Cíl spravedlivě (pře)rozdělit daně vybrané od těch, kteří produkují hodnoty, mezi celou společnost, je nesmysl. Dokonce ani členům své vlastní rodiny se zpravidla nezavděčí otec, když mezi ně večer »spravedlivě« dělí vydělanou tisícikorunu.
Psal se rok 1998 a na Ministerstvu financí jsme pod vedením dnes již zesnulého Eduarda Janoty, tehdejšího náměstka ministra, chystali spolu s Danou Uharčekovou velkou změnu financování obcí, konkrétně v rozpočtovém určení daní (RUD). Byl to čas skutečných reforem, doba energické náměstkyně ministra vnitra prof. Yvonne Streckové, která svou buldočí vytrvalostí, moudrostí a s neuvěřitelnou energií a osobním nasazením dokázala vybudovat kraje. Ty nevděčné kraje, dnes »pošťáky dotací«, ale zároveň i oběti nedokončené reformy územní veřejné správy.
»CENTRALIZACE« POSTUPUJE, BYROKRACIE ŽIJE, KORUPCE BUJÍ
Ano, nedokončené reformy! Mnoho věcí se nepodařilo dotáhnout, mnoho věcí ta mimořádná paní profesorka již nestihla či neměla sílu a možnost prosadit. A tak stále funguje spojený model výkonu státní správy a samosprávy, což nebylo vůbec cílem.
Ústřední úřady státní správy si začínají opět budovat své »okresní úřady« a obce a jejich obyvatelé jsou v tomto »procesu centralizace« šizeni, jak to jen jde. Stát je nervózní, sami jeho představitelé hovoří o nebezpečí »řecké dluhové pasti«, nedodržují sliby a pod tíhou obrovských deficitů a dluhů vymýšlejí fígle, někdy až na hranici podrazů, jak naplnit státní kasu. Udržováním dotací všeho (i nesmyslného) druhu nadále bují byrokracie a zároveň se vytváří prostředí ke korupci!
PŘÍNOSY I PROHRY NOVELY
Nicméně abych se vrátil k rozpočtovému určení daní. Novela, která se jej týkala, tehdy byla přijata jako zákon č. 243/2000 Sb. Určitě nebyla dokonalá a již tenkrát byla deklarována jako »provizorní řešení«.
Která hlavní pozitiva tento zákon už tehdy přinesl?
Téměř se sjednotila struktura příjmů státního rozpočtu, obcí a krajů, takže tyto rozpočty »spolu dýchaly stejně«.
Odstranilo se tzv. obchodování s bydlišti podnikatelů (dříve 100 % daně z příjmů fyzických osob z podnikání patřilo obci, v níž podnikatel nahlásil své bydliště).
Systém byl jednoduchý.
Hlavní negativa zákona o rozpočtovém určení daní byla a nadále zůstávají:
Koeficienty velikostní kategorie - velká města, zejména Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, měla příjmy ze sdílených daní »na hlavu« pro své obyvatele několikanásobně vyšší než ostatní sídla. (Důvodem bylo, že se jim nechaly příjmy navázané prakticky na systém z doby totalit: Kdo utrácel, dostal další peníte, kdo šetřil, neobdržel nic.)
Jediné kritérium - počet obyvatel.
A ještě na okraj: Pamětníci vědí, že původně se obce mohly mezi velikostními kategoriemi posouvat nahoru či dolů, pokud jim přibyl nebo ubyl byť třeba i pouze jediný obyvatel. Obec tak mohla rázem získat (tratit) až několik tisíc korun v průměru na každého svého obyvatele. Tenhle mechanismus si přáli někteří sociálnědemokratičtí poslanci. My je tenkrát na Ministerstvu financí nedokázali přesvědčit, že obce se pod vidinou větších příjmů ze sdílených daní slučovat zkrátka nebudou. A také se neslučovaly. Tyto skokové rozdíly se naštěstí podařilo později novelou odstranit.
