Vzniká společný konzultativní výbor Důležitou pomoc při rozvíjení mezinárodně politických aktivit poskytuje obcím Svaz měst a obcí ČR. Proto jsme se na jeho výkonného místopředsedu pro zahraniční vztahy doc. RNDr. Václava Černého, CSc. obrátili s následujícími dotazy. [*] Jaké jsou konkrétní...
Vzniká společný konzultativní výbor
Důležitou pomoc při rozvíjení mezinárodně politických aktivit poskytuje obcím Svaz měst a obcí ČR. Proto jsme se na jeho výkonného místopředsedu pro zahraniční vztahy doc. RNDr. Václava Černého, CSc. obrátili s následujícími dotazy.
[*] Jaké jsou konkrétní výsledky zahraničních aktivit svazu za poslední půlrok?
Nejvýznamnější výsledek zahraničních aktivit nejen za poslední půlrok, ale možná za celou dobu existence svazu je současné vytváření tzv. Společného konzultativního výboru Výboru regionů Evropské unie (EU). Výjimečnost a význam tohoto Společného konzultativního výboru spočívá v tom, že zástupci místních samospráv a krajů ČR se do detailů seznámí s prací jednoho z vrcholných orgánů EU. Budou moci v rámci jeho schůzí projednávat nejen problémy, které jsou na pořadu jednání Výborů regionů, ale i další otázky společného zájmu.
Zmíněné aktivity získaly na intenzitě zejména poté, co Parlament ČR schválil vznik krajů. Jejich cílem bylo i za přispění svazu vytvořit nějakou formu nadstandardních vztahů mezi EU a ČR. Výsledkem je, že v současné době jsou i za českou stranu již doporučeni svazem a hejtmany členové a náhradníci do Společného konzultativního výboru. Zbývá je už jenom schválit na ministerské úrovni.
[*] Jedná se o významný mezinárodní úspěch. Nemůže se však stát, že obce se budou spíše ptát, co z toho budou mít?
Myslím, že většina obcí již takto neuvažuje. I proto, že mnohé mají zkušenost z partnerských styků s obcemi z Evropské unie a dalších zemí. Zcela jistě se však takový názor ještě objevuje a v některých obcích může být i většinový. Odpověď je, že vyjednávání co nejlepších podmínek pro náš vstup do Unie se musí dít na všech úrovních. Úroveň Výboru regionů je přitom velmi důležitá, protože má právo i povinnost vyjadřovat se v oblastech, které se týkají samosprávy, k zákonům a direktivám Unie, což je právě pro obce velice důležité.
Podstatné také je, že svým zájmem o nadstandardní styky dokazujeme, že o vstup do Evropské unie opravdu stojíme. Tento postoj je při jednáních v Bruselu citlivě vnímán a také oceňován.
[*] Existují ještě jiné evropské orgány, se kterými svaz spolupracuje?
Již od roku 1990 je svaz členem Rady evropských municipalit a regionů (CEMR), se kterou aktivně spolupracoval např. v kampani o cenu Evropských měst udržitelného rozvoje a při šíření myšlenek Místní agendy 21. Z bruselské centrály CEMR také dostáváme velké množství informačních materiálů, které se týkají práce jednotlivých komisí, rovněž tak dokumentů o závažných tématech diskutovaných v Unii jako celku.
Jeden z takových dokumentů se týká problematiky vstupu kandidátských zemí do EU a je dílem pracovní skupiny LOGON. Jsou v něm popsány zkušenosti Finska, Rakouska a Švédska se vstupem do Evropské unie, chyby, kterých se před vstupem dopustily, a problémy, které musely řešit při vstupu.
Další organizací, jíž je Česká republika členem a je v ní zastupována naším svazem a nyní též kraji, je Rada Evropy -Kongres místních a regionálních orgánů Evropy (CLRAE). Činnost naší delegace v tomto kongresu byla v loňském roce dokonce dávána veřejně za vzor, protože k nám pozvala delegaci starostů běloruských měst. Byli v ní zastoupeni také opoziční starostové a všichni společně se mohli přesvědčit o tom, jak jsou v České republice města a obce řízeny samosprávnými orgány a jak je organizován náš svaz.
[*] Svaz rozvíjí spolupráci nejen na úrovni příslušných orgánů EU, ale též s organizacemi jednotlivých států. Jaké formy má tato spolupráce?
