Menu
e-shop
Ještě v loňském předjaří, kdy starostka Držovic na Prostějovsku Blanka Kolečkářová a mohelnická advokátka Mgr. Jana Hamplová vydaly iniciativu Osvoboďme obce a města od povinnosti hradit soudní poplatky, se mohlo zdát že jde o okrajové téma. S čím dál napjatějšími rozpočty obcí a nutností radnic šetřit, kde se dá, je však tento problém stále palčivější.
Obec Držovice (1300 obyvatel) vznikla 1. 7. 2006 po referendu, v němž se občané rozhodli pro samostatnost a oddělení obce od Prostějova. Jenže vedení nově vzniklé obce pojalo podezření, že vyrovnání po tomto oddělení nebylo vůči Držovicím spravedlivé. »Zákon totiž stanovil, že krajský úřad schválí pouze formu vyrovnání, ne však její obsah. Námi zadaný nezávislý posudek vyčíslil rozdíl mezi provedeným vyrovnáním a tím, na co obec podle našeho názoru nárok měla, v řádu až desítek milionů. Obec po marné snaze řešit věc mimosoudně podala žalobu, kdy žalovala nejprve částku 10 mil. Kč,« vysvětluje starostka Držovic Blanka Kolečkářová.
JAK ODLOŽIT PLATBU VYŠŠÍCH POPLATKŮ A ZÍSKAT VĚTŠÍ JISTOTU
Starostka však ještě upřesňuje: »Od začátku sporu chce naše obec dospět k tomu, aby soud určil znalecký ústav, který by částku určil přesně. Jako žalobce jsme povinni uhradit soudní poplatek, jehož výše se odvíjí od hodnoty předmětu sporu. V případě žalovaných 10 milionů byl soudní poplatek v řádu statisíců. Obec však nemohla uvolnit tak velkou částku, když navíc ani nebylo jisté, jak dlouho spor potrvá. Proto jsme snížili žalovanou částku, čímž se logicky snížil i soudní poplatek. Avšak ve chvíli, kdy soud dospěje k nařízení vypracování posudku a ten určí přesnou částku, obec změní svůj žalobní návrh na zjištěnou částku. Samozřejmě pak zaplatí i vyšší soudní poplatek, ale soudní řízení už bude v určité fázi a obec získá větší jistotu. Odložením platby vysokých poplatků tak obec ušetřila finance, ale hlavně si zajistila možnost jejich použití (že vůbec jsou a neodešly soudu).«
INICIATIVU UŽ PODPOŘILO 350 SÍDEL
Právě tato zkušenost s dosud neukončenou kauzou vedla starostku Držovic Blanku Kolečkářovou, aby spolu s mohelnickou advokátkou Mgr. Janou Hamplovou loni v březnu vydaly iniciativu Osvoboďme obce a města od povinnosti hradit soudní poplatky (celé znění dokumentu včetně kontaktů na jeho autorky najdete v elektronickém newsletteru Moderní obce č. 5/2009, který je ke stažení v archivu newsletterů na www.moderniobec.cz - viz odkaz v menu vlevo).
Třebaže uplynulý rok byl ekonomicky i politicky neobyčejně náročný a autorky iniciativy za sebou nemají žádný aparát, který by tento dokument propagoval a šířil, iniciativu svými podpisy podpořili představitelé už zhruba 350 obcí.
NĚKTERÉ OBCE JIŽ NA SOUDNÍ SPORY REZIGNOVALY
Argumentaci ve prospěch osvobození obcí a měst od povinnosti hradit soudní poplatky lze velmi zjednodušeně shrnout takto: Obce - na rozdíl od většiny ostatních právnických osob - mají základ v právu veřejném, neboť vznikly na základě zákona jako jednotky územní samosprávy, která plní ve většině svých rolí veřejnoprávní funkce. Případně podávanými žalobami obce neřeší soukromoprávní vztahy, ale plní povinnosti uložené jim státem, a to konkrétně povinnosti nastavené zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Z něho mj. vyplývá, že obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku, chránit jej před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody, stejně jako sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv (viz též box).
Předseda Sdružení místních samospráv (SMS) ČR, starosta městyse Osvětimany na Uherskohradišťsku Ing. Josef Bartoněk potvrzuje, že sdružení zná už několik případů, kdy obec kvůli vysokým soudním poplatkům nakonec své nároky u soudu nevznesla.
