Míra zadlužení veřejného sektoru na HDP činí zhruba 28 %, tj. kolem 1100 mld. Kč. Většina této částky spadá na vrub sektoru ústředních vládních institucí. Územní samosprávné celky (obce, kraje a dobrovolné svazky obcí) a jejich příspěvkové organizace se na celkovém dluhu k 31. 12. 2007 podílely...
Míra zadlužení veřejného sektoru na HDP činí zhruba 28 %, tj. kolem 1100 mld. Kč. Většina této částky spadá na vrub sektoru ústředních vládních institucí. Územní samosprávné celky (obce, kraje a dobrovolné svazky obcí) a jejich příspěvkové organizace se na celkovém dluhu k 31. 12. 2007 podílely necelou desetinou. To je mnohem menší číslo, než je podíl místních vládních institucí na celkových výdajích či příjmech veřejného sektoru. Zadluženost obcí dosahuje v současné době asi 80 miliard korun. O vývoji zadluženosti stejně jako o vývoji struktury dluhu vypovídá tabulka 1.
Nejčastější formou krytí dluhu jsou bankovní úvěry, komunální obligace se týkají především velkých měst. Co se týká dynamiky zadlužení, po prudkém růstu v 90. letech minulého století a na počátku současné dekády se dluh obcí v posledních třech letech relativně stabilizoval.
Celkovou zadluženost obcí do určité míry zkresluje zadlužení Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. Ačkoli tvoří méně než čtvrtinu populace, na celkovém zadlužení obcí se podílejí téměř 60 % (viz tab. 2). Jen dluh hl. města Praha je 33 miliard korun, což činí asi přes 40 % ze všech obcí. Podíl zadlužení těchto čtyř největších měst vzrostl od roku 1997 o plnou polovinu, nicméně v několika posledních letech se udržuje zhruba na stejné úrovni.
V roce 2008 se předpokládá, že hospodaření obcí skončí přebytkem 6,9 miliardy korun, v roce 2009 Ministerstvo financí ČR (MF ČR) předpovídá přebytek 6,7 miliardy korun. To znamená, že ani v nejbližší době nelze očekávat zvýšení zadlužení, spíše naopak.
Obce jsou podle ústavy i dalších zákonných ustanovení v hospodaření nezávislé. Státní orgány nemohou zasahovat do obecních rozpočtů. Ačkoli je zadlužení obcí jako celku vzhledem k dluhu veřejného sektoru malé a nevykazuje negativní tendence, přesto se v minulosti některé obce dostaly do velkých problémů, kdy nebyly schopny splácet své závazky. Proto od roku 2004 MF ČR sleduje zadlužení obcí a podává o něm každoročně vládě zprávu.
Pro tento účel byl zkonstruován tzv. ukazatel dluhové služby. Ten se počítá jako podíl výdajů obce na dluhovou službu (především splátky jistin půjček a úroky) k vybraným příjmům obce (daňové příjmy podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní a dotace podle zákona o státním rozpočtu na každý kalendářní rok). Akceptovatelná hranice činí 30 %, tj. když obec nevydá na dluhovou službu více než 30 % vybraných příjmů v daném roce, považuje se její situace za neproblémovou. Výsledkem systému regulace obcí a krajů podle ukazatele dluhové služby může být stanovení další podmínky pro rozhodování o poskytnutí státní dotace. Vychází se z toho, že obce nebo kraje, které mají problémy se splácením svých závazků, mohou mít také problémy s naplněním podmínek pro použití státních dotací. Je to tedy preventivní opatření.
V roce 2007 mělo pouze 245 obcí (z více než šesti tisíc) vyšší ukazatel dluhové služby, než je limit. Ve většině případů byl limit překročen vlivem tzv. zohledňujících ukazatelů, především jednorázovou splátkou nebo kontokorentním účtem, což se nepovažuje za problémovou situaci.
Protože sledování zadlužení obcí pouze ukazatelem dluhové služby trpí určitými nedostatky, připravuje MF ČR nový systém ukazatelů, který by měl sloužit ke komplexnímu monitoringu. Tento návrh je nyní ve vnějším připomínkovém řízení.
JAKUB HAAS
zástupce tiskového mluvčího MF ČR
