01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Základní principy pro orientační systémy

Význam značení a orientačních systémů je klíčový nejen pro zkvalitnění života obyvatel lokality, ale především pro rozvoj cestovního ruchu.

Na dopravních komunikacích se v roce 2003 objevila vzhledově jednotná návěstí upozorňující na turistické cíle v blízkosti hlavních silničních tahů. Toto značení je výsledkem projektu Značení kulturních a turistických cílů agentury CzechTourism. Kodifikace způsobu značení umožnila označit významné kulturní a turistické cíle ČR jednotně a na standardní evropské úrovni. Tím také vznikla možnost eliminovat dosavadní nezákonné a leckdy i amatérské instalace.

Základní principy při označování turistických cílů na dálnicích a rychlostních silnicích byly stanoveny ve spolupráci s příslušnými ministerstvy a institucemi. Vhodné cíle vybírají Ministerstvo kultury a CzechTourism, v jejichž kompetenci jsou také případné změny či doplnění stávajícího seznamu. Provozovatelé či zřizovatelé vybraných cílů mohou požádat příslušný odbor Ministerstva dopravy o stanovení místní úpravy provozu, přičemž výstavba, údržba a majetková správa značek je plně v režii žadatelů.

SYSTÉMY MĚST A OBCÍ

Místní orientační systém je projevem kulturní identity a viditelným dokladem péče samosprávy o kvalitu života v dané lokalitě. V současnosti je plně v kompetenci komunální správy, jak k takovému zadání přistupuje. Náklady na realizaci, které mohou pro menší obce představovat jistou finanční zátěž, však bohatě vyváží rozvoj turistického ruchu a drobného podnikání. S pomocí dobrého orientačního a informačního systému lze návštěvnický ruch "směrovat" i k odlehlejším lokalitám, a tím cíleně iniciovat jejich rozvoj .

Řada sídel již má vlastní orientační systémy, s více či méně zdařilým výsledkem. K "dětským nemocem" stávajících realizací patří nejčastěji nelogičnost jejich umístění (umístění mapy regionu na klíčových komunikačních bodech města či obce na úkor v tomto případě více funkční mapy města či centra), nevzhlednost (nevhodné užití materiálů, amatérismus či kýčovitost) a také chybějící jazykové mutace obsahu. Je opravdu škoda, že zatím se tak málo počítá se zahraničními návštěvníky - vícejazyčný orientační systém je dosud výsadou jen těch turisticky nejatraktivnějších či příhraničních lokalit. Návrhem systému značení a informací by především měla být pověřena širší pracovní skupina. Kromě grafického designéra (profesionál pro vizuální návrh) by v ní neměl chybět ani architekt (odborník na systém komunikačních i architektonických vazeb mezi jednotlivými částmi prostoru), pracovník z oblasti památkové péče či životního prostředí a pracovník komunální správy s dobrou znalostí místních poměrů (vyzná se v cílové skupině obyvatel, regionálních turistů a zahraničních návštěvníků, ví, kde jsou klíčové body pro orientaci aj.).

Dobrá kvalita místního orientačního systému může být však v přímém kontrastu se značením jednotlivých kulturních a historických památek, které jsou v gesci rozdílných zřizovatelů či správců. V některých lokalitách navíc dochází k přímému křížení několika orientačních systémů (historické, vlastivědné a cyklistické stezky aj.) Z pohledu návštěvníka však platí, že vnímá orientační a informační systém jako celek. Zájmem každé obce či města by proto mělo být ve spolupráci s příslušnými institucemi zabezpečit maximální vizuální i praktický soulad jednotlivých značení.

Dobrým příkladem městského značení, sloužícího současně rezidentům i turistům, je například orientační systém města Příbrami. Jeho centrum je přirozeným výchozím bodem k místním kulturním a historickým památkám (je zde také informační centrum) a současně sídlem městského úřadu. Na veřejném prostranství před radnicí jsou jak barevně odlišené směrovky odkazující na jednotlivá pracoviště úřadu, tak směrovky určené návštěvníkům města, kteří míří především za turisticky atraktivními cíli.

Dobrý orientační systém má tři základní charakteristiky:

1. směruje jasně, logicky a podle cílových skupin (občané, návštěvníci, zahraniční turisté),

2. informuje v rozsahu daném významem objektu či místa (i s použitím schémat, fotografií či vícejazyčně),

3. nehyzdí a nepřekáží, je součástí komplexní vizuální a kulturní identity místa.

ZNAČENÍ KULTURNÍCH PAMÁTEK

V roce 2000 vydala vláda souhlas s projektem jednotného a plošného označení státem chráněných nemovitých kulturních památek na území ČR. Výrobou a distribucí jednotného značení a formulováním instrukcí k postupu při instalaci značení v terénu bylo pověřeno Ministerstvo kultury. V roce 2002 bylo vyrobeno 40 tisíc informačních tabulek s označením "kulturní památka" v jednotné variantě z měděného plechu a zároveň proběhla distribuce tabulek na jednotlivá územní pracoviště památkové péče. "Tento systém jednotného značení by měl být instalován zhruba během dvou let," říká Ing. arch. Ondřej Šefců, odborný pracovník ústředního pracoviště Národního památkového ústavu.

Toto označení však nemůže suplovat podrobné informace o původu a historii kulturních památek. Zabezpečení důstojných informačních označení kulturních, historických a církevních pamětihodností lokálního významu by mělo být starostí především komunální správy. Investice do historie a tradic místa, v němž žijeme, je investicí do naší budoucnosti, která je díky přírodnímu a kulturnímu bohatství naší země spjata především s rozvojem turistického ruchu.

ředitelka komunikační a public relations agentury REGTIME

Některá doporučení pro realizaci orientačního systému
(Podle Ing. arch. Ondřeje Šefců z Národního památkového ústavu)

1. Při výběru systému zohlednit charakter prostředí (městská rezervace, vesnická rezervace, přírodní park apod.).
2. Konstrukce infosystému by měla být přiměřeně robustní, odolná proti povětrnosti a poškození. Osvědčují se kovové materiály (litinové odlitky), dřevěné prvky, kovářské výrobky apod. Použití cenově výhodných plastů je vyváženo jejich rychlým vzhledovým opotřebením. V kontaktu s přírodními prvky a hodnotnými památkami by mělo být použití plastů eliminováno.
3. Zřízení centrální informační tabule shrnující základní informace. Při tom je možno uvažovat o omezené reklamní ploše, z výtěžku by bylo možné uhradit část nákladů i údržbu. Umístění reklamy na další prvky infosystémů je nevhodné a degradující.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down