Hodlá-li se dodavatel pravidelně účastnit soutěže o veřejné zakázky, je pro něj určitě zajímavá možnost způsobu prokazování základních i profesních kvalifikačních předpokladů prostřednictvím výpisu ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů (dále jen SKD).
Je proto velmi užitečné, aby i o této možnosti zadavatelé z řad obcí, měst, krajů věděli a v této problematice se - pro případ hodnocení nabídek - orientovali.
VÝPIS ZE SEZNAMU
Tento seznam vede ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako součást svého informačního systému. O zápis do něj může požádat a bude do něj i zapsán kterýkoli dodavatel včetně zahraničního, když splní předepsané podmínky zápisu, tj. prokáže příslušnými doklady svoji kvalifikaci. Výhodou zápisu je vysoká míra flexibility a rychlé reakce dodavatele na případnou nabídku, neboť k prokázání kvalifikačních předpokladů postačuje originál či úředně ověřená kopie výpisu ze SKD.
K písemné žádosti o zápis musí daný subjekt doložit tyto doklady: čestné prohlášení podle § 53 odst. (1), výpisy z evidence rejstříku trestů všech členů statutárního orgánu společnosti (všech jednatelů, členů představenstev atd.), výpis společnosti z obchodního rejstříku (pakliže je do ní zapsána), dále potvrzení místně příslušného finančního úřadu o bezdlužnosti dané společnosti, potvrzení místně příslušné České správy sociálního zabezpečení o neexistenci nedoplatku vůči tomuto úřadu a doklady o oprávnění k podnikání (živnostenské listy). Podle rozsahu zápisu je možné rovněž doložit doklad prokazující členství v profesní komoře (daňoví poradci atd.) a doklady osvědčující odbornou způsobilost.
Doklady přiložené k žádosti musejí být originály či úředně ověřené kopie a žádost a čestné prohlášení podepsány osobou oprávněnou za daný subjekt podepisovat.
Správní poplatek za zápis je 3000 Kč (možno zaplatit hotově do pokladny MMR, na bankovní účet či v kolkových známkách). Výpis bude vydán po zaplacení správního poplatku 15 Kč za jednu stranu (většinou jde o třístránkový výpis).
Ještě výhodnější je tento zápis a evidence v SKD pro zahraniční subjekty. Podání každé nabídky je pro ně totiž spojeno s poměrně značným sháněním a úředním ověřováním překladů všech listin do českého jazyka.
Mám zato, že použití výpisu z SKD je komfortní i pro zadavatele, a to při hodnocení nabídek, neboť správce seznamu (MMR) vykonal již část práce za něj a příslušné doklady již jednou ověřil. Obci, městu či jinému zadavateli tak postačuje kontrola přehledného několikastránkového dokumentu v nabídce.
Jelikož i v kvalifikaci uchazečů/dodavatelů může a přirozeně dochází ke změnám, kontinuita a pravdivost ověřovaných údajů je zajištěna prostřednictvím ročního oznámení příslušnému odboru MMR.
ODŮVODNĚNÉ NÁMITKY
Podání odůvodněných námitek je legitimní prostředek (viz zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách - dále jen zákon). Pokud se dodavatel/uchazeč cítí zkrácen na svých právech či jakkoli poškozen postupem zadavatele, může podat tomuto zadavateli námitku a tu mu doručit nejpozději do 15 dní ode dne, kdy se o domnělém porušení uvedeného zákona dozvěděl, nejpozději však do termínu uzavření smlouvy s vítězným uchazečem. Námitku může podat kterýkoli dodavatel, který měl nebo má zájem na získání dotčené veřejné zakázky a kterému v důsledku porušení zákona hrozí či vzniká újma na jeho právech. Platí rovněž pravidlo, podle kterého musí dodavatel (dále jen stěžovatel) v případě námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky či proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti ve výběrovém řízení, doručit své námitky nejpozději do 15 dní ode dne doručení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky či o vyloučení ze soutěže. Velmi častou chybou zadavatele při posouzení doručených námitek je nedostatečné posouzení důvodů uvedených v námitce a její zamítnutí bez hlubšího zvážení její pravdivosti. Tento postup může mít v budoucnu, při důsledném postupu stěžovatele, fatální důsledky. Povinností zadavatele je odeslat stěžovateli do 10 dní od obdržení námitky písemné rozhodnutí. Zde dochází k dalšímu prohřešku proti zákonu, kdy zadavatel tento závazný termín nerespektuje. Dalším prohřeškem ze strany zadavatele je rozhodnutí, eventuálně vyhovění námitce/námitkám, které byly doručeny zadavateli až po zákonném termínu.
Zadavatel musí rovněž přijmout opatření k porušení ZVZ i v případě, kdy žádnou námitku ze strany dodavatelů/uchazečů neobdržel, ale takové porušení v průběhu zadávacího řízení sám zjistil.
Jestliže zadavatel rozhodl o námitce stěžovatele negativně (nevyhověl jí), je pravděpodobné, že ten se obrátí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tento orgán, který dbá na dodržování zákona, může zahájit řízení, vydat předběžné opatření či uložit nápravná opatření zadavatelům, kteří nedodrželi zákonný postup a významně tak ovlivnili průběh a výsledek zadávacího řízení - a to do uzavření smlouvy tím, že zruší zadání veřejné zakázky nebo pouze jednotlivý úkon zadavatele. V případě neodůvodněného návrhu řízení zastaví.
PETR MAN
ASAGRAPH, s. r. o.
