Svatý Jan pod Skalou - tak zní plný název obce, která v soutěži Vesnice roku 1999 zvítězila ve středočeském regionu a v rámci celostátní soutěže skončila třetí. Jednu z nejmenších obcí okresu Beroun tvoří tři části - vlastní Svatý Jan, osada Sedlec a chatová oblast Záhrabská. Starostou je od roku...
Svatý Jan pod Skalou - tak zní plný název obce, která v soutěži Vesnice roku 1999 zvítězila ve středočeském regionu a v rámci celostátní soutěže skončila třetí. Jednu z nejmenších obcí okresu Beroun tvoří tři části - vlastní Svatý Jan, osada Sedlec a chatová oblast Záhrabská. Starostou je od roku 1990, kdy se obec opětovně osamostatnila, pan Jiří Ševčík.
"Začátek nové samostatnosti nebyl nijak slavný. Jako každá malá obec i my jsme se potýkali s nedostatkem financí. Celá doba byla poznamenána dlouholetým působením školy Ministerstva vnitra v bývalém klášteře. Soužití zde bylo silně narušeno. Obec měla necelých 70 obyvatel, dnes jich má již 110. Nárůst proti roku 1990 je poměrně velký. Naším prvotním, stěžejním úkolem bylo, aby se obec zabydlovala," uvedl Jiří Ševčík.
Snahou je dosáhnout původní podoby vesnice a zlepšit životní podmínky, které by se přibližovaly podmínkám větších lokalit. Aby se sem chalupáři, kteří zde mají chalupy jako rekreační, vraceli a začali zde žít natrvalo. To se obci dnes už daří.
OBNOVA PAMÁTEK
Nárůst stálých obyvatel tvoří především mladé rodiny. Dnes má obec nejnižší věkový průměr v okrese, ačkoliv zde před deseti lety převažovala starší generace. Pracovní příležitosti poskytuje nově vzniklá internátní vyšší pedagogická škola. V Sedlci je velkosklad jízdních kol, kde také našlo práci několik místních občanů, ale ve většině případů dojíždějí do Berouna nebo do Loděnice.
Starosta sám dojíždí za prací, dokonce do třísměnného provozu. Jak to všechno stíhá?
"Vždy je to v lidech, nejsem sám. Máme sedmičlenné zastupitelstvo a musím říci, že právě v tomto třetím volebním období je nejlepší z dosavadních. Všichni jsou ochotní pracovat. A nejen členové zastupitelstva, ale většina místních občanů. Působí pozitivně, když lidé sami vidí, že se věci začaly dařit. Není nic mimořádného, když se na sobotní úklidové brigádě sejde kolem padesáti lidí; do akcí v obci se zapojují i mladí. Když se lidé, a mladí zvlášť, sami o něco zaslouží, něco pro obec vybudují, více si pak těch věcí váží a dovedou je chránit. Ale to přece není nic nového pod sluncem a bude to platit stále," odpovídá Jiří Ševčík.
Svatý Jan se do soutěže Vesnice roku poprvé přihlásil v roce 1996 a v rámci regionu získal Modrou stuhu, která se obcím uděluje za úroveň kulturního a společenského života. Velkou roli v tom sehrála obnova kulturních památek.
"Máme zde 14 státem chráněných kulturních památek. Svatý Jan je bývalé poutní místo a vedle kláštera benediktinů zde vyrostl velký poutní kostel Sv. Jana Křtitele. Všechny památky byly v žalostném stavu a ocenění jsme získali díky rychlosti, se kterou se podařilo tyto věci napravovat," vysvětluje starosta.
SVATOJÁNSKÁ NADACE
Již v roce 1992 zde vznikla Svatojánská nadace, fond pro ochranu a zvelebování památek obce. Fond sdružuje nejen místní občany, ale především mnoho přátel a příznivců obce, zdejších rodáků i lidí, kterým Svatý Jan přirostl k srdci. Objevila se celá řada sponzorů a dárců, hodně peněz se vybralo od místních a v krátké době se podařilo obnovit nejen obrovský kostel, ale i řadu dalších památek. To bylo původním posláním nadace, posléze se přidalo pořádání koncertů v kostele, který má mimořádně dobrou akustiku.
