Základní umělecké školy: Proč některé preferují kraj, jiné obec?

I když podle školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.) je kraj povinen zajistit podmínky nejen pro střední a vyšší odborné vzdělávání, ale mj. i pro základní umělecké vzdělávání (§ 181 odst. 1), stále častěji se v roli zřizovatele základní umělecké školy objevuje obec. Jak se postavení zřizovatele odráží v činnosti těchto škol?

Základní umělecké školy: Proč některé preferují kraj, jiné obec?

Obcím i svazkům obcí zákon umožňuje základní umělecké školy (ZUŠ) zřizovat a zrušovat (§ 179). Některé kraje toho využily - někde po dohodě, jinde direktivně - rozhodly, že už ZUŠ zřizovat nebudou, ale předají je obcím, v nichž budova školy sídlí. "Buď obec ZUŠ převezme, nebo ji prostě zrušíme," zaznělo v některých případech. A tak v posledních letech počet ZUŠ zřizovaných obcemi narůstá.

KDYŽ SE PŘEHAZUJE HORKÝ BRAMBOR

Ke změně zřizovatelů základních uměleckých škol docházelo postupně někdy od poloviny 90. let; tehdy ještě všechny školy spadaly pod školské úřady na okresech. Protože ZUŠ většinou sídlily v objektech patřících městu (a úřady tudíž platily někdy symbolický, jindy ale výrazný nájem), snažily se přesvědčit zastupitele, aby školy převzali. Někteří to také ve snaze zachránit školu udělali. Nejen z těchto důvodů pravděpodobně přesvědčují někteří představitelé krajů - například kraje Vysočina - starosty dodnes. Naopak kraje Jihomoravský a Zlínský si své ZUŠ chrání.

Dnes mají všechny základní umělecké školy právní subjektivitu, liší se však, pokud jde o postavení zřizovatelů.

KDYŽ JE ZŘIZOVATELEM KRAJ

Mezi základní umělecké školy, jejichž zřizovatelem zůstal kraj, je ZUŠ Antonína Doležala v Trnkově ulici v Brně.

"Pod krajem nám je dobře," říká ředitel ZUŠ Josef Kulhán. "Vztahy v obci jsou mnohem víc provázané, také víc závislé na výsledku voleb. Místní zastupitelstvo může přijmout nevratné kroky, které školu poškodí nebo dokonce zruší. V kraji jako vyšším územním správným celku se cítíme jistější. Špatná politická rozhodnutí, která by ZUŠ poškodila, se zde přijímají hůř." Připouští sice, že někteří kolegové mají i s obcí v roli zřizovatele dobré zkušenosti, ale nebývá to prý pravidlem. "Alespoň u nás v Jihomoravském kraji zatím převládá ten názor, že bychom chtěli zůstat pod krajem."

Potvrdila to i zástupkyně ředitele ZUŠ z Blanska Jitka Hochmanová: "S každou změnou na radnici se může proměnit i vztah ke škole. V městském zastupitelstvu je častěji spojen s osobnostmi v jeho čele. Ne každý starosta je škole, zejména umělecké, nakloněn. Ano, může jí prospět, ale je-li například sportovně založen, pak místo nezbytné investice do umělecké školy může přijít dotace města na sportovní stadion. Také proto preferujeme jako zřizovatele kraj."

KDYŽ JE ZŘIZOVATELEM OBEC

S tím, že změna ve vedení města může školu ohrozit, souhlasí i Lubor Bořek, ředitel ZUŠ v Polici nad Metují. Jeho zkušenosti jsou však jiné: "Působím v malém pohraničním městě, což předpokládá značný tlak ze strany zřizovatele, ale my jsme s naším zřizovatelem, tj. s obcí velmi spokojeni. Město si naší práce váží, vzájemné vztahy jsou skutečně velmi korektní a vstřícné. I když jsou finanční prostředky a možnosti obce omezené, nemůžeme si stěžovat." Zároveň připustil, že před léty tomu bylo jinak. Základní umělecká škola vznikla v Polici nad Metují krátce po revoluci v roce 1990. "Začínali jsme z ničeho, jméno jsme si museli napřed vybudovat. Zastávám názor, že škola musí svými výsledky přesvědčit, že je důležitá pro žáky i pro obec."

Škola s třemi obory - hudebním, výtvarným a tanečním - má stoprocentní kvalifikovanost učitelů. Úspěchy jejího nejrozsáhlejšího, hudebního oboru dnes široce překračují rámec obce. Právě ony kdysi jako první ovlivnily mínění představitelů o škole.