KALOUSKŮV NÁVRH ZÁKONA O RUD
Návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní, kterou počátkem června představil ministr financí Miroslav Kalousek (více viz mimořádný newsletter Moderní obce z 2. 6. 2011, který naleznete na www.moderniobec.cz pod odkazem Newsletter v horní liště - pozn. redakce) jde v jádru dobrým směrem a tým Jana Zikla, ředitele ministerského odboru financování územních rozpočtů a programového financování, odvedl opravdu velmi dobrou práci.
To však nelze říci o vládě jako celku. Hlavní problémy financování obcí zůstávají nevyřešené, protože nejsou v moci samotného Ministerstva financí, ale musí se o ně zasadit i ostatní resorty. Proto novela řeší jen »drobné«.
Vyzdvihl bych zejména tato pozitiva:
Konečně se prosazuje i moje dlouholetá myšlenka a dotace se rozpouštějí do daňových příjmů obcí. Ovšem bohužel pomalu, neboť resorty spolu nekomunikují, a Ministerstvo financí proto v souvislosti s tímto přesunem mluví jen o pouhých 7 mld. Kč.
Více se sjednocují příjmy statutárních a velkých měst. Není jediný důvod, proč by »vyvolená« statutární města Brno, Ostrava a Plzeň měla mít na obyvatele mnohdy dvojnásobek toho co ostatní statutární města, jako jsou Liberec, Olomouc, Ústí nad Labem, České Budějovice, Hradec Králové, Pardubice, Karviná, Most a další.
Na druhou stranu musím zmínit i negativa, která v novele vidím:
Okrádání měst ve prospěch státu a rychlé změny pravidel uprostřed hry.
Posílení příjmů menších sídel zaplatí největší města - to považuji za hlavní problém. Ostrava si prožije totéž co kdysi Olomouc, která jako první tvrdě odnesla změny RUD. Minulou novelou přišla o stovky milionů korun. Celkem 6241 obcí by mělo novelou získat a 4 města tratit. Ministerstvo nemělo jinou možnost, ale není to správné. Stát jen za své dluhy platí 60 mld. Kč ročně na úrocích a licituje s obcemi o drobné miliardy, které však mohou největším městům silně ublížit. Města mají majetek, který budou schopná jen stěží udržet a platit jeho obnovu (odpisy). Největší města čeká tvrdá řehole a nutnost racionalizací - tedy audity majetků, procesů i zaměstnanců.
Oddaluje se struktura daňových příjmů státního rozpočtu od struktury daňových příjmů samospráv: Stát si ponechává zvýšenou sazbu DPH a místo toho, aby se obcím případně snížil podíl na sdílených daních, mění se tok DPH tak, že stát bude tuto daň zvedat, ale obce se na výnosu podílet nebudou. Je to nespravedlivé a krok zpátky.
Systém se stává stále více složitější.
Návrh novely obsahuje i změny, které nehodnotím ani jako dobré, ani jako špatné:
Přibylo nové kritérium počtu žáků.
Měla by vzniknout nová kategorie pro největší města - takže s tím »přibližováním vyvolených« (Brna, Ostravy a Plzně) ostatním statutárním městům to asi nebude příliš horké.
Pokud bych měl velmi zjednodušeně shrnout pouze finanční dopady novely RUD, půjde o drobný zásah, na který doplatí čtyři největší města v ČR. Ostatní velká města v příjmech téměř nepoznají, že se novela odehrála, střední města s 10 tisíci až 50 tisíci obyvateli si mírně pomohou. Nejvíce si však polepší venkov.
Co obce chtějí (a co prokázaly petice a průzkum přání 90 % oslovených samospráv v ČR) a co se do novely nedostalo:
Zrušení státních fondů a dotací a převod prostředků do samospráv (zejména SFŽP a SFRB).
Stále chybí řešení, kde vezmou obce a stát na odpisy majetku.
LUDĚK TESAŘ
ekonom - specialista na veřejné finance a hospodaření obcí
www.cityfinance.cz
Dopady (Kalouskova) návrhu novely RUD do příjmů obcí a měst podle velikosti v tis. Kč/obyv.
