"Není důvod, aby vláda hledala nové nástroje k omezování zadlužení obcí. Zadluženost municipalit není prioritní a vážný problém, kterým bychom se měli zabývat," ujišťoval více než 300 účastníků celostátní konference Finanční správa a rozvoj měst a obcí v ČR ministr financí Bohuslav Sobotka. Již sedmý ročník této konference uspořádal Svaz měst a obcí 7. a 8. října v Praze.
Zadluženost obcí k roku 2004 dosáhla 70,4 mld. Kč. Proti předchozímu roku jde o nárůst ve výši 14,7 mld. Kč (26,2 %). Více než 60 % celkového dluhu však tvoří závazky Prahy, Brna, Ostravy a Plzně.
Jen mírný nárůst
Jak uvedl na zmíněné konferenci Ivan Černý, předseda Finanční komise Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a starosta obce Úvaly, problematické úvěry vznikaly v prvním "divokém období", tj. zhruba do roku 1997, kdy se několik obcí zadlužilo nad kritickou míru. A někdy při tom asistovalo i Ministerstvo financí, když rozhodlo o vydání emise komunálních obligací například pro malou obec. Rovněž další ministerstva měla možnost posoudit, zda stát může či nikoliv podpořit danou investiční akcí návratnou finanční výpomocí. Bohužel ani banky v té době ještě neměly dostatek zkušeností, aby správně zhodnotily schopnost té které obce splácet vypůjčené peníze. Většina zadlužených obcí však své závazky plní a pomocí úvěrů naplňuje své investiční programy.
V roce 2003 vykázalo zadluženost 3108 obcí z celkového počtu 6244, což je téměř 50 %. Důležité však je, že vývoj zadluženosti od roku 1999 stagnuje, případně jde jen o mírný nárůst. Tento fakt potvrdila i studie, kterou pro SMOS ČR z města obcí vypracovali Ing. Romana Provazníková, Ph.D., Mgr. Josef Sedláček a JUDr. Milan Krupař z Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Podle jejich analýzy v současné době převládají mezi zdroji financování dluhu zejména bankovní úvěry od peněžních ústavů. Komunální obligace emitují především statutární města (zejména Praha, Brno). Podíl zadluženosti Prahy, Brna a také Plzně a Ostravy na celkové zadluženosti obcí dosáhl v roce 2003 již 60,2 %. Zvyšuje se zejména zadluženost hl. města, která činila v loňském roce 33,5 mld. Kč. Město čerpalo úvěr od Evropské investiční banky na rekonstrukci povodněmi poškozené vodohospodářské a městské infrastruktury a na financování výstavby a obnovu metra. Kromě toho Praha vydala emisi komunálních obligací ve výši 170 mil. eur, která je splatná do roku 2013.
V čem může být riziko
Autoři výše uvedené studie však upozorňují na to, že "spíše než objemu celkové částky dluhu, je nutno věnovat pozornost analýze zadluženosti u jednotlivých obcí, zejména středním a malým obcím (do 1500 obyvatel), u kterých jsou objemy rozpočtu mnohem menší, a tudíž existuje výraznější rizikovost vyplývající ze schopnosti splácet dluh, než u velkých měst, kde je sice objem dluhu největší, ale riziko se splácením dluhů, vzhledem k velkému objemů rozpočtů, je nízké. Objemově významné rostoucí zadlužení velkých měst může však znamenat riziko pro veřejné rozpočty jako celek a ovlivňovat ukazatel celkové zadluženosti ČR".
Nejvyšší objemy zadluženosti jsou v kategorii obcí od 2000 do 5000 obyvatel. Větší města jsou zadlužena všechna. Zatímco v roce 2001 připadl na jednoho obyvatele dluh 4697 Kč, v roce 2003 to bylo 7820 Kč.
Zhruba 90 % úvěrů a emisí obligací bylo pořízeno na nezbytné investice, například na výstavbu vodovodů a kanalizaci, čistíren odpadních vod, plynofikací, skládek komunálního odpadu a na další akce související s ochranou a tvorbou životního prostředí atd.
"Tento dluh se vlastně "přetvořil" ve zvětšení majetku obcí. Od roku 1993 obce pořídily investice za více než 500 mld. Kč, což se pozitivně projevilo nejen na jejich vzhledu a vybavenosti, ale také na kvalitě života jejich obyvatel," konstatoval Ivan Černý, předseda Finanční komise SMO ČR.
Šanci pro získání dalších investic podporujících rozvoj obcí, ale zároveň i určité riziko pro jejich budoucí zadlužování vidí ministr financí Bohuslav Sobotka ve spolufinancování evropských projektů, na jejichž uskutečnění budou obce čerpat jednak finanční prostředky ze strukturálních fondů, jednak ze svých rozpočtů či z komerčních zdrojů.
Znepokojivý je zejména fakt, že obcím zůstává jen 10 - 50 % celkových příjmů, které mohou využít na kapitálové výdaje. Přitom do roku 2010 bude nutné investovat například do zlepšení čistoty vod zhruba 100 mld. Kč.
Část peněz zaplatí EU, další část stát a zbytek obce. Podle současných informací obce budou muset uhradit asi 25 mld. Kč.
Monitoring a prevence
I když Ministerstvo financí nepovažuje vývoj zadluženosti obcí za alarmující, hodlá v příštích dvou letech posílit vůči obcím svoji monitorující a preventivní roli. Na základě usnesení vlády č. 346 o regulaci zadluženosti obcí a krajů z června tohoto roku přistoupilo k určitému regulování zadluženosti pomocí ukazatele dluhové služby. Obcím a krajům, které překročí stanovenou 30% výši, ministerstvo oznámí tuto skutečnost dopisem ministra financí. Obce pak do tří měsíců zdůvodní, proč daný ukazatel nedodržely a hlavně jaká řešení přijaly. Předloží rovněž zprávu o výsledcích přezkoumání za příslušný kalendářní rok, stanovisko zastupitelstva a rozpočtový výhled. Ministr financí tímto způsobem už oslovil více než 200 obcí, které nedodržely 30% hranici a požádal je o vysvětlení. Přehled a informace o těchto obcích by měla dostat vláda na stůl ještě do konce letošního roku.
"Vláda považuje za nutné vyměňovat si s obcemi informace, aby byla schopná predikovat vývoj jejich zadluženosti zejména z hlediska podmínek pro přijetí jednotné evropské měny v příštích letech. Nejde tedy o zasahování státu do autonomního postavení municipalit, ale o prevenci vůči těm obcím, které překročí hranici zdravého hospodaření," zdůraznil Bohuslav Sobotka na finanční konferenci.