"Od roku 1993 jsme uspořádali na 55 koncertů a vystřídaly se zde soubory prakticky z celého světa. Svatojánské koncerty se staly pojmem, přijíždějí na ně lidé zdaleka a troufám si říci, že již přesáhly regionální význam. Přál bych všem starostům, aby i v jejich obcích vznikaly podobné aktivity jako je naše Svatojánská nadace. Její přínos pro rozvoj obce je obrovský," zdůrazňuje Jiří Ševčík.
Zlatou stuhu v regionu nezískala obec jen za obnovu památek a pořádání koncertů.
"Jistě, kritéria jsou komplexnější. Jde o celkovou úroveň vesnice a návrat k jejímu původnímu významu a obrazu. My jsme si už na začátku roku 1990 takový program obnovy obce vypracovali a daří se nám jej naplňovat. Podařilo se nám vybudovat šest nových obecních bytů a obnovit i další obecní stavby. Postavili jsme nádhernou restauraci, ke které letos přibude hotelová část.
Svatý Jan ročně navštíví 70 tisíc návštěvníků. To je velké množství. Dříve tady pro tyto návštěvníky nebylo doslova vůbec nic. Svítilo tu jen pár světel veřejného osvětlení. Nejprve jsme tedy udělali alespoň stánek s občerstvením a nyní zde už máme restauraci, která splňuje všechny podmínky a potřeby," dodává starosta.
PROBLÉMY INFRASTRUKTURY
Už v roce 1994 se obci podařilo, jako první v okrese, zavést kabelovou televizi. Dříve zde bylo možné přijímat jenom jeden televizní program, dnes je to 8 programů a k tomu mnoho rozhlasových stanic. Kdo chce v obci telefon, může jej mít. Zde jsou poměrně dobré zdroje vody, takže zatím se neuvažuje o vodovodu, není tedy ani kanalizace a problém se řeší povětšinou domovními čističkami.
Ani ve Svatém Janu pod Skalou nejde všechno hladce. Například obec marně čeká na zavedení plynu. Prostředky má, ale Středočeská plynárenská se k věci staví velice špatně a nechce plynofikaci povolit.
"Jsme pro ně příliš malé sousto, přestože v podobě internátní školy v klášteře máme i jednoho velkoodběratele. Firmě se to prostě nevyplatí. Přitom jde z ekologického hlediska o velice důležitou věc. Svatý Jan je obcí v samém středu Národní rezervace Karlštejn, je obklopen krasovou oblastí a je její nedílnou součástí.
Ekologickou stavbou je objekt naší restaurace. Na příkladu této stavby a rekonstrukce školy chceme ukázat, jak lze věci v našich podmínkách řešit. Tuto budovu zatím vytápíme propan-butanem, ale všechno je připraveno na zemní plyn. Rádi bychom na plynové vytápění přešli všude, protože obec leží v uzavřeném údolí, což způsobuje řadu problémů hlavně ve dnech inverze," konstatuje starosta.
Obec trápí i další problém. Má své kontejnery, pravidelný odvoz domovního odpadu, organizuje sběr železného odpadu. Je to finančně velmi drahá záležitost, ale pro sousední větší obce ještě nákladnější a bohužel na to zřejmě nemají.
Tam prostě řízená likvidace odpadů podle zákona neexistuje, lidé nemají kam odpad dávat a v okrajových částech katastru naší obce vznikají černé skládky. S tím se zatím vypořádat nedokáže.
DALŠÍ PLÁNY
Hlavním cílem zůstává samozřejmě plynofikace. Zároveň se uvažuje o úplně novém využití energie ze svatojánských pramenů, které jsou velmi vydatné a mají příznivou teplotu. Obec zahajuje projektové řízení na vybudování několika tepelných čerpadel, která by vytápěla zatím obecní objekty. Voda má celoroční teplotu 10,5 řC a vyvěrá zde množství asi 25 litrů za vteřinu. Zdroj by mohl dát 500 kW.
Obec bude žádat dotaci nejen z Ministerstva životního prostředí, ale také z evropského programu SAPARD. Trvalým úkolem zůstává proces dalšího "zabydlování" obce. Stále ještě je zde dost chalup, které zatím slouží pouze k rekreaci nebo zejí prázdnotou.
MARTIN HOSPODSKÝ
FOTO AUTOR
