Začínají novou etapu Na valné hromadě Národní sítě Zdravých měst ČR (NSZM ČR) byl do jejího čela zvolen nový předseda Mgr. Ladislav Ambrozek, místostarosta města Hodonína, kterému jsme položili několik otázek. [*] V červnu jste převzal vedení asociace, kterou tvoří 30 měst v ČR. Jaké jsou vaše...
Začínají novou etapu
Na valné hromadě Národní sítě Zdravých měst ČR (NSZM ČR) byl do jejího čela zvolen nový předseda Mgr. Ladislav Ambrozek, místostarosta města Hodonína, kterému jsme položili několik otázek.
[*] V červnu jste převzal vedení asociace, kterou tvoří 30 měst v ČR. Jaké jsou vaše nejbližší plány a cíle?
Ve vztahu k členským městům naší asociace je nejdůležitější, aby byla v asociaci co nejvíce spokojená. To znamená, aby služby, které jim poskytuje, využívala k dalšímu zlepšování svých aktivit, aby tento servis byl pro ně přínosem. Netajím se tím, že spolu s dalšími představiteli měst v nové Radě NSZM ČR máme ambici, aby Zdravých měst v České republice přibývalo. Zvýšení počtu členských měst svědčí o tom, že asociace dobře funguje. Již dnes žije v našich členských městech 10 % populace ČR. Věřím, že v budoucnu bude toto procento ještě vyšší.
Na celostátní úrovni bych chtěl, abychom dále rozvíjeli dobré vztahy s našimi národními partnery. Lze jmenovat řadu organizací a institucí, se kterými již dnes máme úzké pracovní vztahy, jako jsou jednotlivá ministerstva (zejména Ministerstvo zdravotnictví ČR), kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) v Praze, Univerzita Karlova, Státní zdravotní ústav, Český ekologický ústav a další. Mám v úmyslu osobně jednat se všemi důležitými partnery a dohodnout se na dalším prohloubení naší spolupráce.
Je potřeba vidět, že Zdravá města ČR jsou prostorem k uvádění odborných doporučení a standardů do života v regionech a odborní partneři jsou nositeli těch důležitých informací, se kterými chceme ve městech aktivně pracovat. Proto věřím ve skutečně dobrou a oboustranně prospěšnou spolupráci. To platí i o vazbách na regionální odborné partnery, například hygienické stanice v okresech a krajích, regionální nevládní organizace, školy všech stupňů apod.
Chtěl bych se také více věnovat mediální propagaci Zdravých měst. Jsem přesvědčen, že již máme co ukázat - a tím myslím většinu našich členských měst. O tom je možné se přesvědčit na našem internetovém serveru na adrese www.nszm.cz.
[*] Zdravá města jsou hnutím mezinárodním. Jak se to projeví v dalším vývoji asociace?
Základem celého našeho snažení je mezinárodní projekt Zdravé město pod hlavičkou OSN a její Světové zdravotnické organizace (WHO). Mám v úmyslu výrazně zlepšit komunikaci asociace s Evropskou úřadovnou WHO v Kodani. V červnu proběhla v Brně velká mezinárodní konference WHO a Zdravých měst za účasti více než 100 profesionálů ze Zdravých měst celé Evropy. Na tuto akci by měla navázat podzimní návštěva šéfa kodaňské kanceláře projektu Zdravé město WHO u nás, spojená s jeho návštěvou některých Zdravých měst. Budeme projednávat inovace, které navrhuje naše asociace pro další rozvoj mezinárodního hnutí Zdravých měst.
Praktických zkušeností a námětů máme celou řadu a jsou soustředěné v metodice Česká Brána 21, též označované New Gate 21. Metodika byla oceněna titulem Worldwide Project EXPO 2000 na Světové výstavě v Hannoveru za přínos k systémovému přístupu měst ke zdraví, udržitelnému rozvoji a kvalitě života. Česká Brána 21 plně vychází z místních podmínek v ČR a podle mého soudu je dobrým návodem pro postup našich měst k evropským standardům - jako jsou Health 21 (Zdraví 21), Agenda 21 a NEHAP (národní akční plán zdraví a životního prostředí). Proto jsou Zdravá města též součástí připravované Národní strategie udržitelného rozvoje ČR.
[*] Jaký bude styl práce nové Rady?
