Jednou z priorit Svazu a měst a obcí (SMO) je příprava samospráv na vstup do Evropské unie (EU). O aktivitách SMO a inspiraci, kterou nám mohou přinést zkušenosti z kandidátských i členských zemí, jsme hovořili s výkonným místopředsedou SMO Ing. Františkem Dohnalem. [*] Jak hodnotíte připravenost...
Jednou z priorit Svazu a měst a obcí (SMO) je příprava samospráv na vstup do Evropské unie (EU). O aktivitách SMO a inspiraci, kterou nám mohou přinést zkušenosti z kandidátských i členských zemí, jsme hovořili s výkonným místopředsedou SMO Ing. Františkem Dohnalem.
[*] Jak hodnotíte připravenost samospráv na vstup do EU?
Situace zatím není zvlášť dobrá - rychle se ovšem vyvíjí. Ještě před dvěma roky jsme se setkávali s větami "to je ještě daleko". Když ČR pokročila ve vyjednávání ve vstupu do Evropské unie, a hlavně když byla postavena před nutnost zpracovat svoji regionální politiku, řada měst a obcí si uvědomila, že pokud se přípravě nebudou věnovat, dostanou se do svízelné situace jako nedávno Rakušané.
Na rozdíl třeba od Rakouska, Švédska a Finska, tedy zemí, které do Unie vstupovaly nedávno, také máme možnost čerpat z tzv. předstrukturálních fondů. Nutnost vzdělávat se v záležitostech Evropské unie a možnost tvořit a obhájit projekty, které bude možné spolufinancovat z Bruselu - to je ohromná motivace pro lidi na radnicích. Řada vzdělávacích institucí se začala velmi vážně zabývat záležitostmi Unie a pořádá řadu vzdělávacích akcí - jsou to např. akce Nadace Fond pomoci místní správě či benešovského Institutu pro místní správu, ale i aktivity vysokých škol a soukromých organizací. Už nyní začíná soutěž mezi jednotlivými regiony a jednotlivými zájmovými skupinami. Na přípravu vlastních regionálních projektů se soustřeďují regionální rozvojové agentury.
[*] Jaké jsou v otázce vstupu vaše aktivity pro města a obce?
Svaz měst a obcí se soustřeďuje spíše než na vzdělávací akce - ty dělají ostatní - jednak na vybudování určitého předmostí a zázemí v Bruselu, jednak na vytváření kontaktů s bruselskými úředníky a politiky. Snažíme se také o přenos informací, které se týkají našich samospráv a regionální politiky. Samostatnou kapitolou je účast našich zástupců ve vyjednávacím procesu a v institucionální přípravě naší republiky na příjem prostředků z Bruselu. To je oblast, ve které SMO může a musí pomoci zvláště proto, že to nemohou jednoduše udělat ostatní.
Jednou z posledních akcí bylo kolokvium o vývoji regionalizace v ČR, které se v listopadu konalo na půdě Senátu ČR. Svaz je pořádal ve spolupráci s Kongresem místních a regionálních orgánů Rady Evropy. O vývoji regionalizace v ČR diskutovali s českými účastníky kolegové z Německa, Španělska, Francie, Polska a dalších zemí.
Stali jsme se také prvními zástupci místních a regionálních samospráv z kandidátských zemí, kterým byl umožněn přístup na plenární zasedání Výboru regionů EU. Výbor je novým orgánem Evropské unie, který vznikl po Maastrichtské smlouvě a jeho vznik je výrazem důrazu na regionální rozměr Unie. Je tvořen ze zástupců "regionálních vlád" - samospráv členských zemí a přístup do něj mají jen členské země.
Výbor v listopadu 1999 přijal velmi důležitou deklaraci, která žádá národní vlády a parlamenty, ale i Evropský parlament a Evropskou komisi, aby samosprávám v míře co největší umožnily zapojit se do vyjednávacího procesu. Dalším požadavkem je vytvořit podmínky pro přípravu samospráv na vstup do EU. Deklarace představuje samozřejmě i určitý politický tlak na to, aby jednotlivé národní vlády přizvaly k vyjednávání samosprávu, přestože je vyjednávání podmínek vstupu samozřejmě v kompetenci vlád a nikoliv samospráv. Na vzniku a přípravě deklarace se Svaz měst a obcí aktivně podílel.
[*] V čem inspirují naši samosprávu noví členové Unie?
