Zastupitelstvo městyse rozhodlo o vzdání se části privatizačního záměru, který již byl u Pozemkového fondu zahájen, a to v případě nemovitého majetku pronajatého soukromému zemědělci. Rada městyse však již předběžně nabídla, po konzultaci s Pozemkovým fondem, soukromému zemědělci dočasný pronájem...
Zastupitelstvo městyse rozhodlo o vzdání se části privatizačního záměru, který již byl u Pozemkového fondu zahájen, a to v případě nemovitého majetku pronajatého soukromému zemědělci. Rada městyse však již předběžně nabídla, po konzultaci s Pozemkovým fondem, soukromému zemědělci dočasný pronájem nemovitého majetku, jehož se převod z vlastnictví státu na městys týká. Mohlo v této věci dojít k porušení zákona a jednacího řádu rady městyse? Co se stane, když se jako představitel městyse odmítnu pod zápis, respektive usnesení, kterým zastupitelstvo schválí vzdání se části privatizačního záměru, podepsat?
Pokud se zastupitelstvo městyse rozhodne, že část majetku nebude v rámci privatizace převádět do svého vlastnictví, bude toto rozhodnutí - respektive usnesení zastupitelstva, vůlí městyse jako právnické osoby, která samostatně nakládá se svým majetkem. Ze strany územního samosprávného celku ovšem musí být dodrženy meze stanovené v ustanovení § 38 odst. 1 zákona o obcích, podle něhož je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Vzhledem k tomu, že územní samosprávný celek je povinen jako samostatně fungující jednotka - právnická osoba zhodnocovat svůj majetek, lze usuzovat, že vzdát se nároku na privatizaci části majetku, který má na obec přejít z Pozemkového fondu ČR, nekoresponduje s řádným rozvojem majetku obce - obec se »ochudí« o rozmnožení svého majetku. V této souvislosti lze doporučit konzultovat odůvodněnost odmítnutí privatizace části majetku a jeho dopadu na rozvoj majetku městyse s orgánem, který přezkoumává ve smyslu zákona číslo 420/2004 Sb. hospodaření městyse (krajský úřad, auditor). V dané věci lze kontaktovat též Ministerstvo financí, které na ústřední úrovni zaštiťuje přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a je ve smyslu zákona č. 2/1969 Sb. ústředním orgánem státní správy pro privatizaci majetku státu - lze se na něj tedy obrátit i ve věci zákonnosti postupu městyse v nastíněné záležitosti.
Nakládání s majetkem městyse je v gesci zastupitelstva, které jako jediný orgán územního celku rozhoduje o nabytí a převodu nemovitého majetku do/z vlastnictví městyse, a to i v případě je-li taková nemovitost z rozhodnutí rady městyse pronajata (či je přislíbeno její pronajmutí). Vzhledem k nedostatku informací o obsahu jednacího řádu městyse nelze deklarovat jeho porušení.
Lze však upozornit, že i případné porušení jednacího řádu rady městyse má dopady pouze dovnitř územního celku a náprava se tedy děje jen na úrovni orgánů městyse, neboť parametry jednacím řádem stanovené nad rámec zákona nemají charakter porušení právního předpisu.
Pokud starosta městyse odmítne podepsat zápis, respektive usnesení, jímž zastupitelstvo schválilo vzdání se části privatizačního záměru, je i v takovém případě přijaté usnesení platné, neboť vzniklo okamžikem ukončení hlasování zastupitelstva o návrhu usnesení - vzniklo tedy přímo na jednání zastupitelstva (za předpokladu jeho přijetí nadpoloviční většinou všech členů zastupitelstva městyse ve smyslu § 87 zákona o obcích). Písemná forma zápisu pouze deklaruje průběh jednání zastupitelstva a jeho prostřednictvím se lze seznámit, jakým způsobem zasedání zastupitelstva městyse probíhalo.
Pokud zápis starosta nepodepíše, a nepodepíše jej ani místostarosta, bude mít tato skutečnost za následek porušení ustanovení § 95 odst. 1 zákona o obcích, dle něhož zápis podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. Podpis zápisu nestvrzuje souhlas s učiněným rozhodnutími zastupitelstva městyse, ale pouze potvrzuje, že obsah zápisu odpovídá průběhu zasedání.
Mgr. DANA LIBOCHOWITZOVÁ
odbor dozoru a kontroly veřejné správy, oddělení legislativně právní, Ministerstvo vnitra ČR
