protože mají velmi nízký wellbeing (životní spokojenost). Nejnovější výzkum provedlo Centrum sociálních služeb Praha – Pražské centrum primární prevence, data zpracovala výzkumná agentura Anreva Solution. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 10 238 žáků pražských škol v listopadu a prosinci 2024.

„Výsledky výzkumu potvrzují to, o čem už dlouho mluvíme a s čím se snažíme něco dělat – třetina pražských dětí se necítí dobře. Špatně spí, mají úzkosti, ztrácí důvěru ve své okolí. Každé páté dítě by dnes potřebovalo odbornou pomoc. To není jen varování, to už je smutná realita, kterou musíme akutně řešit. V Praze proto stavíme prostřednictvím Zahrady pro duši síť péče o duševní zdraví. Vznikají nová centra duševního zdraví, posilujeme prevenci ve školách, připravujeme destigmatizační a informační kampaň. Chceme, aby se děti nebály říct si o pomoc. A aby ji opravdu dostaly,“ říká Alexandra Udženija, náměstkyně primátora Prahy pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví .

Mírné zlepšení situace oproti minulosti

Aktuální výzkum připravilo Centrum sociálních služeb Praha, které dlouhodobě sleduje stav duševního zdraví mladých lidí v hlavním městě. Data zpracovala výzkumná agentura Anreva Solution. Do výzkumu se na konci loňského roku zapojilo přes 10 000 žáků z 2. stupňů základních škol, gymnázií a středních škol. Cílem šetření je monitorovat výskyt rizikového chování a duševních obtíží a poskytovat informace pro směřování pomoci a odborného rozhodování na základě dat.

V porovnání s předchozími lety se přesto situace mírně zlepšila. Poklesl počet žáků ohrožených velmi nízkým wellbeingem, ubylo žáků s příznaky těžké deprese i příznaky těžké úzkosti. „Na optimistická hodnocení je ještě brzy. Sledované ukazatele psychického zdraví zaznamenaly posuny do středu škály, tzn. že ubylo nejhorších hodnot, ale i těch nejlepších, k celkovému zlepšení duševního zdraví žáků zatím nedošlo,“ upřesňuje datová analytička Dominika Matějovcová z Anreva Solution.

„Zejména duševní nepohoda u dívek je dlouhodobě alarmující. Potřebujeme včasné intervence, cílenou podporu ve školách i širší společenskou debatu o schopnosti mladých lidí zvládat stres a budovat jejich resilience,“ dodává Roman Petrenko, vedoucí výzkumu.

Vztahy ve školách

Výzkum se zaměřil také na vztahy ve školách. Slovní i fyzické napadání spíše klesá. Šetření ho sleduje stejným způsobem od roku 2016 a za tuto dobu byly výsledky z roku 2024 nejlepší za sledované období. Ubližování se částečně přesouvá do on-line prostředí, některé formy ubližování mezi žáky mohou eskalovat do výrazných rozměrů, kterým se věnuje mediální pozornost, ale celkově žáci sami hlásí setkávání se s šikanou méně než dříve.

Polovina žáků ve škole nemá dospělou osobu, které by se svěřili se svým problémem. Horší je situace na středních školách a školách, kde školy nemají specializované pozice jako je školní psycholog, nebo sociální pedagog.

Klíčová zjištění výzkumu z konce roku 2024

Wellbeing: 20,7 % žáků má velmi nízkou emoční pohodu, průměrné skóre je výrazně nižší u dívek

Deprese: 7,3 % žáků má příznaky těžké deprese, žáků s příznaky těžké deprese i těžké úzkosti mírně ubylo

Úzkost: Odborná intervence je doporučena u více než 30 % žáků, 11,8 % žáků vykazuje příznaky těžké úzkosti

Poruchy spánku (insomnie): 27,3 % žáků trpí výraznými symptomy nespavosti, třetina žáků spí méně než 6,5 hodin denně, zdravého množství spánku dosáhne jen 39,3 % žáků

Vztahy ve škole: Více než polovina žáků uvádí, že necítí ve škole k nikomu důvěru, aby se mu mohli svěřit se svými problémy, verbální i fyzické napadání ve školách spíše klesá, ale stále zůstává problémem

/tz/*