Z jejich čerstvé zkušenosti se hlavně můžeme učit. Na rozdíl třeba od Finska rakouští kolegové přípravu vstupu do EU silně podcenili. Protože se začali regionální problematikou zabývat poměrně pozdě, scházel jim dostatek zkušeností a informací, jak získat od EU finance pro své regiony. Došlo to tak daleko, že první rok po vstupu Rakouska do Evropské unie se vrátil jen zlomek peněz, kterými země přispěla do společné pokladny. Jedním z důvodů byla i "neschopnost" předložit a obhájit projekty, které by se daly z Bruselu financovat. Samosprávám se nakonec rozhodla pomoci spolková vláda. Rakousko se tak, pokud vím, stalo jedinou zemí, kde má pracovník rakouského svazu měst a obcí diplomatický pas a sídlí v prostorách rakouské mise v Bruselu.
[*] Lze předejít takovému vývoji?
Evropská rada municipalit a regionů připravila program LOGON, do kterého jsou zapojeny municipální asociace z kandidátských zemí. Pomocí tohoto programu jsou připraveny materiály, které shrnují zkušenosti Francie a Rakouska ze vstupu do Unie. Materiály jsou v češtině k dispozici na webovské stránce SMO.
V rámci projektu se už realizovaly některé stáže pro zástupce našich radnic. První kolo proběhlo právě v Rakousku. Naši zástupci se měli možnost podívat nejen na to, jak zde samosprávy pracují, ale i jak se tvoří a lobují konkrétní projekty.
Koncem května či počátkem června chystáme ve spolupráci s regionální kanceláří, která zastupuje spolkovou zemi Sasko v Bruselu, větší seminář věnovaný pouze ČR. I u nás zvolna nastává situace, kdy některé regiony, popř. velká města začínají uvažovat o tom, že budou v Bruselu postupně budovat své kanceláře. Považujeme za důležité umožnit jim získat informace o tom, jakým způsobem postupují ostatní.
[*] Jak se stavíte k reformě veřejné správy?
Reformou veřejné správy a regionálním uspořádáním se zabýváme prakticky už od roku 1992. Na dokumentech, které jsme k této otázce přijali, dodnes nevidíme potřebu cokoliv měnit. Nechci se pouštět do kritiky a rozebírání připraveného. Ve zkratce - domníváme se, že jedním ze základních principů má být vytvoření jednotné veřejné správy. Nově vytvořené orgány veřejné správy by měly obsahovat výkon státní správy i samosprávný prvek. Nejen okresní úřady, ale i řada dalších institucí je řízena přímo z Prahy bez vlivu samosprávy z území. "Asymetrie" se může odehrávat jen na nejnižší úrovni - tzn. například, že určitá obec může vykonávat určité činnosti za ostatní obce, pokud se domluví. Z těchto principů pak řada věcí vyplývá.
V současnosti byla připravena stanoviska ke všem zákonům, které se vztahují k reformě veřejné správy a které byly předloženy Poslanecké sněmovně. Například se ostře stavíme proti navrhované změně rozpočtových pravidel. Uvědomujeme si, že stávající pravidla mají řadu nedostatků a že je třeba je novelizovat, navržený systém by ale vedl k naprosté nivelizaci.
Spočívá zjednodušeně v tom, že by se všechny vybírané daně slily do státního rozpočtu a potom by byly pomocí různých koeficientů - např. podle počtu obyvatel - rozdělovány na města a obce. To považujeme za naprosto demotivující a domníváme se, že města a obce by pak ztratily zájem o podporu podnikatelských aktivit.
[*] Svaz oslaví desáté narozeniny. Můžete při této příležitosti stručně zhodnotit jeho činnost?
Svaz měst a obcí před deseti lety vlastně nebyl založen, ale obnoven. Jeho počátky sahají do roku 1907. Jako předseda SMO jsem působil od roku 1993 až do loňska. Snažili jsme se o vybudování servisní organizace, díky níž budou mít města a obce šanci ovlivňovat své zájmy při jednání s vládou a parlamentem. Dnes už nám absolutní většina ministerstev zasílá své materiály k posouzení. Stejným způsobem s námi pracuje řada poslanců a senátorů.
Jedním z dalších stěžejních úkolů byl právě vstup do EU. Ve srovnání s ostatními středo- a východoevropskými kolegy - snad s výjimkou Polska - se nám podařilo vybudovat velmi silnou asociaci. To hraje svou roli i při vstupu do EU. Brusel má v jednotné asociaci jasného partnera. Např. v Maďarsku mají dosud sedm svazů, jejichž hlavní činností je boj mezi nimi samými, kdo je důležitější.
Co nás čeká dál? Věřím, že se jednou dočkáme toho, že budou práva Svazu měst a obcí zakotvena v Ústavě, podobně jako se to podařilo v Rakousku.
VÁCLAV DRAŠNAR
