Může zahradně-krajinářská výstava pozitivně ovlivnit celý region? Má toto téma dostatečnou sílu přilákat pozornost veřejnosti? Je možné vzbudit zájem o revitalizaci městského parteru a ekonomicky přitom netratit? V některých zemích se to daří. Velkou inspirací je v tomto směru sousední Německo.
Zahradnické výstavy se pořádají v růz- ných evropských zemích, např. ve Velké Británii (každoroční nejznámější Chelsea Flower show v Londýně), v Nizozemsku (mezinárodní Floriade - pořádaná každých deset let), ve Francii, Rakousku a Švýcarsku. Specifické jsou ovšem výstavy německé, s více než stoletou tradicí.
UKÁZKOVÉ ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
Jejich cílem není primárně pobavit, prodat či ukázat výrobky, ani navazovat obchodní kontakty. Vyvinuly se spíše v nástroj ukázkového územního plánování, spojený s praktickou expozicí zahradní architektury, nových technologií, přístupů k urbánní krajině i ekologii. Němci původně vycházeli z myšlenek anglického krajinářského parku, ale principy transformovali do vlastního stylu a postoje k dlouhodobému plánování. Jejich »gartenschau« procházely procesem od prosté výstavy květin v nové pochopení a pojetí přírody a zeleně ve městě.
První poválečná výstava v roce 1951 v Hannoveru měla ještě hlavní cíl přinést do válkou zničených trosek trochu barvy a rekultivovat vybombardované pozemky. Později se dohodlo, že jednotlivé spolkové republiky se budou v pořádání národních výstav tzv. BUGA (Bundesgartenschau) střídat. Nyní se pořádají každé dva roky, ale připravují se osm až deset let.
Plán výstav je tedy znám do roku 2023 a současně se připravují nejméně čtyři expozice v různé fázi rozpracování. Od projekčních prací, přes komunikaci s místní veřejností po vlastní realizaci, a to tak, aby v den otevření již prostor plnohodnotně fungoval, včetně vzrostlé a zapojené zeleně. V některých letech mají BUGA rovněž mezinárodní status.
Některé akce se připravují před otevřením ještě déle, zejména tzv. IBA (International Bauaustelle). Jedná se o stavebně-architektonickou analogii výstav krajinářských a jsou rovněž velmi zajímavé. Např. v letech 1989-99 byl uskutečněn první a nejznámější evropský projekt industriální krajiny Emsher Park. V letech 1999-2010 se představila obnova pücklerovské krajiny po těžbě uhlí v Dolní Lužici na ploše přes 14 tis. ha.
Letos bylo možné navštívit 60 inovativních projektů v Hamburku s ukázkami nových technologií (např. převratných biointeligentních budov, které využívají energie z řas) až po nové ukázkové obytné čtvrti.
ORGANIZOVÁNÍ BUGA
Akce se připravují společně na spolkové i lokální úrovni. Záštitu nad koordinací má Centrální zahradnická společnost (Zentralverband Gartenbau), jež koordinuje především národní úroveň. Vybírá místa konání, dohlíží na kvalitu, provedení výstavy i na hlubší přesah akce. Nad každodenním průběhem příprav, výběrem dodavatelů a vlastním průběhem výstavy má záštitu Deutsche Bundesgartenschau Gesellschaft.
ROZPOČET A HLAVNÍ PŘÍNOS MĚSTU
O náklady se obě společnosti dělí. Někdy se k nim přidávají ještě evropské fondy. V případě letošní sdružené Hamburské výstavy stavební i krajinářské byly náklady spojené s organizací hrazeny z městského rozpočtu - téměř 100 mil. eur. K tomu se přidali soukromí investoři, pokud jejich projekty splňovaly podmínky centrálního plánování, byly klimaticky přátelské, šetřily zdroje a měly přínos pro budoucnost města.
Náklady na BUGA se liší podle pojetí a zpracování revitalizované části města. Např. BUGA v Koblenzi (jedna z těch nákladnějších) měla rozpočet 102 mil. eur, z toho 49 milionů přispěla spolková země, 28 mil. eur město a zbytek pokryly spon-zorské dary a vstupné. Počet návštěvníků převýšil očekávání o 1,5 mil. a celá akce skončila v kladných číslech.