Navazujeme na úspěšné čtyřleté období, kdy NSZM ČR předsedal MUDr. Jiří Sýkora, náměstek primátora ve Zlíně. V Radě je sedm aktivních místostarostů a náměstků primátorů z Brna, Českých Budějovic, Zlína, Třebíče, Kroměříže, Prostějova a Hodonína. Jsou to města, která jsou dlouhodobě oporou projektu a velkou inspirací pro ostatní. Na druhé straně jsou zde lidé noví, z měst, která nejsou v asociaci dlouho, ale zato postupují dynamicky dopředu. Od nich lze očekávat řadu nových pohledů a inovací. Určitě mohu slíbit, že Rada nebude pouze formálním orgánem, kterému budou předkládány ke schválení již hotová rozhodnutí.
Chci, aby Rada byla tvůrčí a pracovala jako orgán kolektivní a do značné míry tvořila náplň rozhodnutí sama, aby naše kroky skutečně reprezentovaly názor měst v asociaci. K tomu samozřejmě potřebujeme nové metody práce, se kterými jsme již začali. Sestavili jsme společnou prací v týmu základ nového plánu NSZM ČR na další období. Zajímavý je v tom okamžiku nejen výsledek našeho snažení, ale i způsob týmové práce, který se všichni tak trochu učíme. Věřím ale, že konečný výsledek našeho společného snažení bude mít vnitřní logiku, bude "držet pohromadě", že vznikne plán a aktivity, které skutečně budeme ochotni aktivně realizovat.
[*] Město Hodonín, které zastupujete, vstoupilo mezi Zdravá města ČR před dvěma lety. Co se změnilo za tu dobu v NSZM ČR?
V době, kdy Hodonín vstoupil do asociace, se zpracovávala první část již zmíněné metodiky a města tedy neměla tak jasné návody pro svoje první kroky. V současné době jsou návody připraveny do té míry, že se noví členové ihned vydávají na cestu ke své vizi Zdravého města. Mohu uvést příklad města Chrudimi, které od svého vstupu na jaře letošního roku dnes již díky dobré aplikaci naší metodiky dohání některá "služebně starší" města. Náskok těch nejlepších Zdravých měst je ovšem značný.
V posledním roce jsme vytvořili tzv. Ligu Zdravých měst ČR, kde jsou města řazena podle své aktivity a dosažených výsledků. V této Lize, která je přístupná též na internetu, se lze informovat, která města jsou považována za "referenční", tedy místa, kam jezdí zájemci o projekt za praktickými zkušenostmi. Mezi tato města patří Třebíč, Brno, Kroměříž a Boskovice. Jak vidíte, snažíme se ukazovat dobré příklady z měst různé velikosti.
Jedna věc se však příliš nezměnila, většina z celkem třiceti Zdravých měst v ČR se nalézá na Moravě a ve Slezsku. Přesto již máme nadějné příklady i z Čech, například České Budějovice, Litoměřice, Sedlčany a Votice.
V současné době v asociaci dokončujeme podstatnou změnu v pojetí toho, co se chápe pod názvem "Zdravé město". Dříve se totiž města více soustřeďovala na dílčí akce a aktivity, dnes klademe velký důraz na management a komunikaci. Náplní našeho snažení v jednotlivých městech je tedy nyní koncepční činnost města ve prospěch zdraví, udržitelného rozvoje a kvality života. Tento koncepční postup popsaný v Plánech zdraví každého města je naplněn konkrétními aktivitami ve spolupráci s desítkami partnerů ve městě. Je ovšem také důležité Plán zdraví propojit se Strategickým rozvojovým plánem pro realizaci zásadních kroků rozvoje města.
Současně jsme si vědomi toho, že politik ve městě je zvolen na čtyři roky a aby měly záležitosti Zdravého města pro něho využitelnou hodnotu, je nutné přinášet činnosti, jejichž efekt se projeví co nejdříve. Doufám, že sílící politický zájem, který pociťujeme v posledním roce, je znakem toho, že takové kroky se nám daří nacházet. Jedním ze zajímavých prvků, které jsme v rámci naší metodiky přinesli jako novinku do měst a který má u politiků poměrně kladnou odezvu, je otevřená spolupráce a komunikace s veřejností ve městech.
V situaci, kdy si většina měst stěžuje, jak je těžké se s veřejností domluvit, jak je veřejnost pasivní a nechce přijít na veřejné diskuze, mají naše metody práce poměrně dobrý úspěch - a politikové tohle vidí. Věřím, že tato i podobné inovace, které nabízíme jako službu pro členská města, budou do budoucna silnou devizou naší činnosti v České republice.
Petr Nový
FOTO ARCHÍV