»Obce nebývají běžnými žalobci v soudních řízeních, v nichž by se domáhaly uhrazení velké částky. Ale protože soudní poplatek se hradí ve výši 4 % žalované částky, při sporech o vysoké částky tak mohou činit i statisíce, ba až 1 mil. Kč, což je horní hranice poplatku. Povinnost uplatňování práv obce u větších sporů, zejména v případě menších obcí, tedy může narazit na nedostatek financí. Dochází tím ke kontroverzi: Na jedné straně stát ukládá obcím bránit svá práva u soudu, na straně druhé mu obec musí zaplatit poplatek za přístup k soudu. Přitom u soukromých subjektů je soudní postup právem, u obcí však povinností. Ale kdyby obec - třeba kvůli vysokým soudním poplatkům - rezignovala na hájení svých práv, mohlo by to vyvolat otázky, zda svůj majetek spravuje řádně s péčí dobrého hospodáře,« upozornil Ing. Josef Bartoněk.
PROKÁZAT NÁROK NA OSVOBOZENÍ OD ÚHRADY NENÍ SNADNÉ
Podle jeho slov Sdružení místních samospráv ČR již několika obcím doporučilo požádat o osvobození od úhrady soudního poplatku. »V těchto žádostech podle našich zkušeností obce bývají úspěšné v polovině případů,« uzavřel předseda SMS. (Pozn. redakce: O prominutí soudního poplatku požádala i obec Držovice, ale nebylo jí vyhověno.)
Že mnohé obce o možnosti žádat o osvobození od hrazení soudního poplatku ani nevědí, potvrzuje rovněž starosta Suché Lozi Mgr. Petr Gazdík, který je předsedou hnutí Starostové a nezávislí a ve Zlínském kraji vede kandidátku TOP 09 do letošních parlamentních voleb. Jenže prokázat nárok na osvobození bývá pro obec velmi složité, byť obecní rozpočty teď krvácejí: Obci totiž přicházejí pravidelné příjmy, a proto by musela prokázat, že většinu z nich »spolknou« mandatorní výdaje.
»Jakmile totiž soud vidí na výpise, že obec má peníze, dokonce třeba i hodnotné jiné majetky, od hrazení soudních poplatků ji neosvobodí,« komentuje to Mgr. Petr Gazdík. »Při riziku hradit jak soudní poplatek, tak náklady protistrany se pak mnohý starosta rozhodne věc raději nechat být. Pokud však vím, stát se z placení těchto poplatků osvobodil, osvobodil z této povinnosti také státní fondy, dokonce i cizí státy. Vezmeme-li v úvahu, co obce musí pro stát vykonávat a že jejich majetek je majetkem veřejným, pak je třeba od poplatkové povinnosti územní samosprávné celky osvobodit také.«
KRIZE OBRACÍ POZORNOST I NA VÝDAJE KVŮLI POPLATKŮM
Starosta Suché Lozi proto tvrdí: »Jakkoliv hrazení soudních poplatků nepředstavuje pro obce až tak běžný problém, v souvislosti s krizí jejich rozpočtů bude obce tížit a zajímat stále víc.«
Mgr. Petr Gazdík upozorňuje na hrazení soudních poplatků obcemi i v širších souvislostech. Říká: »Finanční hospodaření veřejnoprávních institucí se zobrazuje v tzv. veřejném dluhu. Ten zahrnuje jak státní rozpočet, tak mimorozpočtové fondy, ale i výsledek hospodaření obcí, měst a krajů. Musí-li se obce na zaplacení vysokého soudního poplatku zadlužit, pak stát sice vykáže příjem ve státním rozpočtu, ale naproti tomu nezlepší svůj veřejný dluh, který se zhorší závazkem obce.«
TÉMA, KTERÉ NEZAPADNE
Ještě před rokem, kdy iniciativa starostky Blanky Kolečkářové a advokátky Mgr. Jany Hamplové vešla ve známost, se toto téma snad zdálo jako okrajové. Nyní však, jistě i kvůli stále napjatějším rozpočtům obcí, nabývá na závažnosti. Svědčí o tom též fakt, že iniciativu podporuje jak Sdružení místních samospráv, tak hnutí Starostové a nezávislí, jež si předsevzalo v dalším volebním období usilovat o řešení tohoto problému.