U každé BUGA se předpokládá průměrná návštěvnost za 6 měsíců kolem 2 mil. návštěvníků. Rekordní účast měla výstava v Mnichově v roce 1983 (11,5 mil., denně až 250 tisíc návštěvníků).
Hlavními přínosy pro pořadatelské město jsou zejména:
zvýšení zaměstnanosti a zviditelnění místa a s tím spojený masivní nárůst zájmu o město a turistický ruch, a následné příjmy do obecního rozpočtu;
přeměna problematických částí měst v kvalitní projekty, jež jsou po skončení akce předány do užívání města. Často mají přímou návaznost na obytné komplexy, čtvrti, jež se mění v atraktivní a hodnotné bydlení.
ZDAŘILÉ PROMĚNY PROBLÉMOVÝCH ČÁSTÍ SÍDLA
Na menší regionální úrovni se každoročně konají tzv. LAGA (Landesgartenschau) a jednotlivé spolkové republiky se střídají v jejich pořádání. V jednom roce jich bývá kolem čtyř až šesti. Zatímco BUGA se konají na rozsáhlém území 50-100 ha, státní výstavy zaujímají území 10-15 ha. Jejich účinnost pro dané místo a region je však obdobná.
Místo projde revitalizací, zlepší se občanská vybavenost, vzniknou stezky, cesty, hřiště, které dávají městu novou hodnotu. Výstava je otevřena půl roku a návštěvníkům nabízí zázemí, rostlinné expozice či dočasné instalace, představení regionu a kulturní aktivity. Po skončení se plocha stane plnohodnotnou částí města.
Také LAGA se často zaměřují na napravení problematických částí města. Např. v Amberku došlo ke zdařilé přeměně čistírny odpadních vod v park s revitalizovanou řekou, vodním hřištěm a rozsáhlou rekreační parkovou zónu. V blízkém Löbau se rekultivoval místní cukrovar a přilehlé plochy včetně velkých nádrží a původní svodné stoky se přeměnily v prostor se zajímavými industriálními prvky, které jsou součástí parkové kompozice.
Možnost spolupráce s německou stranou se osvědčila i na menší krajinné výstavě Marktredwitz-Cheb v roce 2006. Stojí za úvahu, zda je i v našich podmínkách možné se krajinnými výstavami nechat inspirovat. Zdá se, že se vzrůstajícím zájmem o životní prostředí, jakož i o obor zahradní a krajinné architektury, by zejména veřejnost podobné akce uvítala a pro mnoho míst by mohly znamenat jedinečnou příležitost ke zlepšení.
LUCIE MIOVSKÁ
ateliér zahradní a krajinné tvorby Artmio
Kde se lze inspirovat
Místa a data konání LAGA v roce 2014:
Schwäbisch Gmünd (30. 4. -12. 10.)
Deggendorf (25. 4. - 5. 10.)
Gießen, »K novým břehům« (26. 4. - 5. 10.)
Papenburg (16. 4. -19. 10.)
Zülpich, »Zahrady milénia - Od římských po současné« (16. 4. -12. 10.)
Další BUGA se bude konat v roce 2015 v Havel-regionu, ve spolupráci pěti měst (18. 4. -11. 10.).
Bezproblémové fungování areálu, původně industriální výroby, po čtyřech letech od svého otevření. Park a kolonáda podél Rýna je řešena v několika úrovních. V pozadí lze vidět ponechané ukázkové zahrádky. (LAGA Bingen, 2008)
Královská tabule u paláce v Koblenzi (BUGA, 2010). Elegantní dočasné řešení potřeby mnoha odpočinkových míst v rámci výstavy, konají se tam i tvořivé dílny.
Řada menších inspirativních či ukázkových zahrádek slouží jako atrakce v revitalizovaném pobřežním parku i po skončení výstavy. (LAGA Bingen, 2008)
Část rozsáhlého balančního hřiště (BUGA Mnichov, 2005), revitalizace bývalého letiště v rozsáhlý 200ha krajinářský park a rezidenční bydlení pro 16 tisíc obyvatel.
Součástí expozice je i několik informačních či interaktivně-výukových pavilonů. Zde stánek BDLA - asociace německých krajinářských architektů. (BUGA Koblenz, 2010)
FOTO: AUTORKA
