Sdružení místních samospráv ČR společně s dalšími třemi signatáři (Unií zaměstnavatelských svazů ČR, Svazem měst a obcí ČR a Sdružením tajemníků městských obecních úřadů ČR) vyzvalo v otevřeném dopise ministra Mariana Jurečku, aby při návrhu státního rozpočtu na rok 2023 upřednostnil navýšení platů těm zaměstnancům ve veřejných službách a státní správě, kteří jsou odměňováni na základě Přílohy č. 1 nařízení vlády č. 341/2017.
Podle Přílohy č. 1 jsou odměňováni zejména úředníci v územně samosprávných celcích, zaměstnanci v kultuře, techničtí, administrativní a vedoucí pracovníci v sociálních službách, nepedagogičtí zaměstnanci ve školství a další profese.
„Dlouhodobě usilujeme a písemně apelujeme na zvýšení odměn pro představitele samospráv. Základní platové tarify vysoce kvalifikovaných zaměstnanců jsou na velmi nízké úrovni. Některé platové třídy a stupně jsou dokonce pod úrovní minimální mzdy či pod úrovní jednotlivých skupin zaručené mzdy. Například sociální pracovníci a pečovatelky na městech a obcích mají znatelně nižší základní platy než stejné profese příspěvkových organizacích, což lze navíc označit jako diskriminační přístup odměňování za stejnou práci,“ říká Eliška Olšáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR.
Všichni signatáři otevřeného dopisu vyzývají ministra Jurečku, aby při přípravě státního rozpočtu na rok 2023 zajistil, že růst základních platových tarifů u zaměstnanců odměňovaných podle zmíněné Přílohy č. 1 bude dynamičtější než u zaměstnanců odměňovaných podle Příloh č. 2 až č. 5 a aby se rozdíly v příštích letech zmenšily a tím se zmírnily stávající problémy. Signatáři jsou si vědomi aktuální ekonomické situace a možností vývoje veřejných rozpočtů, ale růsty základních platových tarifů této skupiny zaměstnanců byly v minulých letech minimální nebo nulové, což způsobilo zásadní rozdíly v odměňování. Konkrétní rozdíl základního platu činí celkem až 30 procent.
Jiří Horecký, prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR, upřesňuje: „Existuje jedna skupina pracovníků, které byly v posledních letech dvakrát zmraženy platy, a jejich meziroční platový nárůst patří k těm nejmenším. Jsou to zaměstnanci v kultuře, techničtí zaměstnanci v sociálních službách, včetně jejich ředitelů, nepedagogický personál, ale také zaměstnanci měst, obcí či krajů. Zaměstnat tak kvalitní pracovníky se stává čím dál tím obtížnější a ostatní skupiny zaměstnanců ve veřejném sektoru je v platové úrovni často významně převyšují.“
Jeho slova potvrzuje i předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Eliška Olšáková: „Navýšení platů úředníků měst a obcí, například na stavebních odborech, patří k dlouhodobým prioritám našeho sdružení.“*
/zr/
