Tuto otázku jsem si položila nad textem § 57 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR. Skutečnost, že se tento paragraf odvolává na velmi sporně formulovaný § 67 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, prohloubila moje rozpaky. Konkrétně se jedná o to, čí a čím budou rozpočtové a příspěvkové organizace...
Tuto otázku jsem si položila nad textem § 57 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR. Skutečnost, že se tento paragraf odvolává na velmi sporně formulovaný § 67 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, prohloubila moje rozpaky. Konkrétně se jedná o to, čí a čím budou rozpočtové a příspěvkové organizace zřizované státem.
Musím se ale vrátit do historie. Samostatnost obcí byla prakticky zrušena k 1. 1. 1950 zákonem č. 279/1949 Sb. Zákon o obcích č. 367/1990 Sb. znovu konstituoval obec jako jednotku územní samosprávy odlišnou od státu, resp. státní správy a obnovil samostatné vlastnictví a hospodaření obce. Zmíněný § 67 v zásadě uvádí, že obce jsou ve vztahu k rozpočtovým a příspěvkovým organizacím (ROPO), které zřídily místní a městské národní výbory právním nástupcem zrušených národních výborů (odst. 1 § 67), a to v roli a úloze zřizovatele uvedených organizací.
Odstavec 2 téhož paragrafu umožňuje, aby okresní úřady, které byly pověřeny výkonem funkce zřizovatele (a to pouze do 31. 12. 1992) ve smyslu a rozsahu přílohy č. I. k zákonu č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech na základě dohody s obcí, přenesly na obec funkci zřizovatele u těch ROPO, které v příslušné obci mají své sídlo. K přenesení této pravomoci muselo dojít vždy, když o to obec požádala.
Zákon ovšem neřešil postup či způsob, jak výše uvedeného dosáhnout tak, aby nenastaly jisté pochybnosti v otázce právoplatného zřízení ROPO obcí, zejména v otázce vlastnictví či převodu vlastnictví k příslušnému majetku (nemovitému i movitému). Pro vyjasnění dalších souvislostí je zapotřebí připomenout, že zákon č. 367/1990 Sb. byl účinný od 24. 11. 1990.
NEJEN PRONÁJEM
Od 24. 5. 1991 je účinný zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (v platném znění). Tento zákon doprovází výše uvedený "převod funkce zřizovatele" (podle § 67 zákona č. 367/1990 Sb.) restitucí historického majetku obcí a odstátněním, resp. municipalizací majetku státu, se kterým do 23. 11. 1990 hospodařily rozpočtové a příspěvkové organizace národních výborů nebo pokud s majetkem státu (v období po 23. 11. 1990) začaly hospodařit obce "způsobem obdobným právu hospodaření".
Jak vyplývá z některých rozhodnutí soudu, tímto hospodařením nebyl míněn pouhý pronájem majetku, ale péče o něj, jeho zvelebování či užívání pro potřeby obce - jinak soud neuznal jako splněnou podmínku stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 172/1991 Sb.
V květnu 1991 obcím měl připadnout:
[*] historický majetek obcí (§ 2 zákona č. 172/1991 Sb.),
[*] majetek státu, se kterým hospodařily rozpočtové a příspěvkové organizace zřízené místními a městskými národními výbory (pokud na obec byla přenesena funkce zřizovatele - ze zákona či dohodou na žádost obce),
[*] majetek státu, se kterým obce po 23. 11. 1991 začaly hospodařit způsobem "obdobným právu hospodaření",
[*] další majetek státu uvedený v § 3, 5 a 6 zákona č. 172/1991 Sb.
K 1. červenci 2000 pak se jedná o majetek vymezený v § 2a zákona č. 114/2000 Sb.
Pokud se podle zákona č. 172/1991 Sb. převádí do vlastnictví obcí nemovitý majetek státu, jsou obce povinny učinit návrh příslušnému středisku geologie na zápis těchto nemovitých věcí do evidence nemovitostí (§ 8 cit. zákona).
PŘEVOD ZE STÁTU NA OBCE
Jakým způsobem je možno (právoplatně) provést "přenesení funkce zřizovatele" ROPO ze státu na obec? Podle mého názoru je k právoplatnému vzniku příspěvkové či rozpočtové organizace zřizované obcí nutné rozhodnutí zastupitelstva obce a rovněž jím schválená zřizovací listina. Ta (zatím) musí obsahovat náležitosti uvedené v § 31 zákona č. 576/1990 Sb.
Inspirativně jsou náležitosti zřizovací listiny nejen příspěvkových organizací, ale i organizačních složek obce popsány v zákoně č. 250/2000 Sb., který nabude účinnosti 1. 1. 2001.
Pokud tedy došlo k "převodu funkce zřizovatele" na obec (ať již ze zákona či dohodou s okresním úřadem), pak mělo následovat i příslušné "zřizovatelské" rozhodnutí zastupitelstva obce.
Majetek, se kterým dotčené ROPO hospodařily po 23. 11. 1990, měl být ve zřizovací listině uveden jako majetek státu a oprávnění ROPO zřízené obcí s tímto majetkem státu nakládat mělo být doloženo příslušnou smlouvou (podle vyhlášky č. 119/1988 Sb.). Účinností zákona č. 172/1991 Sb. (zejména co se týče majetku uvedeného v § 1) pak mělo u "převedených" organizací dojít ke změně zřizovací listiny v bodě: svěřený majetek obce. Tam měl být uveden majetek, který na obce přešel podle zákona č. 172/1991 Sb.
