Vzájemný respekt Reforma veřejné správy probouzela emoce od samého začátku. Zejména kolem dopadu reformy veřejné správy na školství se objevil nespočet dohadů. Místopředseda školského výboru Poslanecké sněmovny a starosta Rakovníka Václav Pícl (ČSSD) ji obhajoval, ale zároveň vznesl už při tvorbě...
Vzájemný respekt
Reforma veřejné správy probouzela emoce od samého začátku. Zejména kolem dopadu reformy veřejné správy na školství se objevil nespočet dohadů. Místopředseda školského výboru Poslanecké sněmovny a starosta Rakovníka Václav Pícl (ČSSD) ji obhajoval, ale zároveň vznesl už při tvorbě zákona řadu pozměňovacích návrhů.
[*] Jak vidíte dopad reformy na školství dnes?
Kraje jsme vytvářeli s představou, že budou působit hlavně v oblasti středního školství. Že si každý kraj na základě veřejného zájmu vytvoří takovou síť středních škol, aby naplňovala potřeby regionu. I když ministr školství dával při optimalizaci sítě středních škol příkaz, aby se na konečném výběru podíleli i zástupci regionu, nakonec byly školy rušeny škrtem pera úředníka Ministerstva školství. Bohužel, byly mezi nimi i školy s bohatou tradicí, které měly své opodstatnění. To nepovažuji za správné.
Pokud se bude kraj chovat vůči žákům středních škol seriózně, pak v kraji vznikne taková síť škol, která jim zajistí uplatnění. Na druhé straně musím přiznat, že mám z chování krajů trochu obavy.
Hlavně když slyším, jak jsou někteří jejich zástupci pohoršeni, že jim Poslanecká sněmovna nepřevedla majetek od státu "en bloc", že pro převod vyžaduje splnění určitých podmínek. Například pokud majetek nebude využíván k účelům, pro něž byl určen, musí jej vrátit.
[*] Mluvíte o žalobách vůči Ministerstvu školství?
Ano. Pokud kraje tvrdí, že mají dobré úmysly, že nechtějí školství o žádné objekty připravit, pak nechápu, proč se bouří. Jestliže však chtějí nově získaný majetek využívat pro jiné účely, měly by si uvědomit, že tu jsou také obce, které by objekty - jež kraj pro školy nepotřebuje - využily.
Obec by měla být v tomto směru postavena na stejnou úroveň jako kraj, měla by mít možnost uplatňovat na využití majetku stejný nárok. Byl bych rád, kdyby kraje respektovaly, že i obce na svém území hospodaří.
Například u nás v Rakovníku potřebujeme zlepšit podmínky pro naplnění volného času dětí a mládeže. Junáci, skauti a další organizace si pronajímají různé objekty, a jak jsou na tom s finančním zázemím, snad nemusím připomínat. Uvítal bych, kdyby jim město mohlo nějaký objekt nabídnout. Podobná situace je také v oblasti sociální péče.
Kraje zřizují domovy důchodců, ale obce zase zřizují domy s pečovatelskou službou. Proto si myslím, že když stát převádí kraji majetek za určitým účelem, a kraj není schopen jej naplnit, měl by být za stejným účelem nabídnut obci, v jejímž katastru se objekt nachází. Časem se budou rušit okresní úřady, nově vznikající pověřené úřady pro výkon státní správy všechny budovy nevyužijí.
Podle zákona mají mít přednost ústřední orgány, přitom obce by věděly, jak s budovami naložit. Mělo by zůstat zachováno, že objekt bude využíván ve veřejném zájmu, to znamená pro instituce. Důvěřuji krajům, jejichž vznik jsem podporoval. Věřím, že budoucnost středního školství je v dobrých rukou, přesto bych varoval před tím, aby se kraje necítily být pověřeny vyšší úlohou, než jim byla dána. Žádám je proto: respektujte územní rozdělení, respektujte obce i stát.
Každý má svoji roli a nebylo by vhodné, aby se kraje cítily být v roli státu. Bylo by pro mne velkým zklamáním, kdyby se potvrdilo varování opozičních poslanců, že díky reformě veřejné správy vznikne 14 různých států. Respektujme každý svoji roli, dokažme, že jsme schopni v rámci území, jež nám bylo svěřeno, něco pro občany udělat.
[*] Nevadí vám teď jako starostovi, že kraj bude jmenovat a odvolávat ředitele škol, které zřizujete?
Nezpochybňuji, že by to mohlo přinést některé problémy, přesto je tu podle mého názoru menší nebezpečí, než kdybychom tyto pravomoci přenesli na obec. Výhledově vidím variantní řešení v tom, že bychom tyto kompetence státní správy dali pověřeným obcím. V každé bude zřízen školský odbor, v němž budou pracovat lidé znalí věci.
