Na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) přicházejí dotazy týkající se majetku, který se nachází na území obcí a je zajišťován v trestním řízení. Zejména z jakého důvodu se ÚZSVM těchto případů účastní, jaká je jeho role při zajišťování a jakým způsobem je tento druh majetku...
Na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) přicházejí dotazy týkající se majetku, který se nachází na území obcí a je zajišťován v trestním řízení. Zejména z jakého důvodu se ÚZSVM těchto případů účastní, jaká je jeho role při zajišťování a jakým způsobem je tento druh majetku spravován. Odpovědi na tyto otázky přináší následující příspěvek.
KDO MAJETEK SPRAVUJE
Paragraf 9 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení (dále jen zákon) upravuje příslušnost správy majetku, kdy "podle povahy a rozsahu věcí a práv, které tvoří zajištěný majetek, vykonává jeho správu po dobu zajištění buď soud, který o zajištění v prvním stupni rozhodl, nebo na základě jeho pověření Územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo soudní exekutor, nestanoví-li zákon jinak".
Soud nebo státní zástupce je tak oprávněn vydat pověření určující konkrétního správce majetku zajištěného v rámci trestního řízení, kterým většinou bývá ÚZSVM. Ovšem s výjimkou případů, kdy ze zákona není oprávněn majetek spravovat, například nakládání s radioaktivními látkami a odpady; cigaretami; exempláři rostlin a živočichů odebraných podle zvláštních předpisů; zbraněmi, střelivem a výbušninami; věcmi, u nichž orgány činné v trestním řízení mají důvodné podezření, že byly získány v souvislosti s porušením celně právních předpisů; peněžní prostředky v hotovosti; cenné papíry apod. Zajištěné věci nejsou do doby existence pravomocného rozsudku o uložení trestu propadnutí majetku, propadnutí věci a zabrání věci majetkem státu. Jejich majitelem je stále osoba, které byla věc zajištěna.
MOŽNOSTI POSTUPU
Pokud soud nebo státní zástupce zajistí majetek z důvodů: a) zajištění výkonu trestu propadnutí majetku (§ 347 tr. řádu), b) zajištění nároku poškozeného (§ 47 trestního řádu), c) zajištění na základě mezinárodních smluv (§ 441 tr. řádu), má několik možností, jak postupovat se zajištěným majetkem:
Administrativní způsob: Přichází v úvahu pouze v případě, kdy reálně nehrozí, že osoba bude zajištění úmyslně mařit, nebo soud, případně státní zástupce shledá, že faktické zajištění a na to navazující správa majetku, je ekonomicky nevýhodná. Jde o soudem nebo státním zástupcem vyslovený zákaz nakládat s věcmi, jež jsou předmětem zajištění, dále zákaz převádění věcí a majetku na další subjekty, případně jakékoli zatěžování majetku. V okamžiku, kdy osoba takový zákaz poruší, dopouští se trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 zákona č. 140/1961 Sb. V daném případě i přesto hrozí riziko, že osoba, jíž se zajištění týká, se může pokusit s majetkem dále nakládat, neboť jí většinou již hrozí mnohem vyšší trest odnětí svobody, než který jí může být uložen za maření výkonu úředního rozhodnutí. Takové osobě se "vyplatí" majetek ukrýt z dosahu orgánů činných v trestním řízení.
Příkladem administrativního zajištění je blokace nemovitosti na katastrálním úřadu. Tímto opatřením se osobě zamezí převod nemovitosti, její zatížení věcným břemenem apod. Jestliže je nemovitost na katastrálním úřadu zajištěna, soud nebo státní zástupce o tomto úkonu vyrozumí ÚZSVM. Zároveň jej vyzve, aby v případě, kdy zjistí, že se s majetkem, který byl zajištěn, nakládá tak, že hrozí zmaření nebo ztížení účelu zajištění, mu tuto skutečnost oznámil.
Zajištění výkonu správy prostřednictvím soudu nebo státního zástupce, který výkon správy bude vykonávat sám a vlastními prostředky: Protože jde o rozsáhlou a složitou agendu, využívají soudy svých možností a správou pověřují další subjekty.