Svaz samozřejmě jedná i s asociacemi jiných států. Příkladem jsou současné kontakty s francouzským svazem, které vedly k podpisu smlouvy o spolupráci, i nejnovější zájem Svazu měst a obcí belgického Valonska o navázání těsnějších styků. Formy této spolupráce spočívají ve výměně delegací sestavených z členů vrcholných orgánů svazů a zástupců měst, které se zajímají o navázání partnerských vztahů. Přitom se vzájemně informujeme o statutech svazů, organizační struktuře apod. Může také dojít k domluvě o některých oblastech styků, které si zaslouží zvláštní pozornost a ke zformulování harmonogramu na jejich plnění.
To ovšen není jediný způsob navazování partnerských styků. Obce a města je mohou současně uzavírat též podle svého vlastního uvážení. Svaz je orgánem obcí, který byl jimi svobodně ustaven a musí sloužit jejich zájmům, a nikoliv orgán, kterého musí být poslušný. Proto záleží jenom na nich, zda budou chtít při navazování těchto vztahů využít pomoc Svazu měst a obcí či nikoliv. Ta se v oblasti partnerských vztahů odehrává především v rovině informační a při formulování žádostí o finanční podporu při organizování nějakých větších akcí, na které jsou z fondů EU uvolňovány příslušné prostředky.
[*] V současnosti sdružuje svaz asi 2300 subjektů. Mají možnost se systematicky seznamovat s aktivitami, které jejich jménem rozvíjí?
Mezi priority svazu patří kvalitní informování členů o všem, co děláme. Proto téměř od svého založení vydáváme měsíčník InS (Informační Servis), ve kterém informujeme o jednáních sněmu, rady a předsednictva svazu, o jednáních komisí, připomínkách svazu k zákonům a jejich novelám, o zahraničních aktivitách svazu, komisí atd.
Svaz dále uveřejňuje nabídky obcí a měst ze zahraničí k navázání partnerských vztahů s obcemi a městy v ČR, případně i k účasti na domácích i zahraničních školeních, konferencích, workshopech atd. V loňském roce byla navíc vytvořena webová stránka Svazu měst a obcí (adresa www.smocr.cz), na níž lze nalézt většinu z těchto informací i další.
[*] Mohou pobídek svazu využívat obce, které nejsou jeho členy?
Časopis InS je zdarma rozesílán všem členům svazu. Záleží jenom na vedení obce, jak umožní dalším subjektům přístup k informacím. Webová stránka je k dispozici všem, takže má-li nějaká obec, která není členem svazu, zájem o některou akci nebo informaci, naši pracovníci jí rádi poradí. Jiná věc je, když se jedná o akci, která je zčásti nebo plně hrazena z peněz svazu. Tam samozřejmě pomoci nemohou.
[*] Domníváte, že současná etapa reformy veřejné správy v ČR je v souladu s trendy, které se prosazují v zemích EU?
To je obtížná otázka. Pokud bych odvozoval ze záměrů a proklamací, pak se mohu domnívat, že ano. Avšak praktický způsob realizace reformy veřejné správy je zatím neuspokojivý, jak o tom svědčí diskuze v rámci svazu. Je-li příčinou současného stavu pouze nezvládnutí tohoto obtížného úkolu z důvodů snahy o co nejrychlejší naplnění Ústavy ČR po letech váhání, pak se jedná o pracovní selhání s vážnými provozními důsledky, ale ne o systémový odklon od principů vyznávaných v Evropské unii.
Mezi ně patří principy samosprávné demokracie, subsidiarity, partnerství, spolurozhodování a další, jejichž uvedení do života se neobejde bez uzákonění nástrojů jako je právo na informace, jasné vymezení kompetencí a zodpovědnosti, posílení finančních a administrativních pravomocí samosprávných orgánů apod.
K porozumění a naplnění těchto principů vzniknou v naší společnosti ještě velké diskuze. Ty se ostatně odehrávají i ve vrcholných orgánech EU. Jejich představitelé si uvědomili, že rozšiřování Unie nutně vyvolá další vzdálení bruselské byrokracie občanům členských zemí. Proto hledají takové formy vládnutí, které vládu lidem opět přiblíží. Nyní uvažují o přípravě Charty regionální samosprávy a diskutují o různých verzích Deklarace dobrého vládnutí v současné Evropě.
Miloš Charbuský,
Fakulta Ekonomicko-správní
Univerzity Pardubice
