V minulém čísle jsme publikovali 1. část článku "Co přináší nový zákon o volbách do zastupitelstev obcí". Nyní zveřejňujeme jeho dokončení. Okamžikem vzniku mandátu je zvolení, tj. okamžik, kdy je ukončeno hlasování ve volební místnosti. Důvody zániku mandátu jsou zákonem uvedeny taxativně. K...
| V minulém čísle jsme publikovali 1. část článku "Co přináší nový zákon o volbách do zastupitelstev obcí". Nyní zveřejňujeme jeho dokončení.
Okamžikem vzniku mandátu je zvolení, tj. okamžik, kdy je ukončeno hlasování ve volební místnosti. Důvody zániku mandátu jsou zákonem uvedeny taxativně. K zániku mandátu dochází buď přímo ze zákona /§ 55 odst. 2, např. odmítnutím slibu člena zastupitelstva obce (ZO) nebo složením slibu s výhradou/, nebo vysloví-li to ZO (§ 55 odst. 3, např. pokud byl člen ZO pravomocným rozhodnutím soudu odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody). Pokud by však zastupitelstvo na nejbližším zasedání ani na mimořádném zasedání svolaném z podnětu přednosty okresního úřadu (OkÚ) nevyslovilo zánik mandátu ze zákonem stanovených důvodů, je k tomu oprávněn a povinen přímo přednosta OkÚ. Pro případ neslučitelnosti funkcí zákon dosavadní lhůtu 48 hodin pro učinění právního úkonu směřujícího k ukončení pracovního poměru prodlužuje na lhůtu 3 dnů. Současně upřesňuje i postup doručení dokladu potvrzujícího, že důvod neslučitelnosti funkcí pominul. Člen ZO, jemuž byl vysloven zánik mandátu, má možnost domáhat se ochrany u příslušného krajského soudu. Uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu obce, nastupuje náhradník z kandidátní listiny téže volební strany, a to dnem následujícím po dni, kdy došlo k zániku mandátu. Není-li náhradník, zůstává mandát uprázdněn do konce funkčního období ZO. Náhradník může rezignovat na svoje postavení nejen poté, co nastoupil za člena ZO, ale samotné postavení náhradníka může zaniknout i písemnou rezignací, a to dnem, kdy ji obdrží starosta. Volební zákon upravuje i soudní přezkum a vymezuje případy, ve kterých se lze domáhat ochrany u soudu. Zákon poskytuje ochranu u okresního soudu ve věcech chyb a nedostatků v seznamech voličů. Rozhodováním v otázkách spojených s vyřazením kandidujících volebních stran nebo kandidátů (odmítnutí kandidátní listiny, škrtnutí kandidáta na kandidátní listině, rozhodnutí o registraci kandidátní listiny) je příslušný krajský soud. Zákon nově prodlužuje lhůty pro podání opravných prostředků k soudu na dva pracovní dny. Zákon rovněž upravuje možnost odvolat se ke krajskému soudu proti usnesení ZO (resp. přednosty OkÚ, ministra vnitra), kterým byl vysloven zánik mandátu člena zastupitelstva. Pro tyto případy je výslovně upraven odkladný účinek podaného návrhu (k zániku mandátu v těchto případech dochází až pravomocným rozhodnutím soudu nebo marným uplynutím lhůty k podání návrhu). V § 60 nalezla svou úpravu i možnost podání návrhu na neplatnost hlasování voleb nebo volby kandidáta, v případě takového porušení volebního zákona, kterým mohly být ovlivněny výsledky voleb nebo hlasování. Oprávněnou k podání návrhu je každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen ZO volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, a to ve lhůtě deseti dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Stanislav Kadečka, katedra správní vědy, správního práva a finančního práva, Právnické fakulty MU v Brně, katedra práva Ekonomicko-správní fakulty MU v Brně |