I právník Mgr. Pavel Drahovzal z Kanceláře Svazu měst a obcí (SMO) ČR potvrzuje, že o placení soudních poplatků obcemi je nutno diskutovat. »Ovšem až po volbách,« poznamenává. »Nyní by ukvapené, nedomyšlené řešení mohlo i zhoršit stávající stav. Soudní poplatky, resp. jakékoliv výdaje a příjmy obcí by se měly řešit také v návaznosti na přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní a doprovázející diskuse o rozšíření portfolia sdílených daní.«
Mgr. Pavel Drahovzal se rovněž odvolává na předběžné konzultace s odborníky z legislativní komise předsednictva SMO ČR. Z nich vyplývá, že návrh je třeba prozkoumat z pohledu ústavně právně zaručeného práva na rovnost účastníků soudního řízení, možnosti obce dožadovat se osvobození od hrazení soudního poplatku s ohledem na její ekonomickou situaci, stejně jako zohlednění skutečnosti, že tutéž povinnost starat se o majetek s péčí řádného hospodáře mají i právnické osoby, resp. členové jejich statutárních orgánů. »V budoucnu se touto záležitostí bude SMO zabývat komplexně a velmi podrobně, a to jak na úrovni odborné, tak na úrovni věcné a praktické,« uzavřel Mgr. Pavel Drahovzal.
MAJÍ OBCE HRADIT SOUDNÍ POPLATKY?
Argumenty PRO:
Obce se odlišují od většiny ostatních právnických osob tím, že mají základ v právu veřejném, tedy že vznikly na základě zákona jako jednotky územní samosprávy, která plní ve většině svých rolí veřejnoprávní funkce, tzn. takové funkce, na kterých nelze tvořit zisk, anebo tento zisk by sice tvořit šel, ale stát deklaruje, že na těchto činnostech vytvářet zisk odmítá a zapovídá z důvodu sociálních a jiných (například školství, zdravotnictví, péče o životní prostředí apod.). Stát dokonce na tuto činnost obcím přispívá z daňových výnosů. Tyto výnosy však mají sloužit především k plnění veřejnoprávní role obce, nikoli k tomu, aby například v podobě soudních poplatků pouze změnily své veřejnoprávní určení a přesunuly se zpět do státního rozpočtu. Tento přesun je neobhajitelný mimo jiné i proto, že obec podávanými žalobami neřeší soukromoprávní vztahy, ale plní opět povinnosti uložené jí státem, a to konkrétně povinnosti nastavené zákonem o obcích číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
Z §38 zákona o obcích je zřejmé, že nezáleží pouze na vůli obcí, zda budou či nebudou uplatňovat svoje práva, ale je to jejich zákonná povinnost uložená jim »státem«, tedy zákonodárci. Za této situace, a dále za situace, kdy obce stěží naplňují veřejnoprávní potřeby svých občanů jako příslušníků veřejnoprávní korporace, o které je povinna se starat a zajišťovat jejich potřeby (viz §2 zákona o obcích), je absurdní, aby obec hradila soudní poplatky do rozpočtu státu.
Pochybnosti:
Návrh na osvobození obcí od hrazení soudního poplatku by bylo třeba nejprve prozkoumat z hlediska systémového přístupu, tj. z pohledu ústavně právně zaručeného práva na rovnost účastníků soudního řízení, možnosti obce dožadovat se osvobození od hrazení soudního poplatku s ohledem na její ekonomickou situaci (ačkoliv je zřejmé, že prokázání této situace je nepoměrně obtížnější než u jiných subjektů účastnících se soudního řízení), zohlednění skutečnosti, že stejnou povinnost starat se o majetek s péčí řádného hospodáře mají i právnické osoby, resp. členové jejich statutárních orgánů.
Obec již nespravuje majetek státu (což bylo zřejmé za minulého režimu), nýbrž svůj vlastní a jako vlastník by měla mít i povinnosti.
Argumenty PROTI:
Územní samosprávné celky, tedy obce a kraje, už jsou osvobozeny od soudních poplatků v případech, kdy se spor týká výkonu státní správy, který je na ně přenesen.
Soudní poplatky v českém právním řádu plní především preventivní a regulační funkci. Samy o sobě i jejich regulační hladina tak představují institut, který má regulovat nežádoucí společenské jevy, tj. zabránit podávání šikanózních, neúčelných a zbytečných žalob. Vracení soudních poplatků při při zpětvzetí návrhu či uzavření smíru před meritorním rozhodnutím sporu (součástí předkládané novely zákona o soudních poplatcích) má za cíl posílit motivaci účastníků ke snaze o smírné řešení sporu.
Současný průtah obcí Držovice na trase Prostějov-Olomouc kopíruje v tomto úseku někdejší tzv. císařskou silnici z roku 1728 spojující Vídeň - Brno - Prostějov - Olomouc (a dále Slezsko a Polsko).
V Držovicích, odkud vzešla iniciativa Osvoboďme obce a města od povinnosti hradit soudní poplatky, najdete i kostel zasvěcený Panně Marii Svatohorské.
FOTO: ARCHIV