K převodu vlastnictví státu na obec mohlo dojít v období od 24. listopadu 1990 do 24. května 1991, případně i podle tehdy platných předpisů, zejména podle již citované vyhlášky č. 119/1988 Sb.
POZORUHODNÉ FORMULACE
Jak s tím ale souvisí § 57 zákona č. 219/2000 Sb.? Podle mého soudu velmi mnoho. V tom mne ostatně utvrdil i text důvodové zprávy k cit. části zákona (vládní návrh zákona zpracovalo Ministerstvo financí), který uvádí:
"Návrh tímto ustanovením sleduje potřebu definitivního dořešení právního postavení a vztahu k majetku státu u té skupiny státních organizací, u nichž ... pravomoc je zřizovat ... přešla v r. 1990 v důsledku zavedení obecního zřízení ze současně zaniklých národních výborů na obce a města".
Dále se lze dočíst: "Tyto organizace si nadále podržely charakter státních organizací a nadále vykonávaly právo hospodaření s majetkem státu... pokud rozhodnutím obce... nezanikly". "... v řadě případů... tyto státní organizace existují doposud. Majetek je těmito organizacemi nabýván vždy pro stát".
Na podzim roku 1999 obeslalo Ministerstvo financí okresní úřady dopisem, který uváděl popsaný problém s majetkem státu a žádalo, aby se okresní úřady přičinily o urychlené narovnání majetkových záležitostí souvisejících s "převodem funkce zřizovatele". Pro úplnost dodávám, že podle dokladů o jednání Parlamentu ČR znění tohoto paragrafu vládního návrhu zákona prošlo bez jediné připomínky.
Nevím přesně, co autoři důvodové zprávy mínili označením "charakterem státních organizací". Buď je zřizovatelem stát (ve smyslu zákona č. 576/1990 Sb.) nebo obec (město). Pokud je zřizovatelem obec, pak se nemůže jednat o organizaci zřizovanou státem. Pokud je zřizovatelem stát, pak rozhodně nelze takovou organizaci zrušit rozhodnutím zastupitelstva obce.
I když je zřizovatelem rozpočtové a příspěvkové organizace stát, ne vždy nabývá taková organizace majetek pro stát. Např. obec může státem zřízené organizaci poskytnout účelovou dotaci na krytí nákladů činností či služeb poskytovaných dotyčnou organizací obci. (Praktickým příkladem je tzv. regionální funkce knihoven.) Poskytnutí účelové dotace z prostředků rozpočtu obce je učiněno smlouvou.
Pokud je součástí takto obcí financovaných činností státem zřízené organizace i pořízení (např.) věcí movitých, pak je možno smlouvou upravit i vztah státem zřizované organizace k takto pořízenému majetku obce (např. smlouvou o výpůjčce), pokud s ním bude dále nakládat.
V této souvislosti je pozoruhodná formulace odst. 3 a odst. 4 § 57 zákona č. 219/2000 Sb., která uvádí, že dosavadní státní rozpočtové a příspěvkové organizace, u nichž byla funkce zřizovatele (podle zvláštních právních předpisů - odvolávka na § 67 zákona o obcích) přenesena na příslušná zastupitelstva obcí a které ke dni účinnosti zákona (tj. k 1. 1. 2001) nezanikly, jsou počínaje účinností zákona (č. 219/2000 Sb.) organizačními složkami obce (státní rozpočtové organizace) a příspěvkovými organizacemi obce (státní příspěvkové organizace). Přitom však majetek, se kterým tyto organizace mají právo hospodařit, je majetkem státu /ve smyslu § 10 písm. b) cit. zákona/.
Ovšem práva a ostatní majetkové hodnoty státu se stávají majetkem obcí a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů dosavadních státních příspěvkových organizací přecházejí na příslušnou obec. V případě přeměny rozpočtových organizací státu na organizační složky obce je obec rovněž nositelem povinností vyplývajících z pracovně právních vztahů, protože zaměstnanci takové organizace (nyní organizační složky) jsou zaměstnanci obce.
KTERÁ VARIANTA?
Pokud bych to chtěla shrnout, pak nevím, kterou ze dvou, podle mě možných, variant výkladu významu zákona si vybrat:
[*] Buď nebyly dostatečně respektovány zákony č. 367/1990 Sb. a č. 172/1991 Sb. a stále existují ROPO zřizované státem, byť již ve smyslu uvedených zákonů dávno měly být podřízeny rozhodování příslušných orgánů obce, a to spolu s převodem majetku státu do vlastnictví obce.
Pak je ovšem možno položit si otázku, zda § 57 zákona č. 219/2000 Sb. (o majetku ČR) bude respektován a co na to obce, kterým připadne povinnost zřizovatele organizační složky či příspěvkové organizace (včetně povinností z pracovněprávních vztahů).
[*] Nebo zákony byly respektovány a pak již neexistují státem zřizované ROPO, u kterých přešla funkce zřizovatele na obce podle zákona č. 367/1990 Sb. a majetek podle zákona č. 172/1991 Sb. V takovém případě se umístění § 57 v zákoně č. 219/2000 Sb. jeví poněkud nadbytečným.
Závěrem trochu z jiného soudku. Zákon č. 250/2000 Sb. (odst. 1 písm. i) uvádí, že příjmem rozpočtu kraje jsou "prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy... jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce."
ALENA MOCKOVČIAKOVÁ,
vedoucí útvaru REGIS
Informačního a poradenského střediska
pro místní kulturu
Podle mého názoru je k právoplatnému vzniku příspěvkové či rozpočtové organizace zřizované obcí nezbytně nutné rozhodnutí zastupitelstva obce a rovněž tak zastupitelstvem obce schválená zřizovací listina.
