Změnila současná krize váš vztah s municipalitami jako s důvěryhodnými a spolehlivými klienty? Došlo například ke zpřísnění podmínek úvěrů nebo k jejich pozastavení? Klasifikované úvěry rostou v segmentu fyzických i podnikatelských osob - jak je to s městy a obcemi? Na to jsme se zeptali zástupců...
Změnila současná krize váš vztah s municipalitami jako s důvěryhodnými a spolehlivými klienty? Došlo například ke zpřísnění podmínek úvěrů nebo k jejich pozastavení? Klasifikované úvěry rostou v segmentu fyzických i podnikatelských osob - jak je to s městy a obcemi? Na to jsme se zeptali zástupců následujících bank.
KB: NEJMENŠÍ MÍRA RIZIKA
Podle slov Lucie Kudrnové, vedoucí marketingu pro podniky a municipality Komerční banky (KB), jsou města a obce pro banku významnými klienty a přístup KB k nim se ani vlivem krize nemění. "I přes tento nesporný fakt doporučuje Komerční banka městům a obcím s vyšším dluhovým zatížením pečlivě posoudit své projekty a výši zamýšleného úvěru s ohledem na aktuální přebytky běžného rozpočtu. Ty jsou kvůli recesi poznamenány výpadky v příjmech ze sdílených daní. Všeobecně municipalitám doporučujeme realistickou aktualizaci rozpočtu na letošní rok a výhledu na roky příští," dodává Lucie Kudrnová.
Komerční banka pokračuje v úvěrovém financování municipalit. Nedošlo ani ke zpřísnění úvěrových podmínek, neboť města a obce stabilně patří mezi klienty s nejmenší mírou rizika pro banku. "KB však samozřejmě musí zohlednit výpadky ve sdílených daních municipalit při zpracování analýzy každého klienta. který žádá o poskytnutí úvěrových zdrojů. Kromě finanční stability žadatele posuzujeme také konkrétní podmínky každého projektu, případně podmínky dotace," vysvětluje Lucie Kudrnová.
Počty klasifikovaných úvěrů jsou dlouhodobě v segmentu municipalit marginální. Během posledního roku jejich počet dokonce klesl. Jak zdůraznila Lucie Kudrnová, banka velmi dbá na prevenci: "Naši bankovní poradci a především specialisté na financování měst a obcí se snaží klientům poradit, jak si i v současné situaci udržet dobrou finanční kondici."
ČSOB: PROJEKTY S ENERGETICKÝMI PŘÍNOSY
Josef Vaňousek z oddělení Řízení obchodů SME Československé obchodní banky uvedl, že vztah ČSOB ke klientům z řad měst a obcí nebyl a není dopadem momentálního ekonomického zpomalení nijak výrazně poznamenán. Města a obce jsou pro banku i nadále důvěryhodnými a spolehlivými partnery.
"Vůbec jsme neuvažovali o pozastavení či omezení financování municipální klientely, naopak jsme naši úvěrovou angažovanost proti minulým obdobím ještě zvýšili. Jedním z hlavních důvodů je fakt, že ČSOB podporuje projekty, které jim v budoucnu zajistí především energetické a provozní přínosy. V zájmu banky tak rozhodně není financování projektů megalomanského rozsahu s negativním dopadem do cash flow nebo takových, které vyvolávají další nejasné investice. Postupně u takových klientů banka přehodnocuje postoj k jednostranně vypsaným podmínkám, které jí například neumožňují v potřebném rozsahu monitorovat příjmovou a výdajovou část jejich rozpočtu," konstatoval Josef Vaňousek.
Ani v ČSOB zatím klasifikaci u úvěrů poskytnutých městům a obcím nezaznamenali.
PS: KRIZE ZASÁHLA I OBCE
Tisková mluvčí Poštovní spořitelny (PS) Denisa Salátková říká, že finanční krize zasáhla všechny subjekty, obce nevyjímaje. "Navzdory tomu poptávka po investičních úvěrech pro obce zatím nebyla negativně ovlivněna. Ve srovnání s komerčními subjekty jde o méně rizikový sektor. Stále platí, že obce představují důvěryhodný, spolehlivý a pro nás velmi důležitý segment," komentuje financování municipalit.