"Naši žáci začali vítězit v krajských i celostátních kolech nejrůznějších hudebních soutěží, postupně jsme se mezi jinými městy zviditelňovali. Z jednoho setkání starostů, přijela tehdejší paní starostka poněkud zaskočená. Prý za ní chodili starostové jiných obcí a říkali: Vy máte nějakou dobrou ZUŠku. To byl první moment, který na nás obrátil pozornost." Tím druhým bylo vítězství školních orchestrů a sborů v rozhlasové soutěži Concerto Bohemia. Odměnou pro vítěze byla možnost hrát ve Španělském sále Pražského hradu na koncertě vítězů, který přenášela Česká televize.

"Když se lidé v Polici dověděli, že děti budou vystupovat v televizi, byla to obrovská událost. Když ve stejné soutěži dokázalyuspět pět let za sebou, a pokaždé byly děti vidět v televizi, byla to rarita, která přesáhla věhlas regionu. Byla vidět škola, ale i obec. Těší nás, že to město oceňuje."

KDYŽ PŘIJDOU ZKUŠENOSTI Z OBOU STRAN

Ředitel ZUŠ v Taussigově ulici v Praze 8 Bedřich Kameník působil před deseti lety jako ředitel ZUŠ v malé obci: "Oba způsoby mají své výhody i nevýhody. Ve větších obcích, jako je Praha, se kraj jako zřizovatel velice osvědčil. Škol našeho typu je zde víc, můžeme společně hájit naše zájmy, zejména pokud jde o legislativu. Školy v menších obcích zase častěji potřebují podporu zastupitelstva. Jejich výhodou je hlavně to, že mohou být se svým zřizovatelem v těsnějším kontaktu. Jak si tak povídáme s kolegy, to ve velkých městech občas postrádáme. Působíme sice v rámci celého města, ale když je třeba řešit jakýkoli problém v blízkém okolí, nemáme na koho se obrátit."

KDYŽ SE LIDÉ DOMLUVÍ

Krásnou, perfektně zařízenou budovu postavenou zhruba před dvěma a půl lety, navíc na strategicky dobré adrese, Základní umělecké škole ve Veselí nad Moravou kdekdo závidí. Škola pro 530 žáků a všechny čtyři obory (hudební, výtvarný, taneční, literárně dramatický) sídlí na náměstí pár kroků od vlakového i autobusového nádraží.

"Ale bývala tu odstrkovanou Popelkou. Neustále se stěhovala ze špatných poměrů do ještě horších," vzpomínal její ředitel Aleš Smutný. "Nakonec jsme skončili v prostorách nejen prostorově, ale i hygienicky nevyhovujících. Bylo to neúnosné."

Naštěstí se dokázali zainteresovaní lidé domluvit. Jednání s Ministerstvem školství a obcí ještě zahajoval školský úřad, časem se stal zřizovatelem ZUŠ Jihomoravský kraj.

Původním návrhem byla přestavba staršího objektu, ale ministerstvo podmínilo svůj souhlas tím, že město věnuje pozemek na výstavbu nového, účelového objektu. Stavbu financoval óny na přípojky, povrchové úpravy okolí, osvětlení a podobně.

"Zachovalo se úžasně, bez podpory starosty Jaroslava Hanáka a zastupitelů vůbec bychom nic nedokázali," říká Aleš Smutný. "I když město naším zřizovatelem není, vycházíme spolu velmi dobře. Máme osvícené představenstvo - městskou radu i zastupitelstvo. Váží si naší práce a hlavně dobře ji znají už také proto, že mnozí tu mají své děti a vnuky. Když se u nás na podzim konala valná hromada Asociace základních uměleckých škol, rádi jsme kolegy z různých koutů republiky přesvědčili o tom, že i v zapadlém koutě Moravy se dá postavit nová škola. Jsme pyšní na to, že o naši základní uměleckou školu žáci mají zájem, že se má čím pochlubit. Koncert, který jsme při příležitosti valné hromady asociace uspořádali, byl myslím dobrou reklamou. Účast představitelů města pak dokladem, že i když naším zřizovatelem Veselí nad Moravou není, ví o nás a naší práce si váží."

KDYŽ...

Jistěže existují případy, kdy zřizovatel své škole nefandí. Nasadí jí vysoký nájem, do vedení postaví člověka, který nemá s žádným z uměleckých oborů nic společného, odmítá do školy a jejího zařízení investovat. Nehledali jsme průšvihy, snažili jsme se vysledovat, jak vidí školy zřizovatele v rozdílném postavení. Ukázalo se, že nejde ani tak o systém, jako o konkrétní lidi, kteří z titulu své funkce práci škol ovlivňují. Základní umělecké školy nejsou "povinné", zato jsou něčím jako rodinným stříbrem státu. Nic podobného ve světě nenajdete. Však nám systém uměleckého školství za hranicemi právem závidějí