Na ostravském magistrátu se od 1. července 2006 během osmnácti měsíců postupně zapojilo do 48 nadstandardních vzdělávacích kurzů 757 zaměstnanců. Jaké bylo konkrétní zaměření a výsledky tohoto projektu? O tom jsme hovořili s Mgr. Alenou Kartouskovou, tajemnicí Magistrátu města Ostravy.
Co vlastně sledoval tento projekt?
Navázal na stávající systém vzdělávání a zároveň jej nadstandardně prohloubil a také rozšířil. Cíl byl jediný - další zvyšování profesionální úrovně zaměstnanců a poskytování stále kvalitnější služby občanům. Zaměstnanci se navzájem informovali a hodnotili obsah i přínos kurzů, sledovali nově vypisované kurzy a po dohodě se svým nadřízeným se přihlásili k účasti. Bylo zajímavé sledovat na intranetu, jak se ihned po vypsání mnohé kurzy rychle naplňovaly, některé z nich byly obsazeny během jedné hodiny. Cítili jsme, že zaměstnanci projektem žijí a že o toto nadstandardní prohlubování kvalifikace mají zájem.
Na které konkrétní okruhy jste se při vzdělávání zaměřili?
Celkem se jednalo o čtyři vzdělávací moduly. Jeden z nich byl orientován na jazykové dovednosti. Byli jsme potěšeni zájmem zaměstnanců o kurzy jazyka anglického, německého, francouzského, španělského a polského. Další moduly byly věnovány na počítačovou gramotnost (MS Word, Excel, PowerPoint, Project), na řízení a rozvoj lidských zdrojů (kurzy pro vedoucí úředníky orientované na rozvoj manažerských dovedností, týmovou spolupráci a hodnocení účinnosti řízení) a na tzv. měkké dovednosti (kurzy komunikačních dovedností ústního i písemného projevu v úředním styku a velmi ceněná znaková řeč).
U vzdělávacích kurzů byla zřetelná propojenost mezi získanými znalostmi či dovednostmi a jejich okamžitým praktickým využitím v rámci naplňování priorit a cílů města. Například u jazykových kurzů se probíraná látka vztahovala výhradně k terminologii veřejné správy a EU. Tu si třeba němčináři mohli okamžitě vyzkoušet při komunikaci s kolegy na Magistrátu města Drážďan, angličtináři při zabezpečování výstav a prezentace města v zahraničí nebo na konferencích s mezinárodní účastí, účastníci kurzu polštiny na akcích příhraničního styku.
Jedním z indikátorů projektu byla rovnost příležitostí z hlediska věku zaměstnanců. Co nového jste při monitoringu zaznamenali?
Z celkového počtu účastníků projektových kurzů bylo téměř 30 % ve věku nad 50 let. Počítačové kurzy absolvovalo 21 % této věkové kategorie a u manažerských dovedností dokonce 71 % ve věku nad 50 let. Uvědomíme-li si, že v této věkové hranici je z asi 800 zaměstnanců zařazených do magistrátu 37 %, hodnotíme výsledek jako vysoce pozitivní. Navíc tato skutečnost řadí statutární město Ostrava mezi progresivní územní samosprávné celky a firmy, které v rámci nového pohledu na personální obsazení kopírují cíl zemí EU, a to aktivovat starší zaměstnance a efektivně využít jejich potenciálu a zkušeností, které se nedají získat během krátké doby.
Nyní už záleží jen na vedoucích manažerech, jak využijí tohoto poznatku a budou umět sestavit a řídit generačně smíšený tým. Je totiž doloženo, že poskládá-li manažer dobře svůj tým a zaměří se na to, v čem jsou jeho jednotliví členové dobří, funguje mnohem efektivněji a je schopen zvládat lépe různorodé úkoly.
Do vzdělávacích okruhů jste zařadili také kurzy znakové řeči. Povedly se?
Překvapilo nás, s jakým ohlasem se setkaly. Dvacet úředníků absolvovalo znakovou řeč, kterou jako prostředek komunikace s neslyšícími zvládli natolik, že jsou připraveni k prvotnímu dorozumívání se s neslyšícími klienty.
Byly nějaké další ohlasy?
Pozitivních bylo daleko více. Často přicházely od matek na mateřské a rodičovské dovolené (otce na rodičovské dovolené u nás zatím nemáme), kterým jsme nabídli, aby se v rámci projektu dále vzdělávaly a připravovaly se tak na návrat do zaměstnání.
Na druhé straně je třeba přiznat i určité potíže. Třeba při obsazování jazykových kurzů pro pokročilé - zaměstnanci měli obavu se do nich přihlásit, že nebudou jejich znalosti odpovídat požadované úrovni. Toto zjištění nás přimělo k testování účastníků jazykových kurzů podle mezinárodní znalostní stupnice, a na základě výsledků testů upravit strukturu a obsahovou náplň kurzů, a následně sledovat, zda se jazyková úroveň zvyšuje.
Vzdělávání tak vysokého počtu zaměstnanců magistrátu je jistě finančně náročnou záležitostí. Kde jste na to získali peníze?
Projekt dotoval Evropský sociální fond a státní rozpočet ČR částkou tři a půl milionu korun. Město tuto pomoc obdrželo v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím Úřadu práce Ostrava. To, že jsme tyto finanční prostředky využili účelně, dokládá nejen zájem zaměstnanců o vzdělávací aktivity a počet proškolených účastníků, ale také viditelné změny v chování a jednání zaměstnanců, například vstřícnost a odborná profesionalita. Koneckonců svědčí o tom i množící se pozitivní reakce mnohdy kritických občanů.
LIBUŠE MIARKOVÁ