Pověření ÚZSVM, případně dalších subjektů správou: Podle zákona může soud, případně státní zástupce pověřit ÚZSVM nebo soudního exekutora. Zatím pouze v ojedinělých případech soud pověřil správou jiný subjekt než ÚZSVM. Jestliže soud nebo státní zástupce o pověření ÚZSVM správou rozhodne, vydá o tom přípis. Následně by měl být, je-li to možné, zajištěný majetek předán do faktické správy ÚZSVM. Ten majetek protokolárně převezme a uloží jej do zabezpečených skladových prostor. Většinou to jsou drobné movité věci (šperky, počítače, audio a videotechnika, dále osobní automobily apod.). Cenné papíry, směnky, šeky, finanční hotovost a podobně se ze zákona ukládají do úschovy soudu (§ 7 zákona). Jelikož trestní řízení v některých případech trvá déle, než je například splatnost směnek, musí soud nebo státní zástupce zajistit vymáhání plnění závazků vyplývajících ze směnek sám, nebo může pověřit ÚZSVM.
Při soudních sporech naši právní zástupci vystupují na straně státu, který za obviněného uplatňuje jeho práva. V okamžiku, kdy jsou peníze ze směnek vymoženy, postupují se do úschovy soudu.
Nemůže-li ten, kdo má správu zajištěného majetku vykonávat, zajistit výkon správy sám (viz § 9 odst. 3 zákona), může podle povahy zajištěného majetku pověřit výkonem jeho správy organizační složku státu příslušnou hospodařit s určitým majetkem nebo na základě smlouvy a za úplatu jinou osobu podnikající v určité oblasti.
Takovou smlouvu mohou podle § 9 odst. 5 zákona, ÚZSVM a soudní exekutor uzavřít jen po předchozím souhlasu soudu. Jde o situace, kdy ÚZSVM sám není schopen zajistit danou činnost svými prostředky a zaměstnanci (například při správě rozsáhlých nemovitostí, správě majetku historické hodnoty vyžadující speciální režim úschovy apod.).
CO PŘINÁŠÍ NOVELIZACE ZÁKONA
Zákon č. 279/2003 Sb. byl s účinností od 1. července 2006 novelizován zákonem č. 253/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon vznikl na základě povinností ČR plnit závazky vyplývající pro ni z členství v EU. Obsahuje nové instituty, například zajištění jiné majetkové hodnoty, zajištění nemovitosti a zajištění náhradní hodnoty, výkon trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo výkon propadnutí náhradní majetkové hodnoty, ustanovení o uznávání a výkonu rozhodnutí o zajištění majetku nebo důkazního prostředku mezi členskými státy Evropské unie apod.
Očekáváme, že novelizace zákona přinese značný nárůst majetku zajištěného v trestním řízení, který budou orgány činné v trestním řízení předávat do správy ÚZSVM.
Rozhodné pro nárůst bude zejména:
zavedení nových zajišťovacích institutů (zajištění jiné majetkové hodnoty, zajištění nemovitosti a zajištění náhradní hodnoty, výkon trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo výkon propadnutí náhradní majetkové hodnoty, ustanovení o uznávání a výkonu rozhodnutí o zajištění majetku nebo důkazního prostředku mezi členskými státy Evropské unie),
rozšíření subjektů s pravomocí rozhodnout o zajištění - od 1. 7. 2006 bude policejní orgán, který rozhodl o zajištění, vyzval k vydání věci nebo vydal příkaz k odnětí věci podle trestního řádu, oprávněn provádět činnosti, které v současné době vykonává pouze soud nebo státní zástupce. Policejní orgán bude potřebovat ke všem rozhodnutím nebo opatřením týkajícím se správy zajištěného majetku předchozí souhlas státního zástupce,
rozšíření působnosti zákona na správu zaknihovaných cenných papírů, jiných majetkových hodnot, o jejichž zajištění bylo rozhodnuto v trestním řízení, a na správu věcí vydaných či odňatých v trestním řízení s výjimkou věcí, které převzal orgán činný v trestním řízení do úschovy za účelem provedení důkazu.
Milan Stupka
vedoucí samostatného oddělení
Koordinace zajištěného majetku, ÚZSVM