Pověřená obec bude dostatečně blízko, aby znala problémy svých škol, a zároveň dostatečně daleko, aby do výběru ředitelů zasáhlo jiné než odborné hledisko. Stále bojuji za to, aby ředitele nestavěla do funkce samospráva, ale státní správa. Ředitel je přece státu odpovědný za úroveň výuky ve škole.
[*] Může si potom zastupitelstvo ohlídat, aby jeho školy město důstojně reprezentovaly?
Obec má při jmenování a odvolávání ředitelů rozhodující slovo. Pokud není spokojena s prací ředitele, může se obrátit na orgán, který ředitele jmenuje, a neznám případ, že by jí nebylo vyhověno. Rozumný ředitel ví, že se bez spolupráce s obcí neobejde.
Z vlastní zkušenosti ředitele velké školy vím, že je nutná, jestliže chce ředitel něčeho dosáhnout. Sice vnímám snahu kolegů poslanců, kteří už potřetí podávají novelu tohoto zákona, jíž chtějí přenechat kompetence obcím, ale svůj názor zatím neměním. Dokud je při jmenování ředitelů plně respektován názor zřizovatele, je systém funkční.
Nerad bych ředitele škol vystavoval možným vlivům komunální politiky. Bohužel, u nás platí něco jiného než ve vyspělých zemích Evropy. Tady občas "kamarád kamarádovi pomůže" a školství jde trochu stranou. Proto si přeji, aby prioritou bylo školství a ne ředitel ani starosta.
[*] Do jaké míry může obec přejmout zřizovatelskou funkci škol, které se kraj "vzdá"? Mám na mysli speciální školy, zvláštní školy, základní umělecké školy.
Pokud má obec pocit, že by se o některou z těchto škol měla starat, aby její činnost nebyla utlumena - i když ji navštěvují žáci mimo její území - náleží jí za to dík. Co se týká zřizovatelských kompetencí, zákon to dovoluje, složitější už to je u finančního jištění.
Přesto vím, že například zřizování základních uměleckých škol (ZUŠ) se obce ujímají často. Mají zájem na tom, aby děti našly motivaci pro využití volného času, aby zmapovaly svůj talent, aby ho mohly dál rozvíjet. Obec jako zřizovatel může uhradit velkou část financí, které jsou na provoz zařízení potřebné. Jindy se snaží vytvořit škole takové podmínky, aby nemusela zvyšovat poplatky pro rodiče (například tím, že jí "odpustí" nebo stanoví pouze symbolický nájem).
Můžeme být pyšni na síť ZUŠ, která je v naší republice vytvořena, měli bychom ji udržet. Děti si to určitě zaslouží. Získá tím i obec - úctu občanů, dobré jméno na veřejnosti, propagaci nejen u nás, ale často i v zahraničí.
[*] Reformu tedy stále vnímáte jako jednoznačné plus.
Pokud se kraje budou chovat rozumně, pak určitě ano. Jako starosta okresního města, budoucí povřené obce, si uvědomuji, že řešení kompetencí měst a obcí je pro region skutečně klíčové. Jako příklad uvedu budování silnic. Napojením místních silnic na rychlostní, která vede do Rakovníka, vlastně vyřešíme problém celého mikroregionu.
I když toto rozhodování není v kompetenci obce, měla by být v jednáních s krajem, kterému tyto funkce spadají, iniciativní. Abychom se opět nevrátili k praxi, že "ústředí" bude rozhodovat o tom, kde bude nebo nebude silnice, kam se dají nebo nedají milióny. Proto jsme u nás iniciovali schůzku s krajskými zastupiteli a položili jsme na stůl naše prioritní zájmy. Shodli jsme se na tom, že komunikace mezi krajem a obcemi stejně jako mezi pověřenou obcí a dalšími obcemi je a bude nutná.
Myslím, že jsme našli společná témata a že i pro jednání krajských zastupitelů bude naše podpora důležitá. Pro obec je zase důležité to, že kraj je schopen zájmy obyvatel, kteří žijí na jeho území, akceptovat a prosazovat. Postupně můžeme usilovat i o některé programy z EU, vždyť dnes je ze zákona možné vytvářet v rámci regionů za určitým účelem svazky obcí. S pomocí krajských zastupitelů a poslaneckými iniciativami můžeme dosáhnout většího prospěchu než doposud. Jen se musíme naučit vzájemně se respektovat.
Jaroslava Volfová
FOTO AUTORKA