Poštovní spořitelna je však obezřetnější při vyhodnocování schopnosti konkrétní municipality splácet poptávané financování s ohledem na aktuální pokles daňových příjmů obcí a měst, který se dá očekávat i v příštím roce. Úvěry však PS nadále poskytuje. Největší zájem je o úvěry na investiční projekty, na které obce čerpají dotace ze strukturálních fondů EU. "Na druhou stranu jsou nyní obce samotné v zadlužování velmi opatrné, protože vědí, že budou muset šetřit a nechtějí své rozpočty zatěžovat dalšími výdaji," doplňuje Denisa Salátková.
Poštovní spořitelna podle vyjádření své tiskové mluvčí - vzhledem ke značnému objemu prostředků - posuzuje žádosti o financování komunálních projektů vždy na individuální úrovni: "Proto úvěry, které jsme poskytli municipalitám, jsou řádně a včas spláceny."
ČS: PLATEBNÍ MORÁLKA JE VELMI DOBRÁ
I Česká spořitelna (ČS) považuje stále municipality a ostatní subjekty veřejného sektoru za dobré klienty s relativně nízkým kreditním rizikem. Podle vysvětlení Milana Haška, ředitele úseku komunálního financování České spořitelny, se změnila jedině výtěžnost daní, která je nižší hlavně u daně z příjmu právnických a fyzických osob. "Vývoj daňového inkasa by se již neměl výrazně zhoršovat a situace by se s přijetím úsporných opatření mohla i mírně zlepšit," dodává.
ČS dosud neměla důvod k tomu, aby s financováním municipalit přestala, nebo ho omezila. "Ratingové nástroje a úvěrovou politiku v tomto klientském segmentu máme dobře nastavené. Platební morálka municipalit je velmi dobrá. Pokud se podíváme na celkové úvěrové portfolio v tomto segmentu, je procento klasifikovaných úvěrů zanedbatelné," zdůrazňuje Milan Hašek.
/jch/
Pohled z druhé strany
Pociťuje vaše město v průběhu současné hospodářské krize ze strany bank nějaké změny ve vašem vztahu? Zaznamenali jste například zpřísnění, případně pozastavení úvěrů? Na to jsme se zeptali představitelů tří měst.
Renata Ramazanová, starostka města Krnov: Naše město v tuto chvíli nepociťuje dopady hospodářské krize ze strany bank. Zatím jsme o úvěr nežádali, proto nevíme, zda a za jakých podmínek bychom úvěr získali. Také banky dosud nevznesly žádný požadavek k současným úvěrům, které město má, například v podobě vyššího zajištění stávajících úvěrů či navýšení úrokových sazeb.
Dan Jiránek, primátor statutárního města Kladno: V uplynulých letech jsme splatili většinu dluhů z minulosti. Ze splátek v úrovni 100 milionů korun ročně v roce 2004 jsme se nyní dostali na 35, respektive 25 milionů korun ročně při hospodářském výsledku za rok 2008 zhruba 200 milionů korun. Pravdou je, že banky nyní vyžadují podstatně více informací i možnost ovlivnit další případné zadlužování města v budoucnu.
Jan Kislinger, náměstek primátora statutárního města Pardubice: Město má dlouhodobou finanční strategii - nezadlužování. Úvěry používá pouze v mimořádných případech. K úvěrování běžných projektů (akcí) se neuchyluje ani v době finanční krize. Pouze v jednom případě budeme čerpat úvěr, a to na rekonstrukci Plaveckého areálu. Tento projekt má hodnotu 500 milionů korun a bude částečně hrazen z evropských fondů. Úvěr využijeme na dofinancování této dotace. Nemáme žádné špatné zkušenosti s bankami. Neočekávám je ani v době finanční krize.
/sk/